V proudu dílčích a většinou hrůzostrašných zpráv z pokračující války v Sýrii to dost zaniká, celkový trend je však zjevný: uskupení islamistických fanatiků a teroristů, jež se po ovládnutí území se sedmi miliony obyvateli v roce 2014 prohlásilo za Islámský stát, zažívá konečně porážky na všech frontách.

Přechodně se protivníkům ISIS dařilo v boji s organizací už i dříve: syrští Kurdové dokázali vyhnat islamistické bojovníky z velké části severu Sýrie — svojí Rojavy —, iráčtí Kurdové dobili zpět už na podzim 2014 okolí hory Sindžár, kde ISIS pověstně masakroval Jezídy. Armáda syrského režimu podporovaná Rusy osvobodila od ISIS hned dvakrát Palmýru a irácká armáda získala už minulé jaro zpět s podporou Američanů Fallúdžu.

Teprve od loňského podzimu lze ovšem sledovat řetězec porážek a ústupových bojů ISIS hlášený současně ze všech válčišť. Jednotky syrských povstalců s tureckým vedením a těžkou technikou obsadily nejprve na konci léta Džarábulus — důležité město v místech, kde řeka Eufrat protíná turecko-syrskou hranici. Během podzimu zvládly pak ovládnout celé hraniční pásmo mezi kurdskými kantony Afrín a Kobani a od letošního února dobýt i někdejší vnitrosyrskou baštu ISIS Al-Báb.

Jednotky bojující na straně Assadova režimu zároveň obsadily území na jih od Al-Bábu a po dobytí Aleppa a dohodě s Kurdy postoupily až k Eufratu.

Syrští Kurdové kontrolující takzvané Syrské demokratické síly (SDF) rozvinuli vedle toho ofenzívu ze severu Rojavy k Rakká — hlavnímu městu ISIS. A irácká armáda postoupila po osvobození centrálních oblastí země k pro změnu největšímu městu pod kontrolou ISIS, k Mosulu. Během listopadu, prosince a ledna dobyla jeho východní část. Nyní od února bojuje o západní.

Jak vidno na první z níže zobrazených map, i rozsah území, z něhož byl ISIS vyhnán od léta 2014 do konce roku 2016, byl ohromný (na mapě zeleně). Oněch několik velkých ofenzív, které začaly v poledních měsících, má ale z vojenského hlediska výsledky ještě nadějnější.

↗

První mapka zobrazuje území ovládané IS v Iráku a Sýrii na konci roku 2016 (červená) a někdejší zisky islamistů, které se ale podařilo dobýt zpět za předchozí dva roky (zelená). Zdroj IHC

↗

Druhá mapka (nahoře) zobrazuje černou území ovládané ISIS v prosinci 2014, třetí mapka (dole) pak stav v březnu 2017. Fialovou barvou zde jinak území pod kontrolu irácké vlády, růžovou asadovské síly, zelenou protiasadovské skupiny a žlutou Kurdové.

↗

Jediným místem, kde ISIS podnikl v posledních měsících úspěšnou protiofenzívu, byla oblast v okolí Palmýry, i tu však dobyly assadovské sily s ruskými zvláštními jednotkami v březnu zas zpět. Na poslední z horních mapek znázorňuje tento protiútok růžový jazyk přibližně ve středu Sýrie.

Místa aktuálních bojů

Z vojenského hlediska zbývají ISIS nyní krom neobydlené pouště na západě Iráku a jihovýchodě Sýrie už jen tři bašty: za prvé, řada menších měst podél toku syrské části Eufratu, z nichž nejvýznamnější jsou Dajr Hafir, Maškanach a Tabka u Eufratské přehrady, Al-Bukamal na hranicích s Irákem a již zmíněná metropole Rakka; za druhé enkláva okolo iráckého města Hawija ležící mezi kurdským Kirkukem a arabským Tikritem a za třetí západní část Mosulu.

Nejintenzivnější boje probíhají aktuálně právě v Mosulu, přičemž fronta otevřená u Hawíje v listopadu 2016 zůstává o poznání klidnější. V Sýrii se zároveň SDF pod vedením Kurdů snaží od prosince obklíčit Rakku a dle vyjádření amerického ministra zahraničí ze středy 22. března začaly dobývat s americkou podporou také Tabku, což je sídlo, u něhož stojí přímo hráz Eufratské přehrady.

U Dajr Hafiru rozbily pozice assadovské síly, které se ovšem soustředily v posledních dnech spíše na vytváření opěrných bodů v nárazníkové zóně okolo Palmýry.

Znalci se shodují, že na syrském válčišti budou nejzásadnější boje o zmíněnou Rakku. Kdysi dvousettisícové město je dnes velkým symbolem. V roce 2013 ji dobyli jako první větší sídlo protiassadovské síly. V roce 2014 se pak stala hlavním městem chalífátu, jenž ISIS vyhlásil.

Podle odhadů amerického Pentagonu z letošního února by měly město hájit tři až čtyři tisíce islamistických ozbrojenců a zřejmě tisícovka fanatiků, kteří přijeli za ISIS bojovat ze zahraničí. SDF mají naproti tomu k dispozici přes třicet tisíc bojovníků, leteckou podporu USA, několik stovek příslušníků amerických, britských a francouzských zvláštních jednotek a jednotku mariňáků s polními děly ráže 155 mm a dostřelem 32 kilometrů, kterou jim poslal demonstrativně na začátku března Donald Trump.

Oblastní velitel SDF uvedl před dvěma týdny v rozhovoru pro Al-Džazíru, že přípravy na rozhodující bitvu probíhají velice zdárně. Na počátku měsíce se podařilo přetnout spojení z Rakky k iráckým hranicím, v aktuálním týdnu začalo být bombardováno mohutně spojení na západ, směrem na Aleppo.

↗

Postupné obličování Rakky. Nahoře stav v létě 2015, dole průnik SDF do oblasti v roce 2016 (Fáze I), posuny v lednu a únoru 2017 (Fáze II) a pohyby nyní v březnu (Fáze III).

↗

Znalí pozorovatelé ovšem varují: do Rakky se stáhli ozbrojenci z města Al-Báb, které dobyli v únoru Turci se svými povstalci, a zřejmě jde o více než jeden tisíc lidí. V Al-Bábu se přitom islamisté houževnatě bránili. Podle průměrných odhadů dokázali usmrtit na 500 obléhatelů z čtyřtisícového intervenčního korpusu.

Šedesátitisícový Al-Báb padl kompletně až po čtyřměsíčním obléhání, přičemž obrana se zhroutila ve chvíli, kdy se k městu začaly blížit od jihu assadovské síly a bojovníkům ISIS hrozilo, že zůstanou ve zcela obleženém městě. Rakka je téměř čtyřikrát větší, členitější a po mnohaměsíčním americkém bombardování plná rozvalin, které lze obranně využít.

Pokud navíc začnou protivníci ISIS dobývat celé eufratské údolí, stáhnout se do Rakky také bojovníci z ostatních měst. Kvalifikované předpovědi uvádějí, že počet obránců hlavního města ISIS může vzrůst i nad deset tisíc. Fanatikové přitom mohou využívat i sebevražedné útoky.

Ať tak nebo tak, dobývání Rakky by mělo začít už nyní v jarních měsících a s velkou pravděpodobností potrvá nějaký delší čas. Otázkou zůstává, zda síly SDF neoslabí boje s Turky a turkickými povstalci u Manbídže na západním břehu Eufratu, kde se místní kurdská vojenská rada dohodla s assadovci na předání území a na ochraně a kam vyslali Američané před několika týdny preventivě raději jednotku rangerů, aby bránila přítomným silám ve vzájemném napadání.

Galerie (15)