Z týdne na týden celý západní svět čelí zcela mimořádné situaci. Přijímají se opatření neznámá mimo válečný stav, po desítky let nikde neuplatňovaná. Jak vypadá situace v jednotlivých zemích?

Francie: „Jsme ve válce s neviditelným nepřítelem.“

Francie je v Evropě co do počtu mrtvých nejpostiženější zemí hned po nejvíce zkoušené Itálii. Na 2600 potvrzených případů měla minulý čtvrtek, kdy prezident Macron vyhlásil první vlnu přísnějších opatření, jednašedesát mrtvých (pro porovnání mělo Německo ve zhruba stejném okamžiku potvrzených nákaz sice asi o pětistovku více, zato mrtvých jen třináct).

Koncem minulého pracovního týdne tak padlo rozhodnutí o zavření škol, školek a univerzit od tohoto pondělí a obyvatelstvo vyzváno k tomu shromažďovat se co nejméně.

V sobotu, do které od čtvrtka v zemi stoupnul počet obětí o polovinu až na 91, přišlo další zpřísnění: od neděle Francie uzavřela obchody a provozovny služeb mimo potravin, lékáren, pošt a čerpacích stanic. Navzdory spekulacím však prezident nezakázal nedělní komunální volby s tím, že demokracie musí pokračovat a že jít k volební urně není nebezpečnější než zajít si nakoupit. Je za to nyní podroben ostré kritice.

V pondělí večer, po hezkém víkendu, během kterého se ani Francouzi disciplinovaně nedrželi doporučení vycházet a shromažďovat se co nejméně — museli koneckonců taky k volbám — ohlášený počet mrtvých vzrostl na 127. Francouzský prezident tak dál utáhl v boji s koronavirem šrouby.

S dramatičností francouzštině vlastní prohlásil, že se země nachází ve válce s neviditelným nepřítelem, a nařídil plošnou karanténu, v jejímž rámci mohou Francouzi od úterý vycházet po následující dva týdny pouze za účelem nákupu potravin a léků. Výjimkou jsou jiná bezodkladná odůvodnění, na které ale musí mít písemné potvrzení.

Pravidla jsou tak podobná již platným v Itálii. Všechny firmy a instituce musí zajistit podmínky pro práci z domova. Hlavní město Paříž kromě toho výrazně omezí městskou hromadnou dopravu a zavře všechny veřejné parky a zahrady.

Velká Británie: Petice za zavření škol už má přes 600 tisíc podpisů

Premiér Boris Johnson vedle mnoha jiných politických kousků zřejmě vejde do dějin i hláškou z minulého čtvrtka, která zřejmě měla být státnickým seznámením veřejnosti s realistickým scénářem, vedla ale k poměrně velkému znechucení. Johnson Brity totiž vyzval k tomu, aby se připravili na to, že „mnozí z nich předčasně ztratí své milované“.

Ještě během víkendu se totiž zdálo, že Velká Británie bude jednou z minima zemí, které nevsadí na masivní omezení veřejného života ke zpomalení nákazy, ale že naopak bude usilovat o jeho rozšíření s cílem co nejrychlejšího promoření a imunizace kritického množství populace. Ostře se kritizovalo, že tím vláda fakticky akceptuje smrt stovek tisíc svých nejslabších spoluobčanů.

Skutečně není zcela jasné, zda je konkurenční strategie dlouhodobě efektivnější. Je totiž možné, že dramatická opatření pandemii sice zpomalí, že se ale právě kvůli vysoké nakažlivosti viru a nízké imunitě obyvatelstva po jejich uvolnění, ocitneme rychle ve stejné situaci, jako jsme nyní. Může být o to horší, jelikož se nám bude zdát, že jsme už z nejhoršího venku.

V britském případě se ale mnozí tázali oprávněně, zda by se k riskantnímu postupu měla hlásit zrovna země se zdravotnickým systémem v tak dezolátním stavu. Nadto právě, jež podstupuje takovými politickými turbulencemi, které přináší brexit.