V mírovém jednání USA s Tálibánem se ženy musí hlásit o svá práva

Fatima Rahimi

Dohoda s Tálibánem by mohla přinést vytoužený mír, návrat k represivnímu režimu by však nebyl žádným vítězstvím. Pokrok, jehož se v Afghánistánu podařilo dosáhnout během posledních sedmnácti let, je nutno zachovat a rozvíjet.

Již popáté se za posledního půlroku sešli zástupci Tálibánu a Spojených států, tentokrát v Kataru. Od minulého pondělí jednají o mírové dohodě mezi Tálibánem, afghánskou vládou a Spojenými státy. Jde o dohodu, podle které by Tálibán neměl v zemi poskytovat útočiště teroristickým skupinám. Spojené státy se na oplátku zcela stáhnou ze země.

Vyškrtnutí tálibánských představitelů z „black listů“ OSN a USA, propuštění vězňů a zastavení protitálibánské propagandy jsou dalšími předměty diskuse mezi oběma stranami.

V Douhá, hlavním městě Kataru, však zástupci afghánské vlády chybí. Tálibán se s nimi odmítá bavit. Afghánská vláda je podle něj prodlouženou rukou Ameriky. V Kataru, kde má Tálibán svou kancelář, se tak sešli členové Tálibánu, mezi nimi také Mullah Abdul Ghání Bradar, zakladatel afghánského Tálibánu, s vybranými zástupci Spojených států v čele s Zalmajem Chalílzádem, vysoce postavením americkým diplomatem.

Na prvním zasedání v pondělí 25. února odpoledne se američtí představitelé opět snažili přesvědčit Tálibán, aby se setkal s afghánskou vládou. Podle afghánského zpravodajského serveru Hašte sobh (Osm ráno) k setkání s místní vládou dojde až po odchodu amerických sil z Afghánistánu. 

Demonstrace v Kábulu. Ženy prostestují proti tomu, že nejsou součástí mírových jednání s Tálibánem. Foto FB Time4RealPeace
×