„Všichni jsme se schovali v zadním prostoru mešity. Bylo nás tam přes sto lidí. Slyšeli jsme střelbu, pak přišel mohutný výbuch, země se třásla, ze zdi padala omítka. Bál jsem se dýchat, myslel jsem, že všichni zemřeme,“ vyprávěl mi do telefonu Sádegh, náš dlouholetý známý z Herátu.

Při teroristickému útoku ve městě na východě Afghánistánu minulý týden zemřeli tři lidé a devět z nich leží ještě teď v kritickém stavu v místní nemocnici. Nevinných obětí mohlo být mnohem více, nebýt dvou mužů, kteří bojovníky z fundamentalistické skupiny zastavili a sami přitom položili život. K útoku se přihlásil Daeš. Vypadá to, že islamisté, kteří byli doteď aktivní převážně v severních provinciích a v horách na hranici s Pákistánem, se přesouvají do velkých měst.

Útočníci přišli v době, kdy měla probíhat odpolední modlitba. V mešitě Nabí Akram nedaleko centra města bylo přes sto lidí, převážně zlatníci a obchodníci ze slavného herátského bazaru. Pět dní po perskému Novému roku se lidé shromáždili v mešitě, aby spolu strávili odpoledne. Mešita totiž neslouží pouze k modlitbám, ale i jako místo setkávání.

Khádem (ten, kdo slouží), člověk, který má na starosti celý chod mešity, stál s ochrankou a dalšími lidmi před mešitou. „Vypadali jinak, byli nervózní, měli chladné výrazy a na sobě černou vestu,“ popisoval mi ozbrojence Sádigh. Daešáci, jak se jim v Afghánistánu přezdívá, se snažili dostat dovnitř, jednoho z nich ochranka zastřelila a druhý se stihl odpálit. Nedostal se ale dovnitř, zastavil ho neozbrojený muž, sedmatřicetiletý Ne´matuláh. Sám přitom zemřel, stihl ale zachránil přes sto lidí uvnitř mešity. Ne´matuláh, otec tří dětí, je jedním z mnoha světu neznámých afghánských hrdinů.

Policie se k místu činu dostavila příliš pozdě, až bylo po všem, přestože o situaci předem věděla. V Afghánistánu jsou civilisté denně terčem útoků, média, a to i ta afghánská, o útocích informují krátce. Lidé umírají a o pachatelích není nic známo.

Dáeš v afghánských městech

Situace se v afghánských městech během posledních let zhoršila. Herát byl po dlouhou dobu jedno z nejbezpečnějších měst v Afghánistánu. Dnes jsou některé školy a mešity hlídané, návštěvníci si platí ochranku. Stát ani město totiž nemají na ostrahu dostatek prostředků a nemohou se náležitě postarat o bezpečí svých občanů.

Extremističtí islamisté z hnutí Daeš se přihlásili již k několika útokům v zemi, včetně dvou velkých loňských neštěstí v Kábulu, při nichž zemřelo více než dvě stě lidí. Většinou zaútočili na velké šíitské mešity.

Přestože se Islámský stát k útokům hrdě hlásí, není jasné, zda všechny útoky opravdu provedl. V zemi totiž útočí také Tálibán, jeho spojenecká síť Haghání a ozbrojené gangy. Nově o sobě také dávají vědět příznivci bývalého afghánského povstaleckého vůdce Gulbuddína Hekmatjára.

Podle některých analytiků z Afghánského centra pro bezpečnost lze rozeznat, kdo který útok provedl. Zatímco fundamentalisté z hnutí Tálibán většinou útočí proti vládě s cílem upozornit na svou existenci, bojovníci Daeš se snaží rozeštvat už tak nestabilní afghánskou společnost. Ve většině případů útočí na mešity nebo náboženská shromáždění. Místním gangům jde potom hlavně o zisk. Pro peníze jsou schopny všeho.

Etnický nacionalismus

Velkým problémem dnešního Afghánistánu je etnický nacionalismus. Ze společnosti mizí důvěra a sounáležitost a každý má strach z každého. Afghánistán je v základu multietnický stát, dlouholetá válka, boj o holý život a historické křivdy však dnes vytvářejí mezi jednotlivými etniky propast.

Dobrým příkladem je letošní Afghánská hvězda, populární pěvecká soutěž podobná soutěži Česko hledá superstar. Finálový večer, kdy proti sobě stáli dva vybraní soupeři z odlišných etnických skupin, se neobešel bez hádky a pocitů nespravedlnosti. Další dlouhé a ostré diskuse se posléze rozvíjely na sociálních sítích, především na Facebooku a Instagramu — dvou nejoblíbenějších a nejrozšířenějších sociálních sítích v zemi.

Afghánská společnost tak stojí na prahu velkého konfliktu. Daeš svou aktivitou především proti šíitské menšině přilévá olej do ohně a zvyšuje napětí mezi etniky a příslušníky jednotlivých náboženských odnoží. Svou propagandu šíří na sociálních sítích i v darí (afghánská perština) nebo paštúnštině. Čím nestabilnější totiž společnost je, tím větší výhoda pro ně: snadněji tak získají nové členy i území.