V celé řadě evropských zemí je situace na poli opatření proti šíření koronaviru už velmi podobná té u nás: zavřené jsou obchody s výjimkou těch, které prodávají to nejnutnější, k dispozici jsou již jen nejzákladnější služby jako pošt a bank, restaurace a kavárny smí vydávat jídlo maximálně s sebou, zrušeny jsou veškeré kulturní akce. Každým dnem, kdy opatření platí, tak vznikají ekonomické škody a stoupá starost lidí o jejich bezprostřední živobytí.

V dohledné době se očekává, že se ke kolapsu poskytovatelů každodenních služeb a maloobchodníků přidají problémy průmyslových výrobců, které bude decimovat souběžná krize poptávky i nabídky. Poptávku srazí klesající kupní síla zákazníků a jejich obavy v nejisté době konzumovat. Nabídku srazí chybějící cash flow a prostředky na investice, nemocní zaměstnanci či nedodané součástky. To vyvolá potíže pro odvětví navázaná na výrobu, jako je spediční doprava, marketing nebo stavebnictví.

Jednotlivé země se tak snaží co nejrychleji přijmout záchranná opatření, než začnou lidé přicházet o práci a podniky krachovat. Zde je stručný přehled o dění v tomto smyslu v několika vybraných z nich.

Německo: vzorový příklad štědrého sociálního zabezpečení

Renomovaný mnichovský institut Ifo zveřejnil v pondělí hororový scénář, podle kterého otřese ekonomická krize vyvolaná koronavirem německým hospodářstvím ještě víc než krize minulá, ba dokonce víc než cokoli od druhé světové války. Podle doby trvání restrikcí odhaduje zpomalení hospodářství o 7,2 až neuvěřitelných 20,6 procentních bodů HDP, což znamená náklady až do výše 729 miliard euro.

Nezaměstnanost by podle jeho propočtů mohla vystřelit nahoru až o 1,8 milionů nezaměstnaných, což při 45 milionech ekonomicky aktivních znamená zvýšení nezaměstnanosti až o čtyři procentní body. Tak málo to ale bude jen za předpokladu, že se dalších odhadovaných šest milionů lidí podaří dočasně přesunout na tzv. Kurzarbeit — k tomu více níže.

V krizích, jako je tato, se jako první projeví, které země mají ve svých systémech zabudované tak zvané automatické stabilizátory — záchranou síť, kterou není třeba nahonem přijímat, ale která první šok odpruží alespoň do určité míry sama od sebe. Tu Německo vykazuje například v podobě:

• nemocenské ve výši sto procent dosavadních příjmů po prvních 6 týdnů nemoci (což se vztahuje i na karanténu);
• velkorysé podpory v nezaměstnanosti, která činí po nejméně 12 měsíců (u lidí nad 50 let dokonce až po dobu 24 měsíců) 67 procent dosavadních čistých příjmů (u singles bez dětí a partnera 60 procent);
• automatického odškodňování podnikatelů v karanténě.

Mnoho lidí si díky tomu nemusí o své živobytí dělat přinejmenším bezprostřední starost. Přitom to nevyžaduje nějaký zvláštní zásah s potřebou překlenout dobu, než zvláštní opatření vstoupí v platnost a zajedou se odpovídající mechanismy.

Kromě toho Spolková vláda ohlásila program o čtyřech pilířích: Zaprvé jde o pomoc podnikům (s důrazem na pomoc těm malým a středním, které tvoří páteř německého hospodářství, ale i OSVČ a velkým firmám) ve formě garancí pro půjčky u jejich bank v objemu 500 miliard eur.

Vláda také s pomocí těchto prostředků nevylučuje převzetí podílů nejvíce ohrožených strategických firem. To se v Německu dělo již za minulé ekonomické krize. A již nyní se rýsuje, že by to mohla potřebovat například Lufthansa.

Vedle půjček a garancí pro půjčky lze žádat o okamžité menší nevratné příspěvky, např. na splacení nájmu provozovny. Zrychlí se též procesy přiznávání dávek — např. se dočasně vysadí komplikované přezkoumávání majetkové situace u tak zvaného základního zajištění, které nastupuje po vyčerpání podpory v nezaměstnanosti popsané výše, aby všichni potřební měli na zaplacení základních věcí.

K zajištění toho se navyšují počty personálu u pracovních úřadů a vylepšují možnosti elektronické komunikace. A nakonec Německo sice prozatím nechystá žádné snižování daní, ale slibuje alespoň různá daňová ulehčování — snižování záloh, promíjení opožděných plateb, případné posunutí platby na žádost apod.

Zemi přitom hraje do karet, že se jí v posledních letech dařilo výborně a hospodařila s přebytkem rozpočtu. Ten nyní může investovat. Ohlásila nadto, že je dokonce připravena vzdát se své mantry černé nuly, tedy vyrovnaného rozpočtu.

Tento výčet opatření na spolkové úrovni doplňují opatření jednotlivých spolkových zemí. V Berlíně se například chystá fond pro zajištění likvidity podniků do 250 zaměstnanců ve výši 200 milionů eur, který má umožnit poplatit běžící závazky.

↗

Ve vylidněných berlínských ulicích pracují streetartoví umělci: „Všem, kteří dnes vlastní 28 balíčků těstovin. Všem, kteří se na černém trhu snaží koupit dezinfekci na ruce. Všem, kteří po ulici s rouškou. A všem, kteří plánují, jak by se svými dětmi prchli z koronavirem nakažené oblasti: Už se nikdy nedívejte zpatra na lidi, kteří prchají před válkou a hladem.“ Foto FB Berlin Street Art

Kromě toho bude poskytnuta jednorázová podpora až do výše 15 tisíc euro na náhradu ušlých zisků pro osoby samostatně výdělečně činné, které propadnou rastrem jiných opatření. To zabezpečí především lidi z kreativní branže, jíž je Berlín centrem.

Ve zrychleném procesu vláda koncem minulého týdne aktualizovala nástroj tzv. Kurzarbeit, který existuje už více než sto let, zdaleka nejvíce se Německu ale osvědčil během minulé krize. Jde o zkrácení pracovní doby v případě nedostatku zakázek, dočasně dokonce kompletní „dovolenou“, kdy pracovní poměr zůstane zachovaný a výpadek mzdy částečně dorovná stát z prostředků určených pro podporu v nezaměstnanosti — podle počtu dětí mezi 60 a 70 procenty čistých příjmů.

Takový postup má kromě zachovaného příjmu a tím pádem kupní síly zaměstnanců tu výhodu, že při opětovném zotavení ekonomiky jde provoz rychle a nebyrokraticky obnovit. Dříve bylo k využití nástroje potřeba, aby nebyla práce pro minimálně třetinu zaměstnanců, nově je to jen deset procent a platí i pro agenturní zaměstnance dané firmy.