Z posledních dnů se zdá, že česká společnost opouští fázi „společně to zvládnem“ vzájemnosti, která provázela rozjezd koronavirové epidemie, a opět začíná vnitřně bojovat. Na jedné straně již vyčnívá tábor upozorňovačů a hlásičů, kteří jsou schopni probudit cizí dítě v kočárku na procházce, protože „každý má mít roušku“. Na druhé straně narůstá počet těch, kdo stále výrazněji hudrají na to či ono omezení.

Švédský přístup k šíření onemocnění Covid-19, popularizovaný u nás titulky jako Šílený experiment? Švédové jsou v klidu, školy a bary nadále fungují (iDnes) či Vědci vzkazují švédské vládě: zastavte šílenou ruskou ruletu (Novinky), působí v takovéto situaci jako čerstvě rozmetané hnojivo. Což se ti Švédové už úplně pomátli? Nevšimli si snad, co se stalo v Itálii?

Inu, ani ve Švédsku není dosavadní přístup vlády bez kontroverzí. Některá města se vzbouřila a zařídila si věci po svém. Mezi znalci i v médiích se vede polemická debata.

Zcela odmítnout se ale patří tvrzení, že jde o lehkovážný hazard, o neodpovědné nadřazování ekonomiky lidským životům. Zde pět základních důvodů.

Žádná lehkovážnost

Za prvé, není to tak, že by ve Švédsku neplatila žádná omezení. Jsou pouze jinak koncipována, přičemž některá mají charakter doporučení namísto zákazů (viz infobox). Cíl všech opatření je přitom stejný jako u jiných států — zpomalit průběh epidemie tak, aby ji zvládlo zdravotnictví, a ochránit nejzranitelnější skupiny. O přístup „ať se nakazí všichni co nejrychleji, ať už to máme za sebou“ jako na začátku v Británii se zde rozhodně nejedná.

Ve Švédsku je navíc zvykem, že vláda v krizových situacích zavádí takřka bezvýhradně doporučení stálých krizových štábů, respektive jejich expertního osazenstva. Předchází se tak politickému kutilství i závodům ministrů, kdo se představí jako lepší krizový manažer.

Za druhé, aktuálně přijatá opatření nejsou definitivní a nikdo to ani netvrdí. Právě naopak: odpovědná místa sledují bedlivě vývoj situace. Každý den se konají pravidelné tiskovky, kde se informuje, jaká opatření se udělala, co se bude měnit a proč, případně proč se nic měnit nebude.

Premiér Stefan Lofven i Anders Tegnell, švédský státní epidemiolog a hlava krizového štábu, soustavně upozorňují, že mohou nastat další omezení, pokud si to situace vyžádá. Apelují také na Švédy, aby byli připraveni.

Za třetí, fakt, že Švédsko nezavedlo tak přísná omezení jako jiné evropské státy, neznamená, že země není podobně, ba ještě více aktivní v dalších oblastech krizového managementu. Celé zdravotnictví je v pohotovosti, personál připravený zaskakovat za nemocné kolegy. Otevírají se nová odděleni vybavená respirátory, rozšiřují kapacity na testování. Armáda postavila u Göteborgu celou novou polní nemocnici.

Komunikace lékařů s neakutními pacienty pokračuje, ale ne face-to-face, nýbrž po internetu. Stát dorovnává zaměstnancům plat na devadesát procent původní výše. Chystá se schválení nouzových půjček i odklady splátek hypoték.

Zrušena byla původní jednodenní karenční doba. Čas, který může pracující strávit doma bez lékařského potvrzení, aby se vyležel z lehčí nemoci, byl prodloužen ze sedmi na čtrnáct dní. Stát připravuje zvláštní servis o krizovém režimu a pomoci v nouzi i pro přistěhovalce v několika jazycích.

Otázka odpovědnosti

Švédské vládě se teď kvůli koronaviru vytýká nedostatek odpovědnosti. Každé z přijatých či nepřijatých opatření — a to je za čtvrté — pracuje ovšem s odpovědností jiného druhu. Školky například zůstaly otevřené po apelu úřadu pro veřejné zdravotnictví, aby stát umožnil zůstat ve službě více než sto tisíci lékařů, sester, bratrů a dalších zdravotníku, kteří by jinak museli být doma s dětmi.

Podobně stát spolu se soukromými nadacemi umožnil zaměstnancům leteckého dopravce SAS, kteří zůstali bez práce, nastoupit s původním platem kurz na pomocné bratry a sestry v nemocnicích. Dělníci z továren Scania přešli zase na výrobu respirátorů, supermarkety dávají práci zaměstnancům nevyužívaných hotelů a podobně.

Švédský stát celkově usnadňuje strukturou dávek a podpor práci z domova těm, kdo mají děti. Na rodičovské se střídají běžně oba rodiče. V krizových situacích tak stát nemusí tolik nařizovat pobyt doma na sílu. Mnohým stačí jen doporučit, protože jsou na daný režim zvyklí.

A konečně za páté, Švédsko se nesnaží svůj přístup nikomu vnucovat. Lofven, Tegnell i další veřejní představitelé soustavně zdůrazňují, že předpokladem přijatého modelu je i řada čistě švédských specifik. Jak už naznačeno výše, v zemi je běžné pracovat z domova — podle údajů Eurostatu tak činí „alespoň někdy“ více než dvě třetiny všech švédských pracujících.

Dále například platí, že Švédové nemají v kultuře se tolik družit s cizími lidmi jako třeba středomořské národy. V hromadné dopravě udržují cestující spontánní rozestupy, v hospodách se dají do řeči cizí lidé jen vzácně.

Díky veřejné kultuře i sociálnímu státu je také zvykem zůstávat doma při sebemenších příznacích onemocnění. Mladí Švédové navíc odcházejí od rodičů do vlastních bytů (resp. dotovaných nájemních bytů) už v osmnácti či devatenácti, takže většina domácností v zemi je jednogeneračních, a riziko přenosu nemoci není tak velké.

Národní specifika

Ačkoliv se při současných snahách o zvládání epidemie dává za příklad nejčastěji klamavě Čína nebo pravdivěji Tchaj-wan či Jižní Korea, je logické, že se přístupy jednotlivých států liší. U všech bez rozdílu se ukazuje, že je záhodno:

1. chránit nejzranitelnější část populace,
2. předcházet přetížení zdravotního systému,
3. co nejvíce a co nejpřesněji testovat kvůli monitoringu průběhu epidemie a přijímaní adekvátních opatření,
4. ulehčovat populaci od ekonomických a sociálních důsledků, jež epidemie má,
5. připravovat opatření k ztlumení hospodářského dopadu pandemie a znovunastartování ekonomiky.

Prostředky k dosažení těchto cílů ovšem stejné být nemusí. Každý stát je jinak otevřený navenek. Každý má jinak robustní zdravotnictví. Každý má jinou kapacitu testovat a každý jinou strukturu populace.

A každá země má také jinak uvažující společnost. „Myslím, že opatření přijímaná v jednotlivých zemích by měla odrážet národní povahu. My ve Švédsku děláme řadu věcí dobrovolně,“ řekl BBC švédský státní epidemiolog Tegnell v obhajobě přijatého modelu a ještě doplnil: „My jsme se rozhodovali i na základě úvodní zkušenosti (…) s lidmi, kteří se vrátili z Číny. Řekli jsme jim: ,Zůstaňte doma´ a oni zůstali. Virus se takřka nerozšířil.“

Z reportáží zahraničních stanic věnovaných tématu se zdá, že uplatňovaný přístup švédské povaze odpovídá: kdo může, pracuje z domova; počet cestujících v hromadné dopravě poklesl i bez zákazů o padesát procent; do kaváren a restaurací se chodí po dvou či po třech, už ne tolik ve skupinách.

Možná, že vývoj ukáže, že švédský stát měl zavést tu nebo onu restrikci dříve. Ale ve světle našich bojů o roušky, hrůzných zpráv z epidemií v domovech důchodců, horečnatého shánění všeho na poslední chvíli z Číny či snahy premiéra a ministrů pojmout koronavirus jako část kampaně by mělo našince spíše trápit, jaká „národní specifika“ reprezentuje model český.

Stále aktuálnější otázkou navíc bude, na jak dlouho jsou přijatá opatření udržitelná. A zde má švédský model další výhodu. Vždyť současný krizový stav může trvat klidně do září, nebo i déle.

Další informace:

• BBC Worldlife Could the Swedish lifestyle help fight coronavirus?
• The Local — Sweden Coronavirus LATEST
• The Local — Sweden Here's how the coronavirus has changed daily life in Sweden
• SkyNews Coronavirus: Why hasn't Sweden gone into lockdown over COVID-19 pandemic?
• InsideOver Why is Sweden Being More Relaxed Than Other Nations About Covid-19?
• CNN Sweden has few coronavirus restrictions. Here's why
• DenikN.sk Švédsky model boja s vírusom je doma populárny. Nejde o sociálny experiment
• EurActiv Sweden’s more relaxed approach to the COVID-19 crisis is the ‘right one’, says public health agency