Proč se muslimové jasně nepostaví terorismu? Neozývají se dostatečně hlasitě proti teroristickým útokům. Ve skutečnosti tyto útoky většinově podporují. — Takovéto výroky lze číst v českých médiích, v diskuzích na internetu a na sociálních sítích. Názor je to v České republice zhusta sdílený a jeho šiřitelé si navíc připadají skoro jako hrdinové. Podobná argumentace se objevuje i v zahraničí.

Karima Bennounová, autorka muslimského původu, napsala knihu, která alespoň částečně poskytuje odpověď na palčivé otázky současnosti. Pracovala na ní několik let. Zmapovala příběhy lidí ze zemí s muslimskou většinou, kteří bojují proti fundamentalismu a násilí. Bojují proti němu s nasazením vlastních životů a bez většího zájmu západních společností už několik desítek let. Je jich mnoho. A potřebují především podporu, které se jim nedostává.

Hrdinové knihy Tady vaše fatwa neplatí jsou muslimové, agnostici i ateisté. Všechny spojuje jejich muslimský původ. Někteří třeba i v důsledku současného vývoje od víry odpadli, jiným naopak jejich víra dodává sílu v boji proti fundamentalismu. Jsou mezi nimi učitelé, profesoři, právníci, feministky, umělci, imámové anebo prostě lidé, kteří se rozhodli něco dělat. Založit třeba kurs šití pro dívky, což může být životu nebezpečná aktivita.

Není umírněného fundamentalismu

Témat, která kniha přináší, je mnoho. Největším přínosem je právě to, že všechno, co se dozvídáme, přichází skrz úvahy a životní příběhy lidí, se kterými autorka vedla rozhovory. Zároveň však autorka ověřovala všechno, co šlo. Kniha má bohatý poznámkový aparát.

Lidé na Západě by si měli podle autorky především uvědomit, že nelze podporovat takzvané „umírněné islamisty“. Na konkrétních příkladech ukazuje, že tito takzvaně umírnění jen umetají cestu fundamentalistům a džihádistům, kteří čekají na chvíli, kdy se budou moci naplno projevit.

Karima Bennounová ukazuje, jak Západ často morálně podporuje hnutí přímo napojená na fundamentalisty. Její hrdinové z hnutí bojujících proti islamistům v knize kladou otázky, nechápou, proč jim západní elity radí, aby nebyli tak nesmiřitelní ve vztahu k politickému islámu. Opakovaně se pohoršují nad tím, že USA je spojencem Saudské Arábie, která financuje islamisty.

Peníze, které plynou ze zemí, jako je právě Saudská Arábie, ale i z Kataru, Spojených arabských emirátů či Kuvajtu, ovlivňují volby v jednotlivých zemích. A podle autorky se významně podílí na vzestupu fundamentalismu a wahhábismu na Středním východě a v severní Africe. Peníze jdou údajně na rozvoj. Stavění poliklinik, ale i humanitární pomoc v regionech však doprovázelo obracení na víru, přinášení burek pro ženy a vnucování zvyků, které neměly v místě tradici. Pokud se chce svět bránit proti fundamentalismu, musí podle Benounnové zastavit tok petrodolarů ke všem samozvaným emírům a ajatolláhům.

↗

Karima Benounnová představovala svou knihu i v Praze. Foto Saša Uhlová, DR 

Karima Benounnová kritizuje Spojené státy americké za to, že financovaly fundamentalistické skupiny v Afghánistánu a na příbězích v jiných státech pak ukazuje, jakou roli muži vycvičení v Afghánistánu sehráli v zemích, kam se po výcviku vrátili — jak například ovlivnili vývoj v Alžírsku. Vysvětluje také, jak se podhoubí k fundamentalismu vytváří na Západním břehu a v Gaze kvůli podmínkám, ve kterých tam lidé žijí. Tvrdě však kritizuje i Hamás. A její kritika je věrohodná, podpořená výzkumem z místa.