Egyptská řezničina?

Petr Jedlička

Zpráva o odsouzení 529 muslimských bratrů k smrti působí děsivě. Existují ale nejméně čtyři důvody, proč se domnívat, že trest nakonec vykonán nebude.

Těžko se tomu věří, ale je to tak: v Egyptě bylo v pondělí 24. března odsouzeno na smrt 529 členů a sympatizantů Muslimského bratrstva. Měli se dopustit řady vražd příslušníků pořádkových sil, nebo k nim podněcovat; měli nést odpovědnost za ničení veřejného i soukromého majetku, pobuřovat a narušovat veřejný pořádek. To vše během minulého podzimu — v měsících, které následovaly po letním převratu, armádním puči.

529 je ohromné číslo. A navíc není konečné: v úterý 25. března začíná přelíčení s další, tentokrát 683člennou bratskou skupinou. Dopustit se měla podobných přečinů jako první, a tak lze očekávat i podobné verdikty.

Vlajka Egypta s bratrským znakem. Repro Wikimedia Commons

Pokud by byly rozsudky skutečně vykonány, poskočil by Egypt žebříčku poprav rázem na druhé místo ve světě, hned za Čínu. V současnosti druhý Írán by nechal daleko za sebou. Šlo by o skutečný státní teror; hotovou řezničinu. Jenomže nic takového se zřejmě nestane. Proč?

Za prvé, v Egyptě se už řadu let nepopravuje. Poslední exekuce byla provedena v roce 2011, a to za celý rok jedna. V letech před svržením Husního Mubaraka se sice trest smrti vykonával, ale i tedy šlo o jednotlivé případy ročně.

Za druhé, pondělní rozsudek není definitivní. Strany procesu se mohou ještě odvolat, přičemž trest musí schválit i nejvyšší náboženská autorita v zemi, Velký muftí.

Za třetí, v Egyptě proběhnou nejspíše 17. července prezidentské volby, po nichž bude dle znalců vítězný prezident-maršál Sísí zmírňovat tresty. Očekává se přímo i udělování milostí a vyhlašování amnestií, oficiálně v zájmu uklidnění a národní jednoty.

A konečně za čtvrté, třebaže se novému režimu podařilo zlikvidovat Muslimské bratrstvo jako dominantní politickou sílu, a i když bylo pozatýkáno více než 15 tisíc islamistů, v neformálních sítích styků a vazeb Bratrstvo dále existuje. Veřejně sice moc nevystupuje, neboť je v oficiální klatbě. Mezi islamisty však stále probíhá debata nad tím, jak s novým režimem jednat, a je pravděpodobné, že za smrt tolika sympatizantů by se začali mstít.

Zdá se, že smyslem pondělního rozsudku je jednak dát pocit zadostiučinění rodinám asi tří stovek policistů a vojáků, kteří zahynuli od léta ve střetech právě s islamisty (přičemž islamistů zahynulo asi jedenáct set), a jednak zbytky Bratrstva zastrašit — demonstrovat vlastní moc. Armáda a jí loajální síly mají dnes situaci v Egyptě s výjimkou Sinaje relativně pod kontrolou. Ani již poměrně konsolidovaný režim ale nemůže mít zájem na vytvoření tisíce nových mučedníků.

To ovšem neznamená, že proces s muslimskými bratry nemá žádnou váhu; že nemá význam jej sledovat. Přístup k obhájcům, k rodinám obžalovaných i fakt, že tito jsou v soudní síni drženi v drátěné kleci, způsob, jakým je prováděno dokazování, i rozsáhlá omezení, kterým jsou vystavena média v referování o procesu — to vše potvrzuje tezi, k níž zde dospěli nedávno nezávisle Jaroslav DrobnýZora Hesová: Tři roky po pádu Mubaraka se poměry v Egyptě podobají těm předrevolučním tak, jako se v žádné z fází porevoluční transformace dosud nepodobaly.

    Diskuse
    MS
    March 25, 2014 v 17.56
    Kam jde Egypt - (téměř) bez protestů světa?
    Bohužel sdělovací prostředky tomu nevěnují pozornost. Ukazuje se tak, jak výběrové je naše zpravodajství a jak různá měřítka se používají pro různé zájmové oblasti...

    V listopadu byl v Egyptě zatčen i účastník loňské konference Forum 2000 Egypťan Ahmed Maher, nominovaný na Nobelovu cenu míru. Dostal 3 roky - na jaře za vlády Mursího byl také krátce zadržen, tj. není to žádný fanatik ani příznivce Muslimského bratrstva.

    Bohužel ta nejsledovanější média spíše manipulují než informují, tak díky za tento příspěvek. Že by se uvažovalo o nějakých sankcích se nedá čekat...
    March 26, 2014 v 11.34
    Je škoda, že pod tímto článkem je takové ticho.
    Kdyby zavřeli ruské potrefené husy za to, že někde onanují se zrmzlou drůbeží, celá naše politická scéna, včetně pěkné řádky zdejších diskutérů, by řvala, až by se zem otřásala.
    Domnívám se, v souladu s autorem, že řešení egyptské vlády není jednak demokratické a jednak prozíravé. Upřít někomu právo na spravedlivý soud je pak důvodem k tomu, aby každý člověk, který se k demokracii hlásí, velmi důrazně protestoval. Já protestuji.