Na začátku července americké síly — spojenecká armáda včetně českých vojáků — evakuovaly strategickou základnu Bagrám v severní částí Kábulu a svou nejdůležitější vojenskou základnu předaly afghánským bezpečnostním složkám. V Afghánistánu působili od roku 2001.

Nyní, o dvě desetiletí později, se zdá, že se „americká“ válka v Afghánistánu chýlí ke konci. A Tálibán, s nímž se v roce 2001 už nepočítalo, je silnější a silnější. Podle vnitrostátních i zahraničních médii převzal kontrolu nad zhruba stem až sto padesáti z 398 afghánských okresů a boje pokračují v desítkách dalších vesnicích a menších městech. Tisíce afghánských vojáků a členů milic se v minulých týdnech vzdaly a některé vládní síly uprchly ze země. Útočiště našly především v sousedním Tádžikistánu a Uzbekistánu.

Podle pozorovatelů se Tálibán uprostřed tohoto zmatku zmocňuje kontejnerů plných zbraní a vojenského materiálu, které po sobě afghánské síly zanechaly.

Bývalý afghánský prezident Hámid Karzaj a současný viceprezident Amrulláh Sálih v minulosti opakovaně prohlašovali, že Američané nakonec nikdy Afghánistán úplně neopustí, jde totiž o strategicky klíčové území. S odchodem zahraniční armády proto de facto nepočítali. Úředníci afghánské vlády nyní přesto tvrdí, že úplné stažení spojeneckých sil z Afghánistánu mělo na afghánské bezpečnostní síly „taktický a psychologický“ účinek, a ty tak brzy znovu získají kontrolu nad ztracenými okresy zejména na severu a severovýchodě země.

Joe Biden prohlásil, že afghánská armáda je silnější a početnější než Tálibán. Odborníci se však shodují, že navzdory Bidenovu optimismu je vojenská síla spíše na straně Tálibánu. A to i přesto, že jeho jádro, jež čítá padesát až sto tisíc bojovníků, utrpělo v posledních měsících vážné ztráty. Zejména na jihu, ale také na severozápadě země.

Tálibán ukazuje vysokou schopnost jednat strategicky. Získal kontrolu nad přechodem Ghulám Chán na pákistánských, Šer Chán Bandar na tádžických a Turghundi na turkmenských hranicích. Své příslušníky má také v provincii Badachšán na hranici s Čínou. Podle posledních zpráv má pod kontrolou také důležitou obchodní cestu Islám Ghala na íránské hranici 120 kilometrů od města Herát. Jde o strategickou spojnici vedoucí do íránské provincie Khorásán Razavi s hlavním městem Mašhad, kde žije velká afghánská diaspora. Mluvčí Tálibánu Zabihulláh Mudžáhid pro BBC Persian řekl, že povstalci chtějí, aby hranice byla otevřená.

Situace v Afghánistánu je nepřehledná a rychle se mění. Ještě před pár dny noviny psaly o útocích Tálibánu v hlavním městě provincie Badghis Ghala Nau na severozápadě Afghánistánu. Podle nejnovějších zpráv je ale město opět pod kontrolou centrální kábulské vlády.

Tálibán sílí

Tálibán byl v Afghánistánu aktivní stále, boje ale v posledních týdnech výrazně zintenzivnily a jeho příslušníci postupují dál. Podle místních novin padly celé vesnice a dochází k násilí na místních obyvatelích. Přestože jej kábulská vláda dokázala z řady okresů opětovně vytlačit, situace ve válkou zničených provinciích ovšem omezila vstup nezávislých lidskoprávních a nevládních organizací. Není proto zatím jasné, jaký přesný charakter válka má.