Debatu o pronikání Daeš na východ podnítil velký pondělní útok u nemocnice v Kvétě, při němž usmrtil sebevražedný atentátník zřejmě až 93 lidí.
Nejen na západ, tedy do Libye, Tuniska a dalších států Maghrebu, ale i na východ rozšiřují své aktivity dle řady pozorovatelů fanatikové ze samozvaného Islámského státu (Daeš, ISIS) — státně-teroristické organizace, jež kontroluje část území v Sýrii a Iráku. V posledních dnech se mluví v daných souvislostech zejména o Pákistánu. Děje se tak v návaznosti na útok sebevražedného atentátníka, který usmrtil v pondělí v balúčské Kvétě nejméně 74, podle některých zdrojů ale až 93 lidí.
„Ve zprávách se píše o pronikání Daeš do Pákistánu stále častěji, odborníci na situaci v zemi ale váhají, zda k němu dochází skutečně v rostoucí míře,“ hlásil do úterního vysílání Al-Džazíry Kamal Hyder, pákistánský reportér stanice, a pokračoval:
„Pákistánské bezpečnostní složky zadržely v letošním roce už několik stovek osob s podezřením, že rekrutovaly nové bojovníky pro Daeš. V zemi nicméně působí jiné, starší a rozmanitější džihádistické skupiny (...) které se různě spojují a zase rozpojují. Není tak jasné, zda zadržení nepatřili k Daeš jen formálně, třeba proto, že mu slíbila věrnost jejich původní skupina. Symptomatické přitom je, že k pondělnímu útoku se přihlásil nejen Daeš, ale i Džamáate Ahrár, jedna z frakcí pákistánské odnože Tálibánu,“ doplnil Hyder.
Analytikové z agentur připomínají, že na pákistánské džihádistické scéně působí organizace různé velikosti, přičemž ty větší se snaží k sobě připoutat menší, a tím získat navrch nad konkurenty. Sama Džamáate Ahrár byla takto například v roce 2014 připoutána k Daeš. V březnu 2015 se ale přimknula zase k Tálibánu.
Svou roli hrají navíc i oblastní specifika. V Balučistánu, který leží u hranic s Afghánistánem a Iránem, žije početná šíitská populace. Oblastí proto v současnosti zmítá i série násilí mezi sunnity a šíity a působí zde také separatističtí povstalci. Mluvčí pákistánské armády se navíc nechal v reakci na poslední dění slyšet, že útoky souvisejí i s čínsko-pákistánskou ekonomickou spoluprací v regionu.
Podrobnosti pondělního útoku
Vlastní pondělní útok patří mezi ty nejkrvavější letošní vůbec. Jeho pachatel odpálil nálož u kvétské vládní nemocnice, kde se v příslušné době scházeli lidé v souvislosti s vraždou známého právníka Bilála Anvara Kásího. Ten byl zastřelen několik hodin před útokem rovněž džihádisty, přičemž do nemocnice bylo převezeno jeho tělo k ohledání. Více než polovinu obětí bombového útoku tvoří Kásího kolegové — právníci.
Pákistánské právnické organizace v reakci na útok vyhlásily protestní stávku s odůvodněním, že vláda není schopná zajistit jejich bezpečnost. Ve svých prohlášeních zmiňují několik nedávných vražd právníků, včetně právě té Kásího, který byl usmrcen přímo na cestě k soudu.
„Útočí na nás, protože zvedáme hlas za lidská práva a demokracii. Proti tomuto útoku nebudeme pouze protestovat, připravujeme i dlouhodobý plán akcí,“ řekl pákistánským médiím předseda sdružení právníků působících u pákistánského Nejvyššího soudu Alí Zafar.
Agentury pak ještě připomínají, že Pákistán zažil v letošním roce už několik podobně velkých teroristických útoků. Nejvíce pozornosti bylo věnováno březnovému útoku, kdy sebevražedný atentátník zavraždil během velikonočních svátků 72 lidí a téměř tři sta zranil. I k tomuto útoku se přihlásili teroristé z Džamáate Ahrár.
Další informace:
Metro.co.uk 93 mourners dead after bomb explodes at hospital in Pakistan
Reuters Grief, anger after 74 Pakistanis killed in hospital bomb
The Independent Pakistan hospital bomb attack: Isis claims responsibility for killing at least 70
The Independent Where are the hashtags for the Pakistan hospital attack? Lack of response to bombing criticised on Twitter
NdTV Why ISIS Is Finding Pakistan A Slippery Targe
ValueWalk.com Why It Is Difficult For ISIS To Enter Pakistan?
Al-Džazíra Quetta attack: ISIL and Taliban claim suicide bombing
The Guardian Pakistan: dozens dead as bomb hits mourners at Quetta hospital
Podle vyprávění jednoho francouzkého kněze, který v Pákistánu 10 let působil, je situace katastrofální. Občas za ním přišel nějaký muslim se žádostí o pokřtění a musel je velice tvrdě a okamžitě odmítat -- byly to léčky a kdyby na to kývl, čeká ho oprátka.
Zákony proti rouhání jsou tvrdé a uplatňované s děsivou rozkoší.
Na smrt v celách čeká cca 300 křesťanů.
Kdyby do Pákistánu uprchlo milion křesťanů, postřílí je jako prašivé psy.
Má smysl řešit, že k Belzebubovi přišel na návštěvu samotný Ďábel?