Piketty: Za vzestupem terorismu stojí ekonomická nerovnost

Gaby Khazalová

Francouzský ekonom Thomas Piketty zveřejnil komentář, v němž příčiny nestability Blízkého východu přičítá nerovnosti mezi bohatými státy Perského zálivu a zbytkem regionu. Odpovědnost dává i Západu a navrhuje změnu jeho politiky.

Proslulý ekonom Thomas Piketty, který vzbudil celosvětovou pozornost knihou Kapitál v 21. století, uveřejnil na konci listopadu ve francouzském listu Le Monde článek Bezpečnostní opatření nestačí. Piketty v něm odůvodňuje vznik terorismu, včetně tak zvaného Islámského státu, ekonomickou nerovností mezi státy na Blízkém východě a tvrdí, že k ní přispívají svou politikou i západní země.

Zmiňuje se také o dalších souvisejících příčinách vzestupu islámského terorismu, z nichž většinu prohlubuje rovněž Západ: regionální války, podpora bohatých ropných šejků, vývoz zbraní či selhání evropské integrace. List Washington Post, který původní zprávu z francouzštiny částečně přeložil, teorii označil za „možná jedno z nejkontroverznějších” vysvětlení pozadí imigrační krize.

Nejvyšší míra nerovnosti na světě

V oblasti od Íránu až po Egypt žije tři sta milionů lidí — pouhých deset procent z nich v ropných státech Zálivu, které přitom vlastní šedesát až sedmdesát procent veškerého bohatství v regionu. Piketty neuvádí, o jaké země se konkrétně jedná, ale soudě podle jeho podobně tematicky zaměřené studie z minulého roku se jedná o Saúdskou Arábii, Katar, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Bahrajn a Omán.

Kromě náboženských rozdílů je tak podle Pikettyho nestabilita a křehkost politicko-sociálního systému blízkovýchodních zemí dána především nerovným rozdělením příjmů ze zdrojů ropy. Koncentrace takové míry bohatství v zemích s tak nízkým počtem obyvatel v regionu vytváří podle něj „nejvyšší míru nerovnosti na světě“.

Nerovná distribuce majetku i příjmů panuje nejen mezi státy, ale i v rámci bohatých monarchiích samotných: bohatství drží v rukou úzká skupina lidí, zatímco většina lidí, zejména ženy a imigranti, žijí v podmínkách blížících se otroctví.

Odpovědnost nese i Západ

Zvláště kritický je Piketty k roli Západu, který podle něj nerovnost udržuje a chová se pokrytecky: „Režimy vojensky i politicky podporují západní síly — šťastné za pár drobků, které dostanou na financování svých fotbalových klubů nebo za prodej zbraní. Není divu, že naše poučky o sociální spravedlnosti a demokracii nenacházejí odezvu mezi tamějšími mladými.“

Francouzský ekonom se ve svém článku vrací na počátek devadesátých let k první válce v Zálivu, kdy západní aliance podpořila Kuvajt v boji proti irácké invazi. Právě z ní podle Pikettyho profitovalo pár států poté, co aliance vrátila ropné bohatství emírům — a také západním korporacím.

Stovky lidí zemřely za „osvobození Kuvajtu“, desetitisíce na irácké straně. Započal tak začarovaný kruh asymetrických konfliktů: během druhé války v Iráku mezi lety 2003 a 2011 připadlo na čtyři tisíce zabitých amerických vojáků pět set tisíc mrtvých Iráčanů. Podle Pikettyho se tedy nemůžeme divit, že popsaná asymetrie spolu s pokračujícím nevyřešeným palestinsko-izraelským konfliktem slouží jako ospravedlnění džihádistům.

Jaký postoj zaujmout?

Jak napovídá sám titulek, řešením krize podle Pikettyho není zpřísňování bezpečnostních opatření. Jelikož „terorismus je zakořeněn v nerovnosti, musíme s ním bojovat v ekonomické rovině.” Západní země musí především získat zpět svou důvěryhodnost u těch, kteří jsou v regionu sociálně znevýhodněni. Musí ukázat, že je více zajímá sociální rozvoj než udržování výhodných vztahů s vládnoucími elitami, které sledují vlastní zájmy. Západ by se měl podle francouzského ekonoma především postarat o to, aby příjmy z blízkovýchodní ropy plynuly do rozvoje, a zejména do vzdělání.

V roce 2015 disponuje Egypt méně než deseti miliardami dolarů na vzdělávací systém pro takřka devadesát milionů obyvatel. Příjmy z ropy asi třetinové Saúdské Arábie dosahují částky tři sta miliard dolarů, Katar s třemi sty tisíci obyvateli má k dispozici sto miliard.

Další informace:

The Washington Post This might be the most controversial theory for what’s behind the rise of ISIS

Le Monde Le tout-sécuritaire ne suffira pas

    Diskuse
    December 12, 2015 v 10.1
    Moc jasné mi to není
    V tomto článku i v tom z WP je rozvíjena argumentace dokládající nerovnost mezi státy regionu i uvnitř nich, ale jak nerovnost vede k terorismu tam vysvětleno není. Je to válka chudých proti bohatým?

    Teroristé pocházejí ze všech společenských vrstev, nejsou všichni chudí. Džihádismus se ani nepresentuje jako boj za sociální spravedlnost. Pikety připomíná postavení imigrantů v bohatých státech zálivu, ale ti se na terorismu většinou nepodílejí.

    Také nevím, jak by chtěl Pikety přimět Saúdy či emíry, aby ropné bohatství užívali ve prospěch vzdělání v chudších státech Blízkého Východu. Saúdové v zahraničí staví spíš mešity než školy.
    December 12, 2015 v 14.51
    Já mám vysvětlení, jak nerovnosti přispívají ke vzniku terorismu, pane Kubičko. Ono to samozřejmě není tak jednoduché a přímočaré, že čím větší bída u některých lidí, tím větší je jejich sklon k terorismu. Ale na druhé straně - nerovnosti, bída, nejistota a strádání plodí nenávist, respektive společenskou atmosféru nenávisti neboli ducha nenávisti. A tu atmosféru potom někteří lidé nasají, i když, dejme tomu, nepatří mezi ty nejchudší, ale třeba jsou k duchu nenávisti z nějakých důvodů víc vnímaví.
    Ale člověk si tohle může uvědomovat a vědomě své emoce kontrolovat.
    ŠŠ
    December 13, 2015 v 11.55
    Navazuji na konstatování,
    že nerovnosti, bída, nejistota a strádání, prožívané jednotlivcem plodí ve společnosti atmosféru nenávisti.

    U nás bylo po desítky let možno vzhledem k nivelizaci majetku a příjmů pěstovat hlavně nenávist třídní.

    Změna společenského systému umožňuje nerovnou distribuci majetku a příjmů a zároveň přinesla některým politikům možnost využít individuálního hněvu, jenž vzniká u neobohacující se většiny občanů ze stále rostoucí sociální nerovnosti. Společenská atmosféra nenávisti může být silným nástrojem osobních politických cílů.

    Když se politici poučili, že sliby lepších zítřků po „utažení opasků“ se nenaplňují, snaží se využít síly společenské nenávisti. Prohlašují, že pokud se podaří zničit ty či ony skupiny lidí, budeme se mít dobře už dneska, netřeba čekat do zítřka.

    Zatím se ovšem mají dobře především ti, kteří více nebo méně obratně slouží takovým politikům a jsou placeni z daní oné neobohacující se většiny rozhněvaných občanů.
    December 13, 2015 v 12.3
    Paní Hájkové
    Je jistě snadné představit si, jak by mohla nerovnost či bída vést k atmosféře podporující terorismus, ale to není totéž jako dokázat, že ekonomická nerovnost příčinou islamistického terorismu skutečně je.

    Například president Obama a význační členové jeho administrativy opakovaně říkali, že příčinou terorismu není islám, ale chudoba a nedostatek vzdělání, Piketty je s nimi ve shodě. Ovšem pro USA je velmi důležité aby nebyly viděny jako nepřítel islámu, takže to tvrzení může být účelové.

    Nezdá se mi, že by z vysvětlení islamistického terorismu bylo možno zcela vynechat náboženství. Bylo by například takové množství sebevražedných útoků možné bez víry v posmrtný život?
    December 13, 2015 v 13.35
    Nikdy neexistuje pouze jediná příčina nějakého jevu. Stejně tak bývá často těžké stoprocentně vyloučit vzájemnou souvislost dvou společenských jevů.
    O tom, zda náboženství působí víc pozitivně nebo víc negativně, se vedou spory.
    Jedno (pronáboženské) tvrzení zní:
    Pokud NEEXISTUJE Bůh, je vše dovoleno.
    Druhé (protináboženské) tvrzení zní:
    Pokud EXISTUJE Bůh, je vše dovoleno.
    To druhé kdesi zmiňuje například Slavoj Žižek. Vysvětluje to tak, že člověk odpovědnost za své činy svaluje na boha, který cosi nařídil.
    Ve obou případech se vždy jedná o autoritářské pojetí boha, které jistě není dnes žádoucí. Ale co s tím dělat? Autoritáři vždy mají sklon věřit v autoritářského boha. Myslím, že náboženství je odrazem stupně vývoje konkrétní společnosti. Autoritářská společnost má prostě autoritářského boha (bohy).
    Samotná nevíra v posmrtný život nikterak nezajistí, že lidé nebudou páchat atentáty a že budou odpovědní za své činy. Nezajistí ani to, že lidé budou víc usilovat o lepší život na zemi.
    Náboženství může na člověka a společnost působit jak kladně, tak záporně.
    Došla jsem nakonec k názoru, že dobré náboženství by mohlo přispět i k překonání sociálních nerovností. Možná dokonce víc než ateismus.
    MP
    December 14, 2015 v 11.2
    Jiřímu Kubičkovi
    Myslím, že se ta diskuse odvíjí od trochu nešťastného českého představení Pikettyho článku. Počínaje tím titulkem o ekonomické nerovnosti a potlačením vlastního názvu Pikettyho článku do prvního odstavce.
    P. má nesporně pravdu, pokud poukazuje na to, že k velké části Blízkého východu patří extrémně strmé nerovnosti -- ekonomické, sociální a mocenské. A z různých důvodů, počínaje nezvládnutou dekolonizací a konče zástupnými válkami velmocí o kontrolu strategické oblasti, se zde ty nerovnosti realizují s mimořádnou brutalitou. Podívejte se na diskuse na DR, kolik tu najdete gramotných a relativně vzdělaných lidí se zájmem o politické dění, kteří si svoji frustraci z neskonale lepších poměrů, než jsou ty blízkovýchodní, řeší obrazem velkého Satana, jedni Ruska, druzí USA. Frustrace a ponížení mohou asi opravdu být Petriho miska pro kultivaci terorismu.

    Patřím k těm levicovým intelektuálům, kteří podceňují náboženství jako zdroj přímého politického jednání (kdybych si jen vzpomenul, jak to v tom Dopisu islámskému světu přesně stálo .-) Může být ovšem ideální nádobou pro tvarování hněvu (vedle modernějších a účinnějších forem nacionalismu, rasismus a degenerovaného pojetí třídního boje jako třídní nenávisti). a víra v posmrtný život není právě v tomto případě potřebná. Ten muž, co se pokusil postřílet kdekoho před klinikou plánovaného rodičovství, v rámci náboženství, ke kterému se hlásil -- a to i v těch neextrémnějších výkladech --, smrtelný hřích.
    MP
    December 14, 2015 v 11.4
    Myslím, že se ta diskuse odvíjí od trochu nešťastného českého představení Pikettyho článku. Počínaje tím titulkem o ekonomické nerovnosti a potlačením vlastního názvu Pikettyho článku do prvního odstavce.
    P. má nesporně pravdu, pokud poukazuje na to, že k velké části Blízkého východu patří extrémně strmé nerovnosti -- ekonomické, sociální a mocenské. A z různých důvodů, počínaje nezvládnutou dekolonizací a konče zástupnými válkami velmocí o kontrolu strategické oblasti, se zde ty nerovnosti realizují s mimořádnou brutalitou. Podívejte se na diskuse na DR, kolik tu najdete gramotných a relativně vzdělaných lidí se zájmem o politické dění, kteří si svoji frustraci z neskonale lepších poměrů, než jsou ty blízkovýchodní, řeší obrazem velkého Satana, jedni Ruska, druzí USA. Frustrace a ponížení mohou asi opravdu být Petriho miska pro kultivaci terorismu.

    Patřím k těm levicovým intelektuálům, kteří podceňují náboženství jako zdroj přímého politického jednání (kdybych si jen vzpomenul, jak to v tom Dopisu islámskému světu přesně stálo .-) Může být ovšem ideální nádobou pro tvarování hněvu (vedle modernějších a účinnějších forem nacionalismu, rasismus a degenerovaného pojetí třídního boje jako třídní nenávisti). a víra v posmrtný život není právě v tomto případě potřebná. Ten muž, co se pokusil postřílet kdekoho před klinikou plánovaného rodičovství, zemřel podle náboženství, ke kterému se hlásil -- a to i v těch neextrémnějších výkladech --, ve stavu smrtelného hříchu a on to přesto udělal pro své fanatické pojetí náboženství lásky.
    December 14, 2015 v 17.56
    Náboženství jako zdroj přímého politického jednání -M.Profantovi
    Západním intelektuálům se nechce věřit, že by lidé zabíjeli a umírali kvůli pouhému naboženství, musí k tomu být bytelnější důvod, například milony barelů ropy.

    Islamističtí teroristé tvrdí, že jednají z náboženských důvodů, a alespoň někteří, třeba sebevražední atentátníci, tomu i věří. Západní intelektuálové ale rozumí hněvu islamistů lépe než oni sami, vědí, jaký je skutečný původ jejich hněvu, který se vlévá do náboženských nádob.

    Jelikož my na Západě víme všechno nejlépe, tak jsme také samozřejmě jediní zodpovědní. Lidé na Blízkém Východě jsou zaostalí, nemají vlastní uvědomělou iniciativu, jen reaguji na podněty ze Západu a tudíž nejsou sami za nic zodpovědní. Jen beznadějný prosťáček si může myslet, že za terorismus můžou teroristi nebo vůbec někdo, kdo v tom regionu žije. K tomu, abyste měli morální subjektivitu, musíte žít na Západě.
    December 14, 2015 v 18.8
    Panu Kubičkovi o morální subjektivitě
    Ale nedávno jste napsal pod článkem Saši Uhlové Svědomí davu, že většina lidí (míněno zřejmě i těch na Západě) se řídí podle ostatních (other-directed). Tak jakápak morální subjektivita.
    December 14, 2015 v 18.45
    Morální subjektivita - paní Hájkové
    I na Západě mají morální subjektivitu jen intelektuálové. Proto také můžou za všechno, co je špatně.
    + Další komentáře