„Všichni jsme se schovali v zadním prostoru mešity. Bylo nás tam přes sto lidí. Slyšeli jsme střelbu, pak přišel mohutný výbuch, země se třásla, ze zdi padala omítka. Bál jsem se dýchat, myslel jsem, že všichni zemřeme,“ vyprávěl mi do telefonu Sádegh, náš dlouholetý známý z Herátu.

Při teroristickému útoku ve městě na východě Afghánistánu minulý týden zemřeli tři lidé a devět z nich leží ještě teď v kritickém stavu v místní nemocnici. Nevinných obětí mohlo být mnohem více, nebýt dvou mužů, kteří bojovníky z fundamentalistické skupiny zastavili a sami přitom položili život. K útoku se přihlásil Daeš. Vypadá to, že islamisté, kteří byli doteď aktivní převážně v severních provinciích a v horách na hranici s Pákistánem, se přesouvají do velkých měst.

Útočníci přišli v době, kdy měla probíhat odpolední modlitba. V mešitě Nabí Akram nedaleko centra města bylo přes sto lidí, převážně zlatníci a obchodníci ze slavného herátského bazaru. Pět dní po perskému Novému roku se lidé shromáždili v mešitě, aby spolu strávili odpoledne. Mešita totiž neslouží pouze k modlitbám, ale i jako místo setkávání.

Khádem (ten, kdo slouží), člověk, který má na starosti celý chod mešity, stál s ochrankou a dalšími lidmi před mešitou. „Vypadali jinak, byli nervózní, měli chladné výrazy a na sobě černou vestu,“ popisoval mi ozbrojence Sádigh. Daešáci, jak se jim v Afghánistánu přezdívá, se snažili dostat dovnitř, jednoho z nich ochranka zastřelila a druhý se stihl odpálit. Nedostal se ale dovnitř, zastavil ho neozbrojený muž, sedmatřicetiletý Ne´matuláh. Sám přitom zemřel, stihl ale zachránil přes sto lidí uvnitř mešity. Ne´matuláh, otec tří dětí, je jedním z mnoha světu neznámých afghánských hrdinů.