Začátkem srpna podepsal afghánský prezident Ašraf Ghaní propuštění posledních čtyř set z celkem asi pěti tisíců vězněných stoupenců Tálibánu. Stalo se tak v souladu s mírovou dohodou uzavřenou mezi tímto hnutím a Spojenými státy. Kábulské vězení zatím opustilo na osmdesát vězňů, očekávané osvobození zbývajících provázejí stále sílící rozepře. Zda vůbec a kdy tímto krokem dosáhne afghánská centrální vláda obnovení rozhovorů s Tálibánem a ukončení dlouholetého konfliktu, zůstává nejasné.

Vztahy mezi Argem, prezidentským palácem v Kábulu, a hnutím Tálibán se zatím každopádně nelepší. Tálibům se postupné propouštění vězňů nelíbí, všichni už podle nich měli být dávno venku.

Prezident Ghaní zase v článku pro Washington Post upozorňuje, že ona čtyřsetčlenná skupina vězňů tvoří velmi nebezpečné jádro Tálibánu a že jejich osvobození může ohrozit nejen Afghánistán, ale i celý svět. Podle afghánského prezidenta jsou mezi vězněnými především obchodníci s drogami a bílým masem či teroristé, kteří mají na svědomí útoky proti civilistům. 

Ke kritice propouštění Tálibánců se přidaly Francie a Austrálie, které žádají Afghánistán, aby za mřížemi zůstali vrazi jejich vojáků a humanitárních pracovníků.

Vzájemné obviňování mezi afghánskou vládou a Tálibánem trvá dlouhá léta. Tálibán viní vládu z toho, že jejich vězněné stoupence sice propouštějí, ale vzápětí zabíjí. Podle Ghaního zas Tálibán a jeho přidružené teroristické skupiny zabily nebo zranily přes dvanáct tisíc členů bezpečnostních sil a civilistů, přestože vládní síly drží obrannou pozici.