Daesh je jako Donald Trump: nikdo ho nemá rád, ale je v balíku. Proto s ním mnozí nadšeně obchodují. Jak rozsáhlé je nyní bohatství extremistů? Před dobytím města Mosul měli k dispozici 875 milionů dolarů. Po jeho obsazení se však jejich celkové jmění vyšplhalo ke dvěma miliardám dolarů. Pro stát s osmi miliony obyvatel to není závratný rozpočet. Přestože si však Daesh nechává přezdívat Islámský stát, není islámský a není to ani stát.

O občany dobytého území se proto nikdo nestará a prakticky veškeré peníze využívají bojovníci a jejich rodiny. Dvě miliardy z nich činí nezvykle movitou teroristickou organizaci. Odkud jejich finance plynou?

Ropa, sexuální otrokyně i vydírání

Ke stěžejním zdrojům patří ropa. Z ropných polí na východě Sýrie a severu Iráku vedou do Turecka nelegální ropovody. Jejich počet se blíží k pěti stům. Turecko je zemí tranzitní i cílovou, jeho vláda projevuje k zamezení černému trhu s levnou ropou spíše laxní přístup. Za prodej fosfátu, cementu a síry navíc Daesh utrží až 350 milionů dolarů.

Dalším oblíbeným způsobem, jak se dostat k penězům, je vydírání a vynucování daní: za elektřinu, vodu, telefony, výběr z bankovního účtu, jízdu po silnicích a podobně. V některých místech přitom proud běží jen hodinu denně. Přesto výběr daní vynáší vyděračům až 360 milionů dolarů ročně. Zároveň se tu projevuje rozdvojená povaha společnosti: na jedné straně živořící obyvatelé, na té druhé privilegovaní bojovníci se svými příbuznými. Ti za služby platit nemusí a zdarma mají i ubytování i lékařskou péči.

Z vykořisťování místních zemědělců, kteří musí platit i desátky, si Daesh přijde na dvě stě milionů dolarů za rok. Zabavené domy po mrtvých pronajímají nebo přenechávají svým mužům. Ženy, především z menšin šíitských Turků a Jezídů, prodávají jako manželky nebo sexuální otrokyně. Protiví se tak hlavním intencím islámské etiky, která se v určitém ohledu právě prodej lidí snažila zatrhnout.

↗

Daesh je jako Donald Trump: nikdo ho nemá rád, ale je v balíku. Proč je tedy vyřazovat z globálního trhu? Foto moneylife.in 

Okupací významných historických území se extremisté dostali ke sbírkám památek. Některé z unikátních artefaktů jsou staré až osm tisíc let. Přes Turecko a Jordán je pašeráci prodávají do Evropy a dalších rozvinutých zemí. Podle některých odhadů tvořil tento obchod druhý největší tok příjmů — plundrování dějin a výprodej na černém trhu může vydat až 100 milionů dolarů.

Celkový rozpočet pak narůstal z vyloupených iráckých bank a ukořistěné výzbroje amerických jednotek. Teroristé si tak přičetli půl druhé miliardy dolarů.

Podstatnými podporovateli jsou soukromí fanoušci teroristickým skupin. Už v roce 2010 upozorňovala Hillary Clintonová tajnou depeší, že mezi hlavní mecenáše Al-Káidy a Tálibánu patří jednotlivci ze Saúdské Arábie. A právě místní milionáři se rozhodli posílat kapesné ozbrojeným povstalcům, kteří zastupují opozici proti syrskému prezidentovi. Když jej nezastavila Amerika, zastaví ho sami…

Samotná Sýrie ovšem od Daesh nakupuje ropu. Vyvléknout se z následných sankcí pomáhá syrskému režimu i Kirsan Ilyumzhinov, ruský obchodník, šéf světové šachové federace a ujetá verze Járy Cimrmana: byl prezidentem malé buddhistické republiky, hrával šachy s dalajlámou i Saddámem Husajnem a v roce 1997 ho prý unesli mimozemšťané ve žlutých skafandrech.

↗

Obchod s ropou mezi Sýrií a Daesh usnadňuje i ruský podnikatel Kirsan Ilyumzhinov. Hrává šachy s diktátory i dalajlámou a v 90. letech ho prý unesli mimozemšťané. Foto chessbase.com

Převody peněz probíhají skrze islámské banky v Kataru a Kuvajtu. Kromě těchto zemí a Saúdské Arábie je Daesh nyní sponzorován i ze strany Spojených arabských emirátů. Emiráty jsou ovšem silný ekonomický spojenec České republiky na Blízkém východě a severu Afriky. V objemu vývozu našeho státu se Emiráty umístily na krásném prvním místě v tomto regionu.

Skvělé přátelství si pěstujeme i se Saúdskou Arábií. A to i navzdory tomu, že nedávno zavedla zákon, podle něhož jsou ateisté klasifikováni jako teroristé. Česká republika sem dováží téměř vše, na co si vzpomenete. V roce 2014 byla Saúdská Arábie například největším dovozcem našich zbraní. Zbrojovky si tu vydělaly téměř dvě miliardy korun. Meziročně totiž stoupl vývoz na Blízký východ skoro o sto procent. 

Firma FoxConn přispívá počítačovými komponenty, Evraz Vítkovice Group sem prodává ocelové konstrukce a nádrže na ropu, působí tu i společnost Siemens a Austin Powder zajišťuje dostatek rozbušek. Tatra v Kharj buduje závod schopný vyrobit až pět set automobilů ročně. Mělo by jít také o armádní náklaďáky, podvozky značky Tatra by navíc mohly nést houfnice zakoupené rovněž u českých výrobců.

↗

Se Saúdskou Arábií obchodují české zbrojovky, firma Tatra a zajišťujeme i přísun rozbušek. Foto Repro DR

Uprchlická krize a problém terorismu se u nás ovšem řeší nezávisle na těchto skutečnostech. „Obyčejní pracující“ mají strach z muslimů, kteří nám seberou pracovní místa — přitom také výrobky zlatých českých ručiček vyhánějí uprchlíky z domovů.

Národovecké skupiny se přou, jak moc velký vlastizrádce je Bohuslav Sobotka, protože se postavil za příchozí. Premiér přitom zároveň prohlásil, že v postoji k Saúdské Arábii bude pokračovat snaha „o posílení vzájemných vztahů zejména v oblasti ekonomické spolupráce“. Mediální strkanice nemají nic společného se skutečnou matérií vztahů, které ovlivňují Blízký východ. Obrazy politiky se napevno oddělily od reality.

Jako bychom se už těšili, až teroristé ustaví celosvětový chalífát. Spojuje nás s nimi víc než s řadovými muslimy. Budeme společně jezdit v Tatrovkách, koupat se v ropných nádržích z Vítkovic, obchodovat se společnými kamarády ze Saúdské Arábie, věšet obyčejné věřící, kupovat si jezídské prostitutky a diletantsky vykládat Korán.

Evropské bojové letouny proto poslušně odpovídají na teroristické provokace a uprchlíci trčí u zašpuntovaných přechodů. Jen peníze, ropa i nabité zásobníky tečou přes hranice. Situace na Blízkém východě zavání průšvihem. Prachy ale zatím nesmrdí.