Egyptská armáda sesadila prezidenta, o puč se ale prý nejedná

Generálové slíbili reformu ústavy a včasné volby. Do nich má zemi spravovat úřednická vláda a předseda ústavního soudu – prozatímní prezident. Postup armády de facto podpořily opoziční strany i islamisté mimo Muslimské bratrstvo.

(pjed)

04.07.2013 09:41

A2_toi

Muhammad Mursí vládl Egyptu rok. Byl prvním demokraticky zvoleným prezidentem země, avšak dle většiny ne příliš dobrým. Foto archiv TOI

Zásahem armády nakonec vygradovala několikadenní série protestů namířená proti egyptskému prezidentovi Muhammadu Mursímu. Stalo se tak v noci ze středy na čtvrtek. Vrchní velitel egyptských vojsk generál Abdul al-Sísí oznámil krátce před půlnocí, že armáda pozastavuje platnost ústavy. Zároveň nastínil sled kroků, jenž by měl zemi dovést k novým volbám. Mursí, který dle generála „nezvládl dostát požadavkům lidu“, by měl být ještě ve čtvrtek nahrazen předsedou ústavního soudu Adlím Mansúrem. Současně má být sestavena úřednická vláda, založen konzultační výbor národního sjednocení se zastoupením všech politických proudů a také ustaveno expertně-politické těleso, které navrhne změny ústavy.

Ústavní soud dále získá přechodnou pravomoc vydávat „ústavní rozhodnutí“, s jejíž pomocí má co nejrychleji rozhodnout o podobě a datu voleb. Vláda úředníků má zase dostat „všechny pravomoci“ nutné pro zajištění běžného chodu země.

„Ozbrojené síly též vyzývají egyptský lid, aby pokračoval v protestech poklidně a předcházel zbytečnému krveprolití,“ uvedl Sísí v závěrečné části projevu.

Puč nebo převrat? Jen dle některých
Mezi novináři i na odborných fórech se nyní vede intenzivní debata, jak vlastně armádní zásah vnímat. Podle sesazeného prezidenta Mursího šlo jednoznačně o puč. Armáda během večera přerušila vysílání všech stanic blízkých prezidentovu Muslimskému bratrstvu; na internetu a na sociálních sítích se ale objevila prohlášení, ve kterých Mursí vyzývá k „obraně ústavy a výdobytků revoluce“ proti „armádnímu převratu“, jenž „vrací Egypt do časů temna“.

Termíny puč a převrat používají také některé americké agentury.

BBC nebo Al-Džazíra naproti tomu upozorňují, že armáda nejedná samostatně. I při televizním vystoupení doprovázeli Sísího zástupci opozičních stran a církví. Hned po generálovi promluvil v televizi Muhammad Baradej, který akt označil za pokračování revoluce z roku 2011, a také koptský papež Tawardus. Armáda chce údajně sdílet odpovědnost za další vývoj s civilním tělesem – výše zmíněným výborem národního sjednocení –, v rámci nějž má být debatováno o všech zásadních krocích.

Muslimské bratrstvo ani jeho Strana svobody a spravedlnosti nebyly doposud nějak zakázány. Další islamistická strana Núr pak vydala prohlášení, že s armádním itinerářem souhlasí, neboť si nepřeje další vyhrocení situace.

Během noci nicméně vojáci zadrželi několik desítek vedoucích představitelů Bratrstva. Podle informací listu Al-Ahram bylo vydáno na 300 zatykačů na politicky aktivní osoby.

Vojáci také již ve středu obklopili největší srocení stoupenců prezidenta Mursího a rozmístili do ulic Káhiry i dalších měst hlídky. Při nočních střetech mezi stoupenci a odpůrci prezidenta, případně stoupenci Mursího a armádou zemřelo 14 až 21 lidí.

Osud samotného Muhammada Mursího zůstává neznámý. Podle některých zdrojů byl zatčen, dle jiných odvezen do domácího vězení. Další zpravodajové hlásí, že je zadržován v budově vojenské rozvědky. Viděn byl údajně ale i v kasárnách republikánských gard.

Předchozí vývoj
Nočnímu zásahu armády předcházelo ultimatum, kterým generálové reagovali na několikadenní sérii mnohamilionových protestů. Mursí ultimatum odmítl a nabídl pouze, že jmenuje vládu s ministry z více stran.

Protesty svolávala široká stranicko-občanská koalice Tamarud, jež vznikla v dubnu z nejrůznějších uskupení, které spojovala především kritika Mursího režimu. Koalice též nasbírala 22 milionů podpisů pod petici za prezidentovo odstoupení.

Souběžně s odpůrci vycházeli do ulic také stoupenci prezidenta. Podle většiny pozorovatelů byli jejich demonstrace menší než protesty kritiků, v absolutních počtech však stále obrovské.

Muhammad Mursí se stal na jaře 2012 prvním demokraticky zvoleným prezidentem země. Kvůli autoritářským sklonům, nelepšícím se sociálním poměrům a přetrvávající politické nestabilitě však ztratil postupně většinovou podporu.


Další zprávy:
Al-Džazíra Egypt - LIVE
Al-Džazíra President Morsi overthrown in Egypt
Al-Džazíra Three questions on Egypt: Three radical scenarios and one viable option
Al-Džazíra International reactions to Morsi's removal
BBC News Army ousts Egypt's President Morsi
BBC News Q&A: Situation in Egypt
Haarec The upside-down theater of the absurd in Morsi's ouster and the Cairo coup


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.