↗

Odpověď světových politiků se stává terčem kreslířů. Mezi nejvděčnější terče posměchu tradičně patří americký prezident. Ilustrace Elizabeth Brockwayová, The Daily Beast

Z týdne na týden celý západní svět čelí zcela mimořádné situaci. Přijímají se opatření neznámá mimo válečný stav, po desítky let nikde neuplatňovaná. Jak vypadá situace v jednotlivých zemích?

Francie: „Jsme ve válce s neviditelným nepřítelem.“

Francie je v Evropě co do počtu mrtvých nejpostiženější zemí hned po nejvíce zkoušené Itálii. Na 2600 potvrzených případů měla minulý čtvrtek, kdy prezident Macron vyhlásil první vlnu přísnějších opatření, jednašedesát mrtvých (pro porovnání mělo Německo ve zhruba stejném okamžiku potvrzených nákaz sice asi o pětistovku více, zato mrtvých jen třináct).

Koncem minulého pracovního týdne tak padlo rozhodnutí o zavření škol, školek a univerzit od tohoto pondělí a obyvatelstvo vyzváno k tomu shromažďovat se co nejméně.

V sobotu, do které od čtvrtka v zemi stoupnul počet obětí o polovinu až na 91, přišlo další zpřísnění: od neděle Francie uzavřela obchody a provozovny služeb mimo potravin, lékáren, pošt a čerpacích stanic. Navzdory spekulacím však prezident nezakázal nedělní komunální volby s tím, že demokracie musí pokračovat a že jít k volební urně není nebezpečnější než zajít si nakoupit. Je za to nyní podroben ostré kritice.

V pondělí večer, po hezkém víkendu, během kterého se ani Francouzi disciplinovaně nedrželi doporučení vycházet a shromažďovat se co nejméně — museli koneckonců taky k volbám — ohlášený počet mrtvých vzrostl na 127. Francouzský prezident tak dál utáhl v boji s koronavirem šrouby.

↗

Vrchní lékařský rada Macron: Zatím sice nemáme vakcíny, ale zato umíme měřit teplotu. Kresba Placide

S dramatičností francouzštině vlastní prohlásil, že se země nachází ve válce s neviditelným nepřítelem, a nařídil plošnou karanténu, v jejímž rámci mohou Francouzi od úterý vycházet po následující dva týdny pouze za účelem nákupu potravin a léků. Výjimkou jsou jiná bezodkladná odůvodnění, na které ale musí mít písemné potvrzení.

Pravidla jsou tak podobná již platným v Itálii. Všechny firmy a instituce musí zajistit podmínky pro práci z domova. Hlavní město Paříž kromě toho výrazně omezí městskou hromadnou dopravu a zavře všechny veřejné parky a zahrady.

Velká Británie: Petice za zavření škol už má přes 600 tisíc podpisů

Premiér Boris Johnson vedle mnoha jiných politických kousků zřejmě vejde do dějin i hláškou z minulého čtvrtka, která zřejmě měla být státnickým seznámením veřejnosti s realistickým scénářem, vedla ale k poměrně velkému znechucení. Johnson Brity totiž vyzval k tomu, aby se připravili na to, že „mnozí z nich předčasně ztratí své milované“.

Ještě během víkendu se totiž zdálo, že Velká Británie bude jednou z minima zemí, které nevsadí na masivní omezení veřejného života ke zpomalení nákazy, ale že naopak bude usilovat o jeho rozšíření s cílem co nejrychlejšího promoření a imunizace kritického množství populace. Ostře se kritizovalo, že tím vláda fakticky akceptuje smrt stovek tisíc svých nejslabších spoluobčanů.

Skutečně není zcela jasné, zda je konkurenční strategie dlouhodobě efektivnější. Je totiž možné, že dramatická opatření pandemii sice zpomalí, že se ale právě kvůli vysoké nakažlivosti viru a nízké imunitě obyvatelstva po jejich uvolnění, ocitneme rychle ve stejné situaci, jako jsme nyní. Může být o to horší, jelikož se nám bude zdát, že jsme už z nejhoršího venku.

V britském případě se ale mnozí tázali oprávněně, zda by se k riskantnímu postupu měla hlásit zrovna země se zdravotnickým systémem v tak dezolátním stavu. Nadto právě, jež podstupuje takovými politickými turbulencemi, které přináší brexit.

↗

Konzervavirový stranický program: Umyjte si ruce. Jděte domů. Umřete. Kresba Steve Bell, Guardian

Boris Johnson se každopádně politických nákladů v podobě mnoha mrtvých zalekl rychle — v důsledku strmého vzrůstu počtu mrtvých z deseti koncem pracovního týdne na aktuálních 35 přece jen vyhlásil v pondělí večer opatření, v jejichž důsledku se země začíná ubírat stejnou cestou jako ostatní: zřejmě uvrhne vynucenou až čtyřměsíční karanténu na osoby starší 70 let (což se bude týkat například i vůdce parlamentní opozice Jeremyho Corbyna) a zakazuje od víkendu akce nad 500 účastníků.

Chystá také kroky k posílení zdravotnictví jako přeměnu hotelů na lazarety, povolání lékařů v důchodu zpět do služby a vyzval také firmy, aby pokud mohou, začali místo obvyklých dosavadních produktů vyrábět plicní ventilátory. Školy nicméně pořád navzdory praxi nyní už drtivé většiny ostatních evropských zemí zavřít odmítá, proti čemuž se již šikují naštvaní rodiče vyzývající k jejich bojkotu. Petice za zavření škol už má přes 600 tisíc podpisů.

Mezi vším ostatním Johnson každopádně nezapomněl své spoluobčany ujistit, že na definitivním odchodu Velké Británie z Evropské unie ke konci tohoto roku ani aktuální dění nic nemění.

Německo: v některých situacích má kapitalismus své hranice

Německu se nejprve ne zcela špatně dařilo plnit cíl zpomalování nárůstu počtu nemocných: ačkoli první případ zaznamenalo již koncem ledna, tedy souběžně s Itálií, čítalo minulý pátek asi tři tisíce nemocných, tedy jednoho na 27 tisíc obyvatel, a pouze jednotky mrtvých. To je nesouměřitelné s italským průběhem a mohlo zemi ukolébat v přesvědčení, že k žádným drastičtějším omezením veřejného života přistupovat nebude třeba.

Němci se zřejmě také spoléhali na svůj silný a schopný aparát veřejných institucí a poměrně dobře vybavené zdravotnictví. Zároveň se však ozývá, že dřívějšímu přijetí drastičtějších opatření zabránil i federalismus, kdy jsou jednotlivé kompetence složitě rozděleny mezi centrální úroveň a úroveň spolkových zemí, a vymyslet a implementovat ad hoc dobře fungující plošné opatření je tak obtížné.

Projev Angely Merkelové z minulé středy, kdy zemi připravila na to, že se může novým virem nakazit 60 až 70 procent jejích obyvatel, také budí spekulace, zda přinejmenším přechodně vláda neměla v plánu jít cestou vybudování hromadné imunity, když se nemoc nechá prostě více méně volně šířit populací. Ještě před minulým víkendem, kdy už byl u nás vyhlášen výjimečný stav, každopádně plánovali Němci pouze v průběhu tohoto týdne zavřít školy a školky. Nyní za svůj postup, který je mnohými považován za příliš laxní, možná dokonce pomýleně povýšený, čelí vláda kritice.

Jen o několik málo dní později je situace v zemi radikálně odlišná: v pondělí večer představila kancléřka plán podobně přísných omezení, jaká platí i u nás, s tím, že v zemi „ještě nikdy taková neplatila“. Jde o zavření obchodů s výjimkou potravin, drogerií a lékáren, jež nově mohou mít otevřeno až do desáté večerní (jindy jen do osmi) a v neděli (kdy je v Německu jinak všechno zavřené). Cílem je co nejvíce rozvolnit koncentrace osob. Ze služeb budou mít otevřeno pouze pošty, banky a čerpací stanice.

Restaurace, kavárny a hospody mohou mít otevřeno jen přes den, musí ale být možné mezi zákazníky dodržet odstup 1,5 metru. Němci by se už také neměli po zemi pohybovat kvůli dovoleným a výletům — ubytovací zařízení mají zakázáno ubytovávat lidi, kteří necestují služebně.

Vláda tak reaguje na fakt, že se právě přes víkend, kdy se mnoho lidí při hezkém počasí shromažďovalo a cestovalo za účelem trávení volného času, počet nemocných i mrtvých v Německu zdvojnásobil. Již v pondělí ráno země zavřela hranice s Francií, Rakouskem, Lucemburskem, Dánskem a Švýcarskem.

↗

Přístup Angely Merkelové nyní mnozí pokládají za příliš laxní. Kresba Roger Schmidt, Cartoons Pub

V detailu mírně odlišně pak nad rámec společných opatření reagují jednotlivé spolkové země — kupříkladu Bavorsko, kde se ještě v neděli volilo v komunálních volbách, v pondělí vyhlásilo stav katastrofy; Bádensko-Würtenbersko zase zřejmě zavře všechna tři svá letiště.

Pozdvižení v Německu vyvolal pokus Donalda Trumpa koupit si od jedné německé farmaceutické firmy patent na vakcínu, kterou případně v budoucnu vyvine. Německý sociálně demokratický poslanec Karl Lauterbach na to pohotově zareagoval tím, že pokud se průlom podaří, bude k dispozici pro všechny a že v některých situacích „má kapitalismus své hranice“.

Rakousko: za tvoření hloučků pokuty

V sousední zemi platí od pondělí podobně přísný režim jako v Itálii a nově ve Francii. Rakousko zavírá školy, omezuje volný pohyb obyvatelstva na nákup potravin a léků, postarání se o nemohoucí a ohrožené osoby a výjimečně jiné neodkladné záležitosti.

Lidé se smí po venku pohybovat pouze sami či maximálně s těmi, se kterými žijí, za tvoření větších hloučků hrozí pokuta až dva tisíce euro. Je další ze zemí, která uzavřela i parky, které při hezkém jarním počasí lákají k procházkám a jež česká vláda doposud z omezení pohybu osob venku vyňala.

V dohledné době Rakousko též ukončí již nyní výrazně omezený letecký provoz, a tak kancléř Kurz vyzval všechny krajany v zahraničí, aby se co nejrychleji vrátili do země. Naši sousedé se také připravují na nápor na zdravotnictví tím, že předělávají některé hotely na lazarety a mobilizují ty, kteří v posledních pěti letech absolvovali civilní službu.

Epicentrem nákazy v Rakousku zůstává Tyrolsko, kde jsou některé obce jako lyžařská střediska Ischgl a St. Anton již několik dní zcela odříznuta od okolí. Některé odhady vycházejí z toho, že velký podíl nakažených v Evropě souvisí vedle ohniska v Severní Itálii právě i s touto oblastí — není náhoda, že jde v obou případech o lyžařské regiony, ve kterých se v době jarních prázdnin a lyžařských pobytů soustřeďovalo na jednom místě mnoho lidí, kteří se pak zakrátko, mnohdy ještě bez symptomů, rozjeli všemi směry domů.

Španělsko: potlesky pro zdravotníky

Přísný režim s vycházením pouze v nejnutnějších případech vládne od neděle také ve Španělsku. Jako i jinde k němu země přistoupila nejen tváří v tvář nebezpečně rostoucím počtům infekcí i smrtelných případů, ale také v důsledku chování Španělů o uplynulém hezkém víkendu, kdy zejména obyvatelé jednoho z nejpostiženějších měst země vůbec, metropole Madrid, vyjížděli na ke známým a příbuzným na venkov a na pobřeží, jako by se nic nedělo. S tím je nyní konec.

Španělsko je momentálně jednou z nejvíc postižených evropských zemí, kde zdravotnický systém začíná vykazovat známky kolapsu. Lidé vyhledávající lékařkou pomoc už systematicky nejsou vůbec testováni, ale posíláni domů se vykurýrovat.

V posledním dramatickém kroku se vláda rozhodla povolat armádu a uvalit veřejnou správu na veškeré soukromé nemocnice. Do služby povolala také studenty medicíny od čtvrtých ročníků.

Uznání práce zdravotníků na limitu možností dalo právě ve Španělsku vzniknout fenoménu potlesku z oken pro zdravotnický personál, který se odtud nyní šíři do dalších zemí — pokusy ho o osmé večerní zorganizovat uplynulé dva večery i u nás se nicméně podle všeho zatím nesetkali s větším zájmem.

Slovensko: prezidentka na tiskovce jen s rouškou

Náš východní soused se koncem minulého pracovního týdne na evropských přehledových mapách skvěl vedle Itálie a svých souputníků z Visegrádské čtyřky jako země s vůbec nejpřísnějšími přijatými opatřením. Mimořádnou situaci vyhlásilo stejně jako Česká republika ve čtvrtek. Zatímco u nás ale spolu se stavem nouze byly zakázány pouze akce nad třicet účastníků, zakázalo Slovensko rovnou všechny včetně větších soukromých oslav.

Do země také nesmí vstupovat cizinci a navrátivší se Slováci, bez ohledu na to odkud, se musí podrobit dvoutýdenní karanténě. Od pondělí jsou zavřeny obchody s výjimkou potravin a lékáren. Vyjednává se též o tom uzavřít na dva týdny slovenskou pobočku Volkswagenu, jednoho z největších tamních zaměstnavatelů.

Oproti nejen českým, ale i mnoha jiným čelním politickým představitelům slovenští vynikají v tom, jak jdou svým krajanům příkladem: tiskové konference absolvují jedině s rouškou. V případě Angely Merkelové nebo Emanuela Macrona takové fotky neexistují.

I na Slovensku se potýkají s jejich nedostatkem, vláda ale slibuje dodání asi 30 milionů kusů, tedy šesti na osobu, zhruba do deseti dní. Tuto sobotu zemi čeká politický manévr předání moci: po premiérovi Pellegrinim za SMER-SD se vlády ujme vítěz nedávných voleb Igor Matovič. Všichni zúčastnění včetně prezidentky Čaputové, která vládu uvede do úřadu, slibují, že vše proběhne hladce a bude zcela podřízeno zájmům země v době krize.

USA: Krize nepřehlédnutelně odhaluje Trumpovu neschopnost

Spojené státy v nastalé krizi naplno pociťují, jakým problémů zemi vystavuje vláda člověka ražení Donalda Trumpa. Namátkou: dlouho o nemoci hovořil jako o nákaze zatáhnuté do Spojených států cizinci, z čehož vycházel i při svém přinejmenším v době jeho přijetí kontroverzním opatření zakázat veškerý letecký provoz z Číny i Evropy (nejprve jen pevninské, později i z Velké Británie).

Potom se zase nějakou dobu odmítl nechat na koronavirus otestovat, ačkoli seděl u jednoho stolu se členy delegace brazilského prezidenta Bolsonara, kteří byli krátce po ní testováni s pozitivním výsledkem. Množí se názory, přirozeně zejména z jedné části polarizované americké společnosti, že dokáže-li Trump ještě jakž takž zvládat řízení země v časech konjunktury a bez zvláštních událostí, pak je zcela nezpůsobilý k tomu provést jí podobnou krizí.

Spojené státy jsou oproti většině evropských zemí v dramatické nevýhodě vinou malé ochrany zaměstnanců a neexistujícího plošného dostupného zdravotního pojištění. Má se za to, že o to rychleji se nákaza v zemi může šířit.

↗

Nikdo ze světových státníků není tak vděčným námětem pro satiru jako Donald Trump. Kresba Shahid

Koronavirus zemi také zastihuje uprostřed předvolebního boje. Demokratické primárky mezi Joe Bidenem a Berniem Sandersem se v uplynulých dnech museli přesunou do digitálního prostoru.

Spekuluje se, že by demokratického protikandidátovi, ať už jím bude kdokoli z nich, při střetu s Trumpem mohla současná krize pomoct: jednak proto, že poměrně nepřehlédnutelně odhaluje jeho neschopnost, ale i proto, že velmi pravděpodobně učiní konec příznivé ekonomické situaci, za kterou byli mnozí Trumpovi vděční.