Piketty: Za vzestupem terorismu stojí ekonomická nerovnost
Gaby KhazalováFrancouzský ekonom Thomas Piketty zveřejnil komentář, v němž příčiny nestability Blízkého východu přičítá nerovnosti mezi bohatými státy Perského zálivu a zbytkem regionu. Odpovědnost dává i Západu a navrhuje změnu jeho politiky.
Proslulý ekonom Thomas Piketty, který vzbudil celosvětovou pozornost knihou Kapitál v 21. století, uveřejnil na konci listopadu ve francouzském listu Le Monde článek Bezpečnostní opatření nestačí. Piketty v něm odůvodňuje vznik terorismu, včetně tak zvaného Islámského státu, ekonomickou nerovností mezi státy na Blízkém východě a tvrdí, že k ní přispívají svou politikou i západní země.
Zmiňuje se také o dalších souvisejících příčinách vzestupu islámského terorismu, z nichž většinu prohlubuje rovněž Západ: regionální války, podpora bohatých ropných šejků, vývoz zbraní či selhání evropské integrace. List Washington Post, který původní zprávu z francouzštiny částečně přeložil, teorii označil za „možná jedno z nejkontroverznějších” vysvětlení pozadí imigrační krize.
Nejvyšší míra nerovnosti na světě
V oblasti od Íránu až po Egypt žije tři sta milionů lidí — pouhých deset procent z nich v ropných státech Zálivu, které přitom vlastní šedesát až sedmdesát procent veškerého bohatství v regionu. Piketty neuvádí, o jaké země se konkrétně jedná, ale soudě podle jeho podobně tematicky zaměřené studie z minulého roku se jedná o Saúdskou Arábii, Katar, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Bahrajn a Omán.
Kromě náboženských rozdílů je tak podle Pikettyho nestabilita a křehkost politicko-sociálního systému blízkovýchodních zemí dána především nerovným rozdělením příjmů ze zdrojů ropy. Koncentrace takové míry bohatství v zemích s tak nízkým počtem obyvatel v regionu vytváří podle něj „nejvyšší míru nerovnosti na světě“.
Nerovná distribuce majetku i příjmů panuje nejen mezi státy, ale i v rámci bohatých monarchiích samotných: bohatství drží v rukou úzká skupina lidí, zatímco většina lidí, zejména ženy a imigranti, žijí v podmínkách blížících se otroctví.
Odpovědnost nese i Západ
Zvláště kritický je Piketty k roli Západu, který podle něj nerovnost udržuje a chová se pokrytecky: „Režimy vojensky i politicky podporují západní síly — šťastné za pár drobků, které dostanou na financování svých fotbalových klubů nebo za prodej zbraní. Není divu, že naše poučky o sociální spravedlnosti a demokracii nenacházejí odezvu mezi tamějšími mladými.“
Francouzský ekonom se ve svém článku vrací na počátek devadesátých let k první válce v Zálivu, kdy západní aliance podpořila Kuvajt v boji proti irácké invazi. Právě z ní podle Pikettyho profitovalo pár států poté, co aliance vrátila ropné bohatství emírům — a také západním korporacím.
Stovky lidí zemřely za „osvobození Kuvajtu“, desetitisíce na irácké straně. Započal tak začarovaný kruh asymetrických konfliktů: během druhé války v Iráku mezi lety 2003 a 2011 připadlo na čtyři tisíce zabitých amerických vojáků pět set tisíc mrtvých Iráčanů. Podle Pikettyho se tedy nemůžeme divit, že popsaná asymetrie spolu s pokračujícím nevyřešeným palestinsko-izraelským konfliktem slouží jako ospravedlnění džihádistům.
Jaký postoj zaujmout?
Jak napovídá sám titulek, řešením krize podle Pikettyho není zpřísňování bezpečnostních opatření. Jelikož „terorismus je zakořeněn v nerovnosti, musíme s ním bojovat v ekonomické rovině.” Západní země musí především získat zpět svou důvěryhodnost u těch, kteří jsou v regionu sociálně znevýhodněni. Musí ukázat, že je více zajímá sociální rozvoj než udržování výhodných vztahů s vládnoucími elitami, které sledují vlastní zájmy. Západ by se měl podle francouzského ekonoma především postarat o to, aby příjmy z blízkovýchodní ropy plynuly do rozvoje, a zejména do vzdělání.
V roce 2015 disponuje Egypt méně než deseti miliardami dolarů na vzdělávací systém pro takřka devadesát milionů obyvatel. Příjmy z ropy asi třetinové Saúdské Arábie dosahují částky tři sta miliard dolarů, Katar s třemi sty tisíci obyvateli má k dispozici sto miliard.
Další informace:
The Washington Post This might be the most controversial theory for what’s behind the rise of ISIS
Le Monde Le tout-sécuritaire ne suffira pas
Svět → Zpráva
10. prosince 2015 v 18.17
Související
Diskuse
V tomto článku i v tom z WP je rozvíjena argumentace dokládající nerovnost mezi státy regionu i uvnitř nich, ale jak nerovnost vede k terorismu tam vysvětleno není. Je to válka chudých proti bohatým?
Teroristé pocházejí ze všech společenských vrstev, nejsou všichni chudí. Džihádismus se ani nepresentuje jako boj za sociální spravedlnost. Pikety připomíná postavení imigrantů v bohatých státech zálivu, ale ti se na terorismu většinou nepodílejí.
Také nevím, jak by chtěl Pikety přimět Saúdy či emíry, aby ropné bohatství užívali ve prospěch vzdělání v chudších státech Blízkého Východu. Saúdové v zahraničí staví spíš mešity než školy.
Teroristé pocházejí ze všech společenských vrstev, nejsou všichni chudí. Džihádismus se ani nepresentuje jako boj za sociální spravedlnost. Pikety připomíná postavení imigrantů v bohatých státech zálivu, ale ti se na terorismu většinou nepodílejí.
Také nevím, jak by chtěl Pikety přimět Saúdy či emíry, aby ropné bohatství užívali ve prospěch vzdělání v chudších státech Blízkého Východu. Saúdové v zahraničí staví spíš mešity než školy.
December 12, 2015 v 14.51
Já mám vysvětlení, jak nerovnosti přispívají ke vzniku terorismu, pane Kubičko. Ono to samozřejmě není tak jednoduché a přímočaré, že čím větší bída u některých lidí, tím větší je jejich sklon k terorismu. Ale na druhé straně - nerovnosti, bída, nejistota a strádání plodí nenávist, respektive společenskou atmosféru nenávisti neboli ducha nenávisti. A tu atmosféru potom někteří lidé nasají, i když, dejme tomu, nepatří mezi ty nejchudší, ale třeba jsou k duchu nenávisti z nějakých důvodů víc vnímaví.
Ale člověk si tohle může uvědomovat a vědomě své emoce kontrolovat.
Ale člověk si tohle může uvědomovat a vědomě své emoce kontrolovat.
ŠŠ
že nerovnosti, bída, nejistota a strádání, prožívané jednotlivcem plodí ve společnosti atmosféru nenávisti.
U nás bylo po desítky let možno vzhledem k nivelizaci majetku a příjmů pěstovat hlavně nenávist třídní.
Změna společenského systému umožňuje nerovnou distribuci majetku a příjmů a zároveň přinesla některým politikům možnost využít individuálního hněvu, jenž vzniká u neobohacující se většiny občanů ze stále rostoucí sociální nerovnosti. Společenská atmosféra nenávisti může být silným nástrojem osobních politických cílů.
Když se politici poučili, že sliby lepších zítřků po „utažení opasků“ se nenaplňují, snaží se využít síly společenské nenávisti. Prohlašují, že pokud se podaří zničit ty či ony skupiny lidí, budeme se mít dobře už dneska, netřeba čekat do zítřka.
Zatím se ovšem mají dobře především ti, kteří více nebo méně obratně slouží takovým politikům a jsou placeni z daní oné neobohacující se většiny rozhněvaných občanů.
U nás bylo po desítky let možno vzhledem k nivelizaci majetku a příjmů pěstovat hlavně nenávist třídní.
Změna společenského systému umožňuje nerovnou distribuci majetku a příjmů a zároveň přinesla některým politikům možnost využít individuálního hněvu, jenž vzniká u neobohacující se většiny občanů ze stále rostoucí sociální nerovnosti. Společenská atmosféra nenávisti může být silným nástrojem osobních politických cílů.
Když se politici poučili, že sliby lepších zítřků po „utažení opasků“ se nenaplňují, snaží se využít síly společenské nenávisti. Prohlašují, že pokud se podaří zničit ty či ony skupiny lidí, budeme se mít dobře už dneska, netřeba čekat do zítřka.
Zatím se ovšem mají dobře především ti, kteří více nebo méně obratně slouží takovým politikům a jsou placeni z daní oné neobohacující se většiny rozhněvaných občanů.
Je jistě snadné představit si, jak by mohla nerovnost či bída vést k atmosféře podporující terorismus, ale to není totéž jako dokázat, že ekonomická nerovnost příčinou islamistického terorismu skutečně je.
Například president Obama a význační členové jeho administrativy opakovaně říkali, že příčinou terorismu není islám, ale chudoba a nedostatek vzdělání, Piketty je s nimi ve shodě. Ovšem pro USA je velmi důležité aby nebyly viděny jako nepřítel islámu, takže to tvrzení může být účelové.
Nezdá se mi, že by z vysvětlení islamistického terorismu bylo možno zcela vynechat náboženství. Bylo by například takové množství sebevražedných útoků možné bez víry v posmrtný život?
Například president Obama a význační členové jeho administrativy opakovaně říkali, že příčinou terorismu není islám, ale chudoba a nedostatek vzdělání, Piketty je s nimi ve shodě. Ovšem pro USA je velmi důležité aby nebyly viděny jako nepřítel islámu, takže to tvrzení může být účelové.
Nezdá se mi, že by z vysvětlení islamistického terorismu bylo možno zcela vynechat náboženství. Bylo by například takové množství sebevražedných útoků možné bez víry v posmrtný život?
December 13, 2015 v 13.35
Nikdy neexistuje pouze jediná příčina nějakého jevu. Stejně tak bývá často těžké stoprocentně vyloučit vzájemnou souvislost dvou společenských jevů.
O tom, zda náboženství působí víc pozitivně nebo víc negativně, se vedou spory.
Jedno (pronáboženské) tvrzení zní:
Pokud NEEXISTUJE Bůh, je vše dovoleno.
Druhé (protináboženské) tvrzení zní:
Pokud EXISTUJE Bůh, je vše dovoleno.
To druhé kdesi zmiňuje například Slavoj Žižek. Vysvětluje to tak, že člověk odpovědnost za své činy svaluje na boha, který cosi nařídil.
Ve obou případech se vždy jedná o autoritářské pojetí boha, které jistě není dnes žádoucí. Ale co s tím dělat? Autoritáři vždy mají sklon věřit v autoritářského boha. Myslím, že náboženství je odrazem stupně vývoje konkrétní společnosti. Autoritářská společnost má prostě autoritářského boha (bohy).
Samotná nevíra v posmrtný život nikterak nezajistí, že lidé nebudou páchat atentáty a že budou odpovědní za své činy. Nezajistí ani to, že lidé budou víc usilovat o lepší život na zemi.
Náboženství může na člověka a společnost působit jak kladně, tak záporně.
Došla jsem nakonec k názoru, že dobré náboženství by mohlo přispět i k překonání sociálních nerovností. Možná dokonce víc než ateismus.
O tom, zda náboženství působí víc pozitivně nebo víc negativně, se vedou spory.
Jedno (pronáboženské) tvrzení zní:
Pokud NEEXISTUJE Bůh, je vše dovoleno.
Druhé (protináboženské) tvrzení zní:
Pokud EXISTUJE Bůh, je vše dovoleno.
To druhé kdesi zmiňuje například Slavoj Žižek. Vysvětluje to tak, že člověk odpovědnost za své činy svaluje na boha, který cosi nařídil.
Ve obou případech se vždy jedná o autoritářské pojetí boha, které jistě není dnes žádoucí. Ale co s tím dělat? Autoritáři vždy mají sklon věřit v autoritářského boha. Myslím, že náboženství je odrazem stupně vývoje konkrétní společnosti. Autoritářská společnost má prostě autoritářského boha (bohy).
Samotná nevíra v posmrtný život nikterak nezajistí, že lidé nebudou páchat atentáty a že budou odpovědní za své činy. Nezajistí ani to, že lidé budou víc usilovat o lepší život na zemi.
Náboženství může na člověka a společnost působit jak kladně, tak záporně.
Došla jsem nakonec k názoru, že dobré náboženství by mohlo přispět i k překonání sociálních nerovností. Možná dokonce víc než ateismus.
MP
Myslím, že se ta diskuse odvíjí od trochu nešťastného českého představení Pikettyho článku. Počínaje tím titulkem o ekonomické nerovnosti a potlačením vlastního názvu Pikettyho článku do prvního odstavce.
P. má nesporně pravdu, pokud poukazuje na to, že k velké části Blízkého východu patří extrémně strmé nerovnosti -- ekonomické, sociální a mocenské. A z různých důvodů, počínaje nezvládnutou dekolonizací a konče zástupnými válkami velmocí o kontrolu strategické oblasti, se zde ty nerovnosti realizují s mimořádnou brutalitou. Podívejte se na diskuse na DR, kolik tu najdete gramotných a relativně vzdělaných lidí se zájmem o politické dění, kteří si svoji frustraci z neskonale lepších poměrů, než jsou ty blízkovýchodní, řeší obrazem velkého Satana, jedni Ruska, druzí USA. Frustrace a ponížení mohou asi opravdu být Petriho miska pro kultivaci terorismu.
Patřím k těm levicovým intelektuálům, kteří podceňují náboženství jako zdroj přímého politického jednání (kdybych si jen vzpomenul, jak to v tom Dopisu islámskému světu přesně stálo .-) Může být ovšem ideální nádobou pro tvarování hněvu (vedle modernějších a účinnějších forem nacionalismu, rasismus a degenerovaného pojetí třídního boje jako třídní nenávisti). a víra v posmrtný život není právě v tomto případě potřebná. Ten muž, co se pokusil postřílet kdekoho před klinikou plánovaného rodičovství, v rámci náboženství, ke kterému se hlásil -- a to i v těch neextrémnějších výkladech --, smrtelný hřích.
P. má nesporně pravdu, pokud poukazuje na to, že k velké části Blízkého východu patří extrémně strmé nerovnosti -- ekonomické, sociální a mocenské. A z různých důvodů, počínaje nezvládnutou dekolonizací a konče zástupnými válkami velmocí o kontrolu strategické oblasti, se zde ty nerovnosti realizují s mimořádnou brutalitou. Podívejte se na diskuse na DR, kolik tu najdete gramotných a relativně vzdělaných lidí se zájmem o politické dění, kteří si svoji frustraci z neskonale lepších poměrů, než jsou ty blízkovýchodní, řeší obrazem velkého Satana, jedni Ruska, druzí USA. Frustrace a ponížení mohou asi opravdu být Petriho miska pro kultivaci terorismu.
Patřím k těm levicovým intelektuálům, kteří podceňují náboženství jako zdroj přímého politického jednání (kdybych si jen vzpomenul, jak to v tom Dopisu islámskému světu přesně stálo .-) Může být ovšem ideální nádobou pro tvarování hněvu (vedle modernějších a účinnějších forem nacionalismu, rasismus a degenerovaného pojetí třídního boje jako třídní nenávisti). a víra v posmrtný život není právě v tomto případě potřebná. Ten muž, co se pokusil postřílet kdekoho před klinikou plánovaného rodičovství, v rámci náboženství, ke kterému se hlásil -- a to i v těch neextrémnějších výkladech --, smrtelný hřích.
MP
December 14, 2015 v 11.04
Myslím, že se ta diskuse odvíjí od trochu nešťastného českého představení Pikettyho článku. Počínaje tím titulkem o ekonomické nerovnosti a potlačením vlastního názvu Pikettyho článku do prvního odstavce.
P. má nesporně pravdu, pokud poukazuje na to, že k velké části Blízkého východu patří extrémně strmé nerovnosti -- ekonomické, sociální a mocenské. A z různých důvodů, počínaje nezvládnutou dekolonizací a konče zástupnými válkami velmocí o kontrolu strategické oblasti, se zde ty nerovnosti realizují s mimořádnou brutalitou. Podívejte se na diskuse na DR, kolik tu najdete gramotných a relativně vzdělaných lidí se zájmem o politické dění, kteří si svoji frustraci z neskonale lepších poměrů, než jsou ty blízkovýchodní, řeší obrazem velkého Satana, jedni Ruska, druzí USA. Frustrace a ponížení mohou asi opravdu být Petriho miska pro kultivaci terorismu.
Patřím k těm levicovým intelektuálům, kteří podceňují náboženství jako zdroj přímého politického jednání (kdybych si jen vzpomenul, jak to v tom Dopisu islámskému světu přesně stálo .-) Může být ovšem ideální nádobou pro tvarování hněvu (vedle modernějších a účinnějších forem nacionalismu, rasismus a degenerovaného pojetí třídního boje jako třídní nenávisti). a víra v posmrtný život není právě v tomto případě potřebná. Ten muž, co se pokusil postřílet kdekoho před klinikou plánovaného rodičovství, zemřel podle náboženství, ke kterému se hlásil -- a to i v těch neextrémnějších výkladech --, ve stavu smrtelného hříchu a on to přesto udělal pro své fanatické pojetí náboženství lásky.
P. má nesporně pravdu, pokud poukazuje na to, že k velké části Blízkého východu patří extrémně strmé nerovnosti -- ekonomické, sociální a mocenské. A z různých důvodů, počínaje nezvládnutou dekolonizací a konče zástupnými válkami velmocí o kontrolu strategické oblasti, se zde ty nerovnosti realizují s mimořádnou brutalitou. Podívejte se na diskuse na DR, kolik tu najdete gramotných a relativně vzdělaných lidí se zájmem o politické dění, kteří si svoji frustraci z neskonale lepších poměrů, než jsou ty blízkovýchodní, řeší obrazem velkého Satana, jedni Ruska, druzí USA. Frustrace a ponížení mohou asi opravdu být Petriho miska pro kultivaci terorismu.
Patřím k těm levicovým intelektuálům, kteří podceňují náboženství jako zdroj přímého politického jednání (kdybych si jen vzpomenul, jak to v tom Dopisu islámskému světu přesně stálo .-) Může být ovšem ideální nádobou pro tvarování hněvu (vedle modernějších a účinnějších forem nacionalismu, rasismus a degenerovaného pojetí třídního boje jako třídní nenávisti). a víra v posmrtný život není právě v tomto případě potřebná. Ten muž, co se pokusil postřílet kdekoho před klinikou plánovaného rodičovství, zemřel podle náboženství, ke kterému se hlásil -- a to i v těch neextrémnějších výkladech --, ve stavu smrtelného hříchu a on to přesto udělal pro své fanatické pojetí náboženství lásky.
December 14, 2015 v 17.56
Náboženství jako zdroj přímého politického jednání -M.Profantovi
Západním intelektuálům se nechce věřit, že by lidé zabíjeli a umírali kvůli pouhému naboženství, musí k tomu být bytelnější důvod, například milony barelů ropy.
Islamističtí teroristé tvrdí, že jednají z náboženských důvodů, a alespoň někteří, třeba sebevražední atentátníci, tomu i věří. Západní intelektuálové ale rozumí hněvu islamistů lépe než oni sami, vědí, jaký je skutečný původ jejich hněvu, který se vlévá do náboženských nádob.
Jelikož my na Západě víme všechno nejlépe, tak jsme také samozřejmě jediní zodpovědní. Lidé na Blízkém Východě jsou zaostalí, nemají vlastní uvědomělou iniciativu, jen reaguji na podněty ze Západu a tudíž nejsou sami za nic zodpovědní. Jen beznadějný prosťáček si může myslet, že za terorismus můžou teroristi nebo vůbec někdo, kdo v tom regionu žije. K tomu, abyste měli morální subjektivitu, musíte žít na Západě.
Islamističtí teroristé tvrdí, že jednají z náboženských důvodů, a alespoň někteří, třeba sebevražední atentátníci, tomu i věří. Západní intelektuálové ale rozumí hněvu islamistů lépe než oni sami, vědí, jaký je skutečný původ jejich hněvu, který se vlévá do náboženských nádob.
Jelikož my na Západě víme všechno nejlépe, tak jsme také samozřejmě jediní zodpovědní. Lidé na Blízkém Východě jsou zaostalí, nemají vlastní uvědomělou iniciativu, jen reaguji na podněty ze Západu a tudíž nejsou sami za nic zodpovědní. Jen beznadějný prosťáček si může myslet, že za terorismus můžou teroristi nebo vůbec někdo, kdo v tom regionu žije. K tomu, abyste měli morální subjektivitu, musíte žít na Západě.
Ale nedávno jste napsal pod článkem Saši Uhlové Svědomí davu, že většina lidí (míněno zřejmě i těch na Západě) se řídí podle ostatních (other-directed). Tak jakápak morální subjektivita.
I na Západě mají morální subjektivitu jen intelektuálové. Proto také můžou za všechno, co je špatně.
December 14, 2015 v 18.53
Intelektuálové přece žijí i v Orientu a v jiných částech světa. Ti nemohou za to, co je špatně?
Já si myslím, že nestačí mít morální subjektivitu. Ta se vztahuje jen na vlastní jednání. Abyste mohl ovlivňovat jednání druhých, musíte mít nějakou moc. Nebo nějaký vliv, což je vlastně také moc.
Já si myslím, že nestačí mít morální subjektivitu. Ta se vztahuje jen na vlastní jednání. Abyste mohl ovlivňovat jednání druhých, musíte mít nějakou moc. Nebo nějaký vliv, což je vlastně také moc.
IH
Myslím, že bychom se měli zamyslet nad otázkou, proč je tak obtížné, či spíše nemožné předvídat budoucí společenské jevy. Zřejmě tu máme co do činění s jakousi jejich nahodilostí nebo pro naše myšlení nepochopitelností. Úspěšné a vzrůstající aktivity nebývají zkrátka většinou skutečnými reakcemi. Proto nejsme s to pochopit a předpovídat, kdy, proč a jak lidé stávkují a demonstrují, kdy přijde revoluce nebo restaurace apod. Nemůžeme, podle mého názoru, nevidět, že sdílené aktivity mívají svou módní povahu a fungují jako tzv. memy. Mívají (podobně jako geny) prostý cíl (řečeno ovšem teleologicky), šířit se a trvat. Jako se objevovaly i objevují epidemie nakažlivých nemocí, vynořují se a zase se vytrácejí, děje se podobně a často po překvapivě dlouhou dobu i starým kmenům lidských memů. Samozřejmě že v obou případech musí být splněny jisté minimální předpoklady, u epidemií např. teplota nebo velikost populace, u memů (třeba i fám) jistá jejich poplatnost době, informační hojnost apod. Kdo mohl tušit, že v době, kdy se už skoro všechny společnosti bojí obětovat své vojáky, ožije zvláštní sorta k oběti a hérostratovštině puzených lidí, zneužívaných šíbry ideově prázdnými plnými však nenávisti, ambic a fanfaronství.
Jsou muslimští učenci - imámové, muftíové atd. intelektuálové? Nebo jsou intelektuálové jenom ti, kdo kromě koránu znají i Foucaulta?
December 14, 2015 v 19.46
Máte pravdu, asi tam intelektuálové nejsou. Nenapadlo mě uvažovat o imámech, spíš o inteligenci jako jsou lékaři, inženýři atd. Ale za intelektuály lze vlastně považovat jen humanitně vzdělanou inteligenci.
Kdysi jsem četla, že v muslimském prostředí se humanitní vzdělání (mimo teologii) příliš neuznává. Zato přírodovědné a technické vzdělání prý ano.
Nicméně západní intelektuálové nejsou, myslím, obviňováni ani v Pikettyho článku.
Kdysi jsem četla, že v muslimském prostředí se humanitní vzdělání (mimo teologii) příliš neuznává. Zato přírodovědné a technické vzdělání prý ano.
Nicméně západní intelektuálové nejsou, myslím, obviňováni ani v Pikettyho článku.
December 14, 2015 v 20.30
No jo, ale někdo tady v diskusi uváděl jako příklad středověkých intelektuálů teology-scholastiky. Byl Abélard intelektuál? Je intelektuál jen ten, kdo má současné západní humanitní vzdělání?
December 14, 2015 v 20.49
První intelektuálové se objevují teprve v novověku:
"Je to novověké označení pro humanitně či jinak vzdělané lidi, kteří se vyjadřují k veřejným otázkám, ačkoli se sami nepodílejí na vládě a moci" (Wikipedie).
Voltaire už byl podle wikipedijního autora intelektuálem, středověcí učenci ne.
Dále se tam taky píše, že " Intelektuál ovšem nenese za nic odpovědnost a může mít sklon k vytváření a šíření ideologií, včetně totalitních"
A také, že intelektuálové údajně bývají spíš nalevo.
Ve Francii za Dreyfusovy aféry jim bylo (patrně pravicí) vytýkáno "elitářství, nedostatek vlastenectví a loajality"
Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Intelektu%C3%A1l
"Je to novověké označení pro humanitně či jinak vzdělané lidi, kteří se vyjadřují k veřejným otázkám, ačkoli se sami nepodílejí na vládě a moci" (Wikipedie).
Voltaire už byl podle wikipedijního autora intelektuálem, středověcí učenci ne.
Dále se tam taky píše, že " Intelektuál ovšem nenese za nic odpovědnost a může mít sklon k vytváření a šíření ideologií, včetně totalitních"
A také, že intelektuálové údajně bývají spíš nalevo.
Ve Francii za Dreyfusovy aféry jim bylo (patrně pravicí) vytýkáno "elitářství, nedostatek vlastenectví a loajality"
Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Intelektu%C3%A1l
MP
Ano, podle wikipedie.
Existuje úzký výklad slova intelektuál, který předpokládá veřejné působení vzdělance mimo jeho funkci a nezávisle na mecenášovi. K tomu potřebujete určitý typ veřejnosti, který se vyskytl v trvalejší podobě vlastně až v Evropě 18. a spíše až 19. století. Potud to štymuje, ale kecy o odpovědnosti opsal autor české wiki z Paula Johnsona a nevšiml si, že jde o pamflet, nikoli o odbornou studii (on si toho nevšiml ani český vydavatel)
A existuje širší pojetí, třeba u Gramsciho, kde je intelektuál příslušník vzdělané elity té které třídy po celou dobu dějin třídní společnosti.
Jiřímu Kubičkovi
Ovšem, že to víme lépe. Tak jako ví ornitolog lépe než orlosup bradatý, do které čeledi ta potvora patří, a venerolog nemusel mít syfilis, aby věděl, jak ho léčit :-)
Ale on ten levicový intelektuál nemusí být nutně západní, Tu a tam čtu něco od kolegů z Turecka a Egypta. A spoustu zděšených výroků různých šejchů té či oné mešity, ulám apod, zdůrazňujících, že islám s tím krvavým fanatismem nemá co dělat.
Samozřejmě, jde o netestovatelnou hypotézy a nemohu tvrdit, že svůj akcent na bídu, frustraci a zneuznání nepřeháním. A vím také, proč mi na těchto motivech tak záleží, jedná se o příčiny, se kterými se dá něco dělat, zatímco s vírou ne. Přesněji, jde o motivy, se kterými můžeme my, obyvatelé bohatého a vojensky dominantního západu něco dělat, přinejmenším to, co navrhuje Piketty.
Existuje úzký výklad slova intelektuál, který předpokládá veřejné působení vzdělance mimo jeho funkci a nezávisle na mecenášovi. K tomu potřebujete určitý typ veřejnosti, který se vyskytl v trvalejší podobě vlastně až v Evropě 18. a spíše až 19. století. Potud to štymuje, ale kecy o odpovědnosti opsal autor české wiki z Paula Johnsona a nevšiml si, že jde o pamflet, nikoli o odbornou studii (on si toho nevšiml ani český vydavatel)
A existuje širší pojetí, třeba u Gramsciho, kde je intelektuál příslušník vzdělané elity té které třídy po celou dobu dějin třídní společnosti.
Jiřímu Kubičkovi
Ovšem, že to víme lépe. Tak jako ví ornitolog lépe než orlosup bradatý, do které čeledi ta potvora patří, a venerolog nemusel mít syfilis, aby věděl, jak ho léčit :-)
Ale on ten levicový intelektuál nemusí být nutně západní, Tu a tam čtu něco od kolegů z Turecka a Egypta. A spoustu zděšených výroků různých šejchů té či oné mešity, ulám apod, zdůrazňujících, že islám s tím krvavým fanatismem nemá co dělat.
Samozřejmě, jde o netestovatelnou hypotézy a nemohu tvrdit, že svůj akcent na bídu, frustraci a zneuznání nepřeháním. A vím také, proč mi na těchto motivech tak záleží, jedná se o příčiny, se kterými se dá něco dělat, zatímco s vírou ne. Přesněji, jde o motivy, se kterými můžeme my, obyvatelé bohatého a vojensky dominantního západu něco dělat, přinejmenším to, co navrhuje Piketty.
JP
No ano, pane Horáku: bezpochyby je tento svět tak naprosto složitý a komplexní, že je krajně obtížné a pochybné pokoušet se o jakékoli předpovědi, k jakým vývojům dojde v budoucnosti.
Na straně druhé je ovšem otázka, jestli tato nemožnost - spolehlivé - předpovědi je objektivní a principiální, anebo zda je to jenom důsledek naší vlastní neschopnosti pojmout dostatečné množství dat.
Můžeme si vzít paralelu s předpovědí počasí: přes všechnu přetrvávající skepsi vůči meteorologům nelze popřít, že přesnost meteorologických předpovědí se v posledních dekádách znatelně zlepšila. Důvod je jednoduchý: meteorologické satelity poskytují daleko větší množství dat než dříve, a moderní superpočítače poskytují daleko větší možnosti tato kvanta dat zpracovat.
Takže, představme si: kdybychom měli nějaký centrální superpočítač, který by byl schopen pojmout objektivizovatelná sociální data ze všech států, ze všech komunit na této planetě - asi se dá předpokládat, že i jeho prognózy dalšího vývoje by byly podstatně přesnější, nežli odhady a dohady obyčejného smrtelníka, který je odkázán pouze na běžná zpravodajská média, a - v lepším případě - na vlastní samostudium.
V každém případě je dobré (a vlastně velice zásadní) uvědomit si jedno: jak je na straně jedné celý ten lidský svět komplikovaný a (napohled) chaotický - tak na straně druhé se lidstvo po celou dobu své existence točí kolem víceméně stále stejné skupiny zcela základních otázek své existence, způsobu organizace svého společného života.
Když si například pročítáme státně teoretická díla antických myslitelů, pak - když si odmyslíme dobově podmíněná specifika - samotné jádro jejich úvah by bylo možno prakticky jedna ku jedné přenést do moderních učebnic politologie. Nakonec se v tom lidském houfu jedná stále o to samé: o moc, o (osobní či skupinové) zájmy, o tom zda má vládnout zákon a obecně prospěšné hodnoty, anebo svévole jednotlivce.
V tomto smyslu celé dosavadní lidské dějiny nejsou ničím jiným, nežli neustálým o s c i l o v á n í m v rámci těchto základních koordinátů - jednou se lidstvo či daná komunita posune více jedním, jindy zase opačným směrem.
Ostatně, ani ten - v současné době natolik aktuální a vášnivě diskutovaný - náboženský fundamentalismus a fanatismus není v historii naprosto ničím novým. Například v Japonsku někdy tuším v šestnáctém století docházelo pod vlivem fanatických - buddhistických! - mnichů k masovým povstáním ikko-ikki, která byla natolik silná, že představovala reálné nebezpečí i pro regulérní státní útvary (knížectví).
Ovšem, i ty podmínky vzniku těchto fundamentalistických hnutí jsou si dosti podobné: pocit hluboké existenciální nejistoty širokých vrstev obyvatelstva. Tehdy to byla perioda permanentních válek, které se přelily přes celou zem; dnes se jedná asi o komplexní soubor faktorů, od střetu moderny s archaickými životními formami, přes sociální nejistoty až po válečné konflikty.
Takže, spíše nežli o nějakých "memech" (což působí spíše subjektivně) bych tu hovořil o objektivních sociálně-psychologických schématech, která se v historii opakují a vracejí stále znovu.
Na straně druhé je ovšem otázka, jestli tato nemožnost - spolehlivé - předpovědi je objektivní a principiální, anebo zda je to jenom důsledek naší vlastní neschopnosti pojmout dostatečné množství dat.
Můžeme si vzít paralelu s předpovědí počasí: přes všechnu přetrvávající skepsi vůči meteorologům nelze popřít, že přesnost meteorologických předpovědí se v posledních dekádách znatelně zlepšila. Důvod je jednoduchý: meteorologické satelity poskytují daleko větší množství dat než dříve, a moderní superpočítače poskytují daleko větší možnosti tato kvanta dat zpracovat.
Takže, představme si: kdybychom měli nějaký centrální superpočítač, který by byl schopen pojmout objektivizovatelná sociální data ze všech států, ze všech komunit na této planetě - asi se dá předpokládat, že i jeho prognózy dalšího vývoje by byly podstatně přesnější, nežli odhady a dohady obyčejného smrtelníka, který je odkázán pouze na běžná zpravodajská média, a - v lepším případě - na vlastní samostudium.
V každém případě je dobré (a vlastně velice zásadní) uvědomit si jedno: jak je na straně jedné celý ten lidský svět komplikovaný a (napohled) chaotický - tak na straně druhé se lidstvo po celou dobu své existence točí kolem víceméně stále stejné skupiny zcela základních otázek své existence, způsobu organizace svého společného života.
Když si například pročítáme státně teoretická díla antických myslitelů, pak - když si odmyslíme dobově podmíněná specifika - samotné jádro jejich úvah by bylo možno prakticky jedna ku jedné přenést do moderních učebnic politologie. Nakonec se v tom lidském houfu jedná stále o to samé: o moc, o (osobní či skupinové) zájmy, o tom zda má vládnout zákon a obecně prospěšné hodnoty, anebo svévole jednotlivce.
V tomto smyslu celé dosavadní lidské dějiny nejsou ničím jiným, nežli neustálým o s c i l o v á n í m v rámci těchto základních koordinátů - jednou se lidstvo či daná komunita posune více jedním, jindy zase opačným směrem.
Ostatně, ani ten - v současné době natolik aktuální a vášnivě diskutovaný - náboženský fundamentalismus a fanatismus není v historii naprosto ničím novým. Například v Japonsku někdy tuším v šestnáctém století docházelo pod vlivem fanatických - buddhistických! - mnichů k masovým povstáním ikko-ikki, která byla natolik silná, že představovala reálné nebezpečí i pro regulérní státní útvary (knížectví).
Ovšem, i ty podmínky vzniku těchto fundamentalistických hnutí jsou si dosti podobné: pocit hluboké existenciální nejistoty širokých vrstev obyvatelstva. Tehdy to byla perioda permanentních válek, které se přelily přes celou zem; dnes se jedná asi o komplexní soubor faktorů, od střetu moderny s archaickými životními formami, přes sociální nejistoty až po válečné konflikty.
Takže, spíše nežli o nějakých "memech" (což působí spíše subjektivně) bych tu hovořil o objektivních sociálně-psychologických schématech, která se v historii opakují a vracejí stále znovu.
December 15, 2015 v 19.12
Rozdíl mezi sociálními jevy a počasím, pane Poláčku,
je mimo jiné v tom, že počasí má cyklickou podobu, střídání ročních období je zcela pravidelné, je založeno na pravidelném oběhu Země kolem Slunce, zatímco ve vývoji společnosti se nic úplně stejně neopakuje.
Lidstvo se nepohybuje v kruhu: demografie, vyčerpání a obměny přrodních zdrojů, změny životního prostředí a klimatu, technologické inovace, informační propojenost lidstva atd., to vše jsou nezvratné změny, které nemají cyklickou povahu.
Analogie mezi povstáním ikko-ikki, o kterém pravda vím málo, a současnými islamisty mi připadá jen velmi přibližná. Podobné mi to připadá spíše středověkým selským bouřím, jako byla ta na počátku vlády Richarda II. Tam hrál také roli náboženský činitel, kazatel John Ball.
Myslím ale, že se nedá predikovat, že islamistické hnutí dopadne podobně jako Tylerovo povstání nebo ikko-ikki, tedy bude beze zbytku poraženo a posléze se ustaví silná centralistická vláda, jako byla (na čas) vláda krále Richarda II. v Anglii nebo (na dlouho) vláda šogúnů dynastie Tokugava v Japonsku.
Lidstvo se nepohybuje v kruhu: demografie, vyčerpání a obměny přrodních zdrojů, změny životního prostředí a klimatu, technologické inovace, informační propojenost lidstva atd., to vše jsou nezvratné změny, které nemají cyklickou povahu.
Analogie mezi povstáním ikko-ikki, o kterém pravda vím málo, a současnými islamisty mi připadá jen velmi přibližná. Podobné mi to připadá spíše středověkým selským bouřím, jako byla ta na počátku vlády Richarda II. Tam hrál také roli náboženský činitel, kazatel John Ball.
Myslím ale, že se nedá predikovat, že islamistické hnutí dopadne podobně jako Tylerovo povstání nebo ikko-ikki, tedy bude beze zbytku poraženo a posléze se ustaví silná centralistická vláda, jako byla (na čas) vláda krále Richarda II. v Anglii nebo (na dlouho) vláda šogúnů dynastie Tokugava v Japonsku.
JP
December 16, 2015 v 12.11
Snad v mém minulém příspěvku trochu zanikla jedna stránka mého pohledu na dějiny.
Takže připomínám ještě jednou, že podle tohoto obrazu se lidské dějiny skládají ze dvou komponent: z komponenty náhodné, chaotické, nevypočitatelné a nepředvídatelné, která je tvořena neustále novými kombinacemi existujících faktorů a momentů.
A na straně druhé ona komponenta konstantních schémat, do kterých se jak lidská bytost jako taková, tak ale i (organizované) skupiny dostávají víceméně nevyhnutelně znovu a znovu.
Celkové dějiny jsou pak výslednicí těchto dvou faktorů. Jestliže tedy byla postavena otázka, do jaké míry je možno další vývoj lidstva předpokládat nebo ne: samozřejmě v tuto chvíli není možno prorokovat například to, jestli se lidstvo přece jenom dokáže v poslední chvíli uchránit před globálním ekonomickým kolapsem, anebo ne (v kterémžto druhém případě by samozřejmě následkem byly dramatické proměny dalšího způsobu existence planetární populace).
Na straně druhé je ale možno s nemalou pravděpodobností předpokládat, že nejenže budoucí lidstvo, ale dokonce i jakákoli jiná civilizace se ve své existenci bude pohybovat někde v rámci oněch základních faktorů které jsem jmenoval minule: hierarchizace moci, vztah mezi individuem a celkem, boj o individuální a skupinové zájmy, atd.
Takže připomínám ještě jednou, že podle tohoto obrazu se lidské dějiny skládají ze dvou komponent: z komponenty náhodné, chaotické, nevypočitatelné a nepředvídatelné, která je tvořena neustále novými kombinacemi existujících faktorů a momentů.
A na straně druhé ona komponenta konstantních schémat, do kterých se jak lidská bytost jako taková, tak ale i (organizované) skupiny dostávají víceméně nevyhnutelně znovu a znovu.
Celkové dějiny jsou pak výslednicí těchto dvou faktorů. Jestliže tedy byla postavena otázka, do jaké míry je možno další vývoj lidstva předpokládat nebo ne: samozřejmě v tuto chvíli není možno prorokovat například to, jestli se lidstvo přece jenom dokáže v poslední chvíli uchránit před globálním ekonomickým kolapsem, anebo ne (v kterémžto druhém případě by samozřejmě následkem byly dramatické proměny dalšího způsobu existence planetární populace).
Na straně druhé je ale možno s nemalou pravděpodobností předpokládat, že nejenže budoucí lidstvo, ale dokonce i jakákoli jiná civilizace se ve své existenci bude pohybovat někde v rámci oněch základních faktorů které jsem jmenoval minule: hierarchizace moci, vztah mezi individuem a celkem, boj o individuální a skupinové zájmy, atd.
+ Další komentáře