Studující na základních, středních a vysokých školách mají od středy až do odvolání mimořádné volno, rozhodl v úterý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO). Opatření doporučené Bezpečnostní radou státu reaguje na zhoršenou epidemiologickou situaci v důsledku šíření nového korinaviru SARS-CoV-2.

Rodiče, kteří pro své děti nemají jak zajistit hlídání, mohou využít institutu ošetřovného. Ne všichni na něj však mají nárok.

Ošetřovné zdaleka ne pro všechny

Ošetřovné, které upravuje zákon o nemocenském pojištění, mohou čerpat zaměstnanci po dobu maximálně devíti dnů. Výjimkou jsou případy rodičů samoživitelů, kteří si mohou vybrat ošetřovné až v délce šestnácti dní. Po jejich uplynutí dávka zákonným zástupcům dětí již nenáleží, přestože překážka v práci, respektive omluvená nepřítomnost nadále trvá.

Na ošetřovné naopak nemají nárok osoby samostatně výdělečně činné, a to ani tehdy pokud jsou přihlášeny k placení nemocenského pojištění. Podle vyjádření ministerstva práce a sociálních věcí, které poskytlo v polovině loňského roku portálu Podnikatel.cz, je hlavním důvodem absence pevné pracovní doby.

„Dávka byla zavedena proto, aby zaměstnanec, který má zaměstnavatelem určenou pracovní dobu, mohl pečovat o rodinného příslušníka při náhlém vzniku potřeby, například o nemocné dítě, manžela, manželku nebo rodiče. Nárok na ošetřovné proto nemají pojištěnci, kteří nemají pevně stanovenou pracovní dobu,“ vysvětlil rezort v čele s Janou Maláčovou (ČSSD).

Vedle osob samostatně výdělečně činných nemohou ošetřovné z totožného důvodu čerpat zaměstnanci činní na dohodu o pracovní činnosti a dohodu o provedení práce, domáčtí asistenti, členové kolektivních orgánů právnických osob, zahraniční zaměstnanci nebo příslušníci Policie České republiky, Celní správy, Vězeňské služby a vojáci z povolání. Nárok na pobírání dávky je rovněž vyloučen u lidí, jimž právě skončil pracovní poměr, neboť institut ošetřovného nepočítá s ochrannou lhůtou.

Výše ošetřovného odpovídá šedesáti procentům redukovaného denního vyměřovacího základu, u člověka s průměrnou mzdou ve výši 34 125 korun se tedy jedná o 606 korun na den. Pro srovnání v sousedním Německu mají lidé nárok na ošetřovné v délce deseti dnů — samoživitelé dvojnásobek —, které odpovídá devadesáti procentům čistého příjmu, maximálně však 106 eurům na den.

Chudí v ohrožení

Podle sociologa Daniela Prokopa uzavření vzdělávacích zařízení a nutnost využívání ošetřovného nejvýrazněji dopadne na prekarizovanou část společnosti. „Vedle osob pracujících na švarcsystém jde především o ty, které jsou odkázány na jeden příjem, typicky matky samoživitelky. Ohroženy budou nízkopříjmové skupiny obyvatelstva, jež nemají finanční rezervy, ale i část střední třídy s vyššími náklady, například na bydlení,“ řekl Deníku Referendum.

Opatření zkomplikuje život i lidem v exekucích, kterých je v České republice přes osm set tisíc. Ošetřovné totiž na rozdíl od příspěvku a doplatku na bydlení nebo dalších dávek pomoci v hmotné nouzi může být postiženo exekucí a dlužníkovi z příjmů zůstane jen nezabavitelná částka, kterou vláda Andreje Babiše nedávno zvýšila z dnešních 6608 na 7434 korun měsíčně.

„Ti, kteří se vlivem zkrácení příjmů ocitnou bez potřebných finančních prostředků, mohou požádat o jednorázovou dávku mimořádné pomoci,“ uvedl pro Deník Referendum výzkumník CERGE-EI Filip Pertold. Její výše může dosáhnout až patnáctinásobku životního minima jednotlivce, tedy 57 900 korun. Bývalá ombudsmanka Anna Šabatová nicméně v minulém roce upozornila, že někteří pracovníci úřadu práce lidi v nouzi od podání žádosti o dávku odrazovali s tím, že by jim stejně nebyla přiznána.

Poslankyně Olga Richterová (Piráti) v této souvislosti vyzvala rezort práce a sociálních věcí k vydání pokynu, který by umožnil využít dávku mimořádné okamžité podpory na překlenutí celého období uzavření škol. „Osobám samostatně výdělečně činným, pracujícím na dohody o pracovní činnosti a provedení práce totiž kvůli uzavření škol podstatně poklesne příjem,“ podotkla.

Šabatová dále poukázala i na genderový aspekt přijetého opatření. „Uzavření škol má potenciál ohrozit kapacity sociálních a zdravotních služeb, neboť v nich pracují převážně ženy, které současně většinově pečují o malé děti,“ vysvětlila Deníku Referendum. „Pokud budou rodiny nuceny tyto služby nahradit samy, budou to zřejmě znovu ženy, které se úkolu chopí. Problém se tedy může v čase prohlubovat,“ uzavřela.