Pandemie nového koronaviru SARS-CoV-2 a s ní související opatření kabinetu Andreje Babiše (ANO) existenčně ohrožuje tisíce lidí. Podle odborníků na sociální oblast se jedná především o drobné podnikatele, samoživitelky, agenturní zaměstnance nebo osoby pracující na dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, které rozličné vládní programy nejsou s to dostatečně ochránit před pádem do platební neschopnosti, případně do chudoby.

„Lze očekávat, že se řada těchto lidí dočasně ocitne v situaci, kdy nebudou schopni ze svých příjmů pokrýt náklady na život. Pokud nebudou nastaveny vhodné mechanismy pro zmírnění dopadů stávající krize, mohou se její sociální a ekonomické náklady v budoucnu výrazně znásobit,“ varovaly ve společném prohlášení zástupci Člověka v tísni, Institutu pro sociální inkluzi, IQ Roma servisu, Platformy pro sociální bydlení a Centra pro společenské otázky.

Vyzvaly proto ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD), aby upravila metodické pokyny pro úřady práce, které se týkají výplaty dávek pomoci v hmotné nouzi, zejména mimořádné okamžité pomoci. Lidem, kteří ztratili zaměstnání, přerušili nebo ukončili podnikání z důvodu koronavirové pandemie by to mělo dát šanci překlenout období panujícího nouzového stavu.

Na změnu zákona není čas, je třeba reagovat svižně

„Na změnu zákona, která je navíc potenciálně riziková, není dostatek času a dnes jde především o rychlost. Proto za nejvhodnější považuji vydání pokynu, který by umožnil, aby na tuto dávky dosáhli i ti lidé, jejichž příjmy před krizí nevytvářejí nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi, případně na dávky státní sociální podpory,“ vysvětlila Deníku Referendum Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi.

Dávku mimořádné okamžité pomoci mohou lidé využít například na úhradu nákladů spojených s bydlením — tedy nejen nájmu, ale i energií —, nebo účtů ze telefon či internetové připojení. „Musejí se však připravit, že půjde vesměs o nízké částky. Příslušníky střední třídy to zřejmě šokuje. Navíc je třeba, aby počítali s tím, že nejprve budou nuceni utratit své úspory, neboť úřady práce si zjistí stav jejich účtů,“ doplnila.

Jak ale v minulém roce upozornila tehdejší veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, úřady práce se výplatě dávky brání. „Setkala jsem se s případy, kdy lidé žádali o mimořádnou okamžitou pomoc, ale pracovníci úřadu je přesvědčili, aby žádost vzali zpátky, protože by jim podle nich stejně nebyla přiznána,“ uvedla. A její slova o několik měsíců potvrdila i zjištění reportérek pořadu České televize 168 hodin.

Města by měla dočasně pozastavit výpovědi z nájmu

Platforma pro sociální bydlení dále apelovala na rezort práce sociálních věcí, aby prostřednictvím metodického pokynu zajistil pružnější reakci výplaty dávek pomoci v hmotné nouzi na náhlé výkyvy příjmů. „V zásadě by měla být využívána zásada podstatného poklesu příjmů, která je v odůvodněných případech umožňuje neposuzovat za poslední tři měsíce, ale zohledňovat jejich mimořádný pokles v posledním měsíci,“ uvedla organizace ve svém prohlášení.

Podle organizace by rovněž místní samosprávy, zejména větší města, měla dbát na prevenci ztráty bydlení, například zvýšenou tolerancí zadlužení z důvodů dopadu pandemie nebo zavedením dočasného maratoria na výpověď z nájmu v obecních bytech. Současně by měly vyzvat soukromé pronajímatele ke stejnému kroku a vyjádřit vůli následně hledat společné cesty ke splacení vzniklých dluhů.

S obdobnou výzvou vystoupila i Arnika. „Vláda by se současně měla připravit na riziko, kdy neschopnost lidí splácet hypotéky povede k poklesu cen nemovitostí, který bude lákat investory k jejich hromadnému skupování,“ varovala s tím, že Česká republika již dnes obsazuje spodní patra evropských i světových žebříčků, které sledují dostupnost bydlení v jednotlivých zemích.

Chybí zákon o zálohovaném výživném a přístupnější oddlužení

Vedle nelegislativních kroků ale organizace občanské společnosti po vládě požadují, aby pro zmírnění dopadů koronavirové pandemie přistoupila i ke změnám některých zákonů. „Aby se lidé nepropadali do dluhových pastí, je třeba, aby kabinet i Parlament bryskně přijal zákon o zálohovaném výživném a zvýšil ošetřovné ze stávajících šedesáti na sto procent,“ řekl Deníku Referendum Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení.

Podle Hábla, ale i dalších odborníků z Člověka v tísni a Rubikon Centrum je dále třeba v krátkém čase přijmout i ve druhém čtení projednávanou novelu exekučního řádu. Ta by měla zajistit teritorialitu exekutorů a zavést automatické zastavování bezvýsledných exekucí. Člověk v tísni doporučuje tako urychleně transponovat evropskou směrnici o oddlužení podnikatelů a rozšířit ji vedle firem také na běžné spotřebitele.

„Ministerstvo spravedlnosti by rovněž mělo zrušit povinnost splacení třiceti procent pohledávek i pro dříve zahájené exekuce, aby nová pravidla platila i pro starší případy a případnou neschopnost hradit dluhy posuzovaly soudy s tím, že by vyhodnocovaly, zda dlužník vyvinul dostatečné úsilí,“ uzavřel ředitel Institutu prevence a řešení předlužení.