Prezident Donald Trump při svém nedávném vystoupení oznámil navýšení počtu vojáků v Afghánistánu o čtyři tisíce. Měl v úmyslu objasnit svou politiku v šestnáct let trvající válce, kterou zdědil po předchozích dvou prezidentech.

Trump to však neudělal. Neposkytl posluchačům nic než výmluvy a rozpory. Odmítl stanovit termíny nebo rozvrhy pro stažení. „Teď opět nejsme v situaci budování státu,“ zdůraznil a chlubil se, že se „budeme podílet na ekonomickém rozvoji, což nám pomůže pokrýt náklady na tuto válku.“

Uprostřed všech rozporů však Trump naprosto jasně vyslovil jeden aspekt své politiky: USA by měly zabít více lidí v Afghánistánu. „Zabíjíme teroristy,“ řekl. „Odplata bude rychlá a silná, když zrušíme omezení a posílíme autority.“

Trump již rozšířil americké bombové útoky na celém Středním východě a odsouhlasil zásahy pomocí dronů v pětinásobném rozsahu ve srovnání se svým předchůdcem Barackem Obamou. Podle průzkumu Airwars, kteří sledují koaliční nálety v Iráku a Sýrii, směřují civilní ztráty ve válce proti islámskému státu pod Trumpovým vedením ke zdvojnásobení.

Vyřídit rodiny

V Afghánistánu však Trumpův plán dál zabíjet a nedělat mnoho jiného ignoruje zásadní problém: horečné tempo zabíjení za Bushovy administrativy vedlo k oživení téměř poraženého Tálibánu. Zapadá to do nekonečné války USA. Trump buď zapomíná na chyby nedávné historie USA v Afghánistánu, nebo, což by bylo horší, je mu to prostě jedno.

Ve Washingtonu se často ozývá, že Spojené státy — zapletené do trvalé války v Afghánistánu — závisí na zdrojích. Počínaje rokem 2003 převedly vojáky a potřebné odborné znalosti mimo střední a jižní Asii, což Tálibánu umožnilo znovu se vynořit jako vojenská síla.

↗

Trumpova politika by nás neměla překvapovat. Během své prezidentské kampaně nedělal tajnosti ohledně toho, že se chystá zvyšovat civilní ztráty. Repro DR

Ve své knize „No Good Men Among The Living: America, the Taliban. and the War Through Afghan Eyes“ (Nikdo dobrý mezi živými: Amerika, Tálibán a válka afghánskýma očima) však válečný korespondent Anand Gopal nabízí mnohem jednodušší vysvětlení: krvelačnost Bushovy administrativy vedla k obnovení ozbrojeného odporu.

Gopal pečlivě dokumentuje, jak americké síly — vedeny touhou Bushovy administrativy zabíjet teroristy — zaplňovaly cely v zálivu Guantánamo a omylem zanechávaly stopy usmrcených nebo uvězněných obchodníků, komunitních vůdců a dokonce i úředníků vlády podporované Spojenými státy. Přitom Tálibán, který zaznamenal naprostý vojenský kolaps v roce 2001, rychle získal podporu veřejnosti a nové členy.

Vedle válek USA na Středním východě a v Africe neustále rostou případy útoků amerických vzdušných sil v Afghánistánu. Začátkem léta zpráva OSN zaznamenala nárůst civilních obětí amerických a afghánských útoků o třiačtyřicet procent. Místní úředníci obvinili USA, že bombardují bez rozlišení civilní oblasti.

V dubnu Trumpova administrativa svrhla v Afghánistánu „matku všech bomb“, zbraň, kterou USA doposud nikdy nepoužily kvůli obavám z civilních škod. Pak však odmítli provést jejich posouzení.

Trumpova politika by nás neměla překvapovat. Během své prezidentské kampaně nedělal tajnosti ohledně toho, že se chystá zvyšovat civilní ztráty. V jednom okamžiku řekl, že chce, aby USA úmyslně zabíjely členy rodin teroristů.

„Když se dostanete k teroristům, musíte vyřídit i jejich rodiny,“ řekl Trump v průběhu kampaně. „Když říkají, že se neobávají o jejich životy, musíte jejich rodiny vyřídit.“

Trump se nemusí starat o to, co v Afghánistánu způsobila bezohledná válečná politika jiných prezidentů, ale zdá se, že má jasno v tom, čeho chce dosáhnout sám.

Text původně vyšel na webu theintercept.com. Pro Deník Referendum jej přeložil Ivan Štampach.