V celé řadě evropských zemí je situace na poli opatření proti šíření koronaviru už velmi podobná té u nás: zavřené jsou obchody s výjimkou těch, které prodávají to nejnutnější, k dispozici jsou již jen nejzákladnější služby jako pošt a bank, restaurace a kavárny smí vydávat jídlo maximálně s sebou, zrušeny jsou veškeré kulturní akce. Každým dnem, kdy opatření platí, tak vznikají ekonomické škody a stoupá starost lidí o jejich bezprostřední živobytí.

V dohledné době se očekává, že se ke kolapsu poskytovatelů každodenních služeb a maloobchodníků přidají problémy průmyslových výrobců, které bude decimovat souběžná krize poptávky i nabídky. Poptávku srazí klesající kupní síla zákazníků a jejich obavy v nejisté době konzumovat. Nabídku srazí chybějící cash flow a prostředky na investice, nemocní zaměstnanci či nedodané součástky. To vyvolá potíže pro odvětví navázaná na výrobu, jako je spediční doprava, marketing nebo stavebnictví.

Jednotlivé země se tak snaží co nejrychleji přijmout záchranná opatření, než začnou lidé přicházet o práci a podniky krachovat. Zde je stručný přehled o dění v tomto smyslu v několika vybraných z nich.

Německo: vzorový příklad štědrého sociálního zabezpečení

Renomovaný mnichovský institut Ifo zveřejnil v pondělí hororový scénář, podle kterého otřese ekonomická krize vyvolaná koronavirem německým hospodářstvím ještě víc než krize minulá, ba dokonce víc než cokoli od druhé světové války. Podle doby trvání restrikcí odhaduje zpomalení hospodářství o 7,2 až neuvěřitelných 20,6 procentních bodů HDP, což znamená náklady až do výše 729 miliard euro.

Nezaměstnanost by podle jeho propočtů mohla vystřelit nahoru až o 1,8 milionů nezaměstnaných, což při 45 milionech ekonomicky aktivních znamená zvýšení nezaměstnanosti až o čtyři procentní body. Tak málo to ale bude jen za předpokladu, že se dalších odhadovaných šest milionů lidí podaří dočasně přesunout na tzv. Kurzarbeit — k tomu více níže.

V krizích, jako je tato, se jako první projeví, které země mají ve svých systémech zabudované tak zvané automatické stabilizátory — záchranou síť, kterou není třeba nahonem přijímat, ale která první šok odpruží alespoň do určité míry sama od sebe. Tu Německo vykazuje například v podobě:

• nemocenské ve výši sto procent dosavadních příjmů po prvních 6 týdnů nemoci (což se vztahuje i na karanténu);
• velkorysé podpory v nezaměstnanosti, která činí po nejméně 12 měsíců (u lidí nad 50 let dokonce až po dobu 24 měsíců) 67 procent dosavadních čistých příjmů (u singles bez dětí a partnera 60 procent);
• automatického odškodňování podnikatelů v karanténě.

Mnoho lidí si díky tomu nemusí o své živobytí dělat přinejmenším bezprostřední starost. Přitom to nevyžaduje nějaký zvláštní zásah s potřebou překlenout dobu, než zvláštní opatření vstoupí v platnost a zajedou se odpovídající mechanismy.

Kromě toho Spolková vláda ohlásila program o čtyřech pilířích: Zaprvé jde o pomoc podnikům (s důrazem na pomoc těm malým a středním, které tvoří páteř německého hospodářství, ale i OSVČ a velkým firmám) ve formě garancí pro půjčky u jejich bank v objemu 500 miliard eur.

Vláda také s pomocí těchto prostředků nevylučuje převzetí podílů nejvíce ohrožených strategických firem. To se v Německu dělo již za minulé ekonomické krize. A již nyní se rýsuje, že by to mohla potřebovat například Lufthansa.

Vedle půjček a garancí pro půjčky lze žádat o okamžité menší nevratné příspěvky, např. na splacení nájmu provozovny. Zrychlí se též procesy přiznávání dávek — např. se dočasně vysadí komplikované přezkoumávání majetkové situace u tak zvaného základního zajištění, které nastupuje po vyčerpání podpory v nezaměstnanosti popsané výše, aby všichni potřební měli na zaplacení základních věcí.

K zajištění toho se navyšují počty personálu u pracovních úřadů a vylepšují možnosti elektronické komunikace. A nakonec Německo sice prozatím nechystá žádné snižování daní, ale slibuje alespoň různá daňová ulehčování — snižování záloh, promíjení opožděných plateb, případné posunutí platby na žádost apod.

Zemi přitom hraje do karet, že se jí v posledních letech dařilo výborně a hospodařila s přebytkem rozpočtu. Ten nyní může investovat. Ohlásila nadto, že je dokonce připravena vzdát se své mantry černé nuly, tedy vyrovnaného rozpočtu.

Tento výčet opatření na spolkové úrovni doplňují opatření jednotlivých spolkových zemí. V Berlíně se například chystá fond pro zajištění likvidity podniků do 250 zaměstnanců ve výši 200 milionů eur, který má umožnit poplatit běžící závazky.

Kromě toho bude poskytnuta jednorázová podpora až do výše 15 tisíc euro na náhradu ušlých zisků pro osoby samostatně výdělečně činné, které propadnou rastrem jiných opatření. To zabezpečí především lidi z kreativní branže, jíž je Berlín centrem.

Ve zrychleném procesu vláda koncem minulého týdne aktualizovala nástroj tzv. Kurzarbeit, který existuje už více než sto let, zdaleka nejvíce se Německu ale osvědčil během minulé krize. Jde o zkrácení pracovní doby v případě nedostatku zakázek, dočasně dokonce kompletní „dovolenou“, kdy pracovní poměr zůstane zachovaný a výpadek mzdy částečně dorovná stát z prostředků určených pro podporu v nezaměstnanosti — podle počtu dětí mezi 60 a 70 procenty čistých příjmů.

Takový postup má kromě zachovaného příjmu a tím pádem kupní síly zaměstnanců tu výhodu, že při opětovném zotavení ekonomiky jde provoz rychle a nebyrokraticky obnovit. Dříve bylo k využití nástroje potřeba, aby nebyla práce pro minimálně třetinu zaměstnanců, nově je to jen deset procent a platí i pro agenturní zaměstnance dané firmy.

Čím dál urgentněji se klade také otázka schopnosti platit bydlení. Přes všechna ostatní přijatá opatření se očekává, že alespoň část lidí nebude přinejmenším přechodně schopna platit nájmy, a to tím spíš, že i německá města mají za sebou roky jejich bezprecedentního nárůstu.

V německém parlamentu se proto ve zrychleném řízení nachází také návrh zákona, který od dubna prozatím do června pozastaví platnost práva pronajímatelů vypovědět při dvouměsíčním zpoždění platby nájmu nájemníka z bytu, pokud ten doloží, že to jde na vrub koronaviru. Povinnost zaplatit za nájem zpětně ale potrvá, nejde tedy o žádný kompletní pardon.

Rakousko by mohlo být pro nás vzorem

Rakousko prozatím neočekává tak drastické dopady koronaviru na ekonomiku jako Německo — předpokládá buď zastavení hospodářského růstu nebo mírný propad o maximálně jeden procentní bod, podobně u nezaměstnanosti. Naši jihovýchodní sousedé jsou zatím optimističtí v tom, že ekonomika zpomalí jen v první půli roku, ale že o to rychleji se rozběhne v té druhé.

Mají za to, že Rakousko bude krizí celkově postiženo méně než ostatní země, které jsou víc závislé na importu a exportu. To je právě třeba Německo, které si samo rádo přezdívá Exportweltmeister.

Rakousko nejprve v první půli března přijalo provizorní záchranný balíček ve výši čtyři miliardy eur, aby ho o pár dní později navýšilo na 38 miliard eur. Opatření, která se z toho budou financovat, jsou podobná jako v Německu: půjde o garance pro půjčky — modality těchto garancí se liší pro každou branži podle jejího způsobu fungování — a přímou, nevratnou pomoc pro nejurgentnější platební povinnosti firem, především těch malých a OSVČ.

Podobně jako Němci vkládají Rakušani velkou naději ohledně konsolidace pracovního trhu do nástroje Kurzarbeit. Princip je stejný, a i zde dokonce může být uplatněn v případě, když přechodně práce chybí zcela. V rakouském pojetí mají zaměstnanci v režimu Kurzarbeit nárok dokonce na ještě vyšší ohodnocení než v Německu — měli by si zachovat osmdesát až devadesát procent svých čistých příjmů, dorovnaných ze státního rozpočtu.

I rakouský sociální systém je na krize připraven dobře — v případě nemoci mají zaměstnanci i zde nárok na minimálně šest týdnů plné náhrady mzdy. Navíc to stoupá s dobou opracovanou u jednoho zaměstnavatele: ti, kteří mohou prokázat víc než 26 let, dostanou při nemoci plnou mzdu až po dobu dvanácti týdnů.

Také případná nezaměstnanost, ačkoli se jí země snaží všemožně zabránit, není přinejmenším z hlediska příjmů pro Rakušany taková katastrofa — mají nejméně pět měsíců nárok na 55 procent svých dosavadních čistých příjmů plus příplatky za závislé osoby. Mohou se tak dostat až na 80 procent svých předchozích čistých příjmů.

Itálie: zdravotní kalamitu podtrhují sociálně-ekonomické obavy

Nejvíce je již nyní ekonomickým propadem postižena Itálie, kde se život zastavil dřív a v výrazně větší míře než kdekoli jinde v Evropě. Situace země je kromě toho specifická tím, že jsou jednak pro její hospodářství důležité nejpostiženější sektory, jako je přímořská i horská turistika nebo zemědělství a produkce potravin.

Zejména na nejvíce postiženém severu Itálie mají problém jak jen s obhospodařováním a produkcí, tak i s tím, že čím dál víc zemí má zábrany bez dodatečných certifikací zrovna odtud jídlo dovážet. Kvůli uzavřeným hranicím se také očekává nedostatek pracovních sil pro nadcházející sklizeň.

Ochromený sever země je ale i centrem výroby a chemického a textilního průmyslu, oblast je odpovědná za dvě třetiny italského HDP. Od uplynulé neděle nadto Itálie pozastavila veškerou ekonomickou aktivitu, která není zcela nutná pro chod země. Italská ekonomika tak prakticky stojí.

Dalším přitěžujícím faktorem ale také je, že země již předtím nebyla v dobré hospodářské kondici — je jednou z těch, které nejvíc utrpěly dluhovou krizí, jež v Evropě následovala po poslední krizi finanční a ekonomické. Je tak už před vynaložením prostředků na boj se současnou katastrofou v dluhu ve výši 135 procent HDP, což je více než dvakrát tolik, než by měly země eurozóny vykazovat. Itálie je každopádně vlivem nezvládnutých následků poslední krize jednou ze zemí, kde by se ekonomické potíže mohly rychle rozrůst do krize finanční.

Už před dvěma týdny přijala krizový balíček v hodnotě 25 miliard euro, který počítá s obdobnými krizovými opatřeními, jakými reagují ostatní země: tedy s garancí půjček a přímou pomocí v nejurgentnějších případech. Vláda také ohlásila snižování daní a přikročí zřejmě k pozastavení povinnosti splácet hypotéky.

Slovensko: nová vláda nastoupila s vervou, některá opatření ale už budí obavy

Sousední země si od začátku krize počíná poměrně rozhodně, a to jak co se opatření proti šíření viru týče, tak když jde o předcházení jejím ekonomickým důsledkům. A to navzdory tomu, že má situaci znesnadněnou výměnou vlády, která se uskutečnila o uplynulém víkendu.

Podobně jako česká ekonomika je i ta slovenská závislá na stabilitě západoevropských trhů, kam dodává součástky pro finální výrobu. Výraznou roli přitom hraje zejména automobilový průmysl, přičemž kupříkladu slovenská výroba Volkswagenu je již několik dní odstavená. Kromě toho je Slovensko taky součástí eurozóny, a bude tak s o něco větším napětím sledovat kupříkladu osud rozkolísané Itálie.

Balíček, který připravil ještě dosluhující ministr hospodářství Peter Žiga, je ale zkoordinovaný s jeho nástupcem Richardem Sulíkem, obsahuje odpuštění zaměstnavatelských odvodů za zaměstnance firem, kterých se dotkly vládní restrikce; jednání s bankami o odkladech splátek úvěrů a hypoték; poskytnutí krátkodobých půjček s nízkými úroky nejvíce postiženým sektorům — například pohostinství — či snížení ceny elektřiny.