Mimořádná opatření, která v tomto týdnu přijala vláda Andreje Babiše (ANO) v souvislosti s šířením koronaviru SARS-CoV-2, komplikují život většině společnosti. Vedle dopadů na rozličné obory podnikání a celou ekonomiku se nejhlasitěji diskutuje o důsledcích uzavření vzdělávacích zařízení, které má potenciál ohrozit finanční stabilitu četných domácností, neboť rodiče školáků jsou nuceni opustit zaměstnání a čerpat ošetřovné. To však lidé mohou pobírat pouze po omezenou dobu.

Za přípravu návrhu, jak maximální možnou dobu výplaty dávky nemocenského pojištění prodloužit, zodpovídá Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s Janou Maláčovou (ČSSD). O jeho návrhu se bude jednat v příštím týdnů. V pondělí se bude materiálem zabývat jednání tripartity, kde se zástupci vlády setkávají s odbory a zaměstnavateli.

Maláčové politický náměstek Robin Povšík (ČSSD) již před dvěma dny avizoval, že rezort je připraven zákon upravující ošetřovné novelizovat, případně přijmout zcela novou právní normu. Takový postup by se ovšem neobešel bez vyhlášení stavu legislativní nouze a svolání mimořádné schůze Sněmovny.

Maláčová spolu s kolegy dále pracuje na variantním řešením, které by kabinetu umožnilo institut ošetřovného upravit rychleji pomocí exekutivních nástrojů. Plánují k tomu využít zmocnění zákona o zaměstnanosti, který předpokládá vytvoření speciálních programů, jež mohou být schváleny jako pouhá nařízení vlády. Program na ochranu zaměstnanosti má vedle ošetřovného řešit i příspěvky zaměstnavatelům na částečnou úhradu mezd nebo platů lidem v nařízené karanténě.

„Ošetřovné 60% prostě nestačí. Výdaje se rodičům také nesníží o 40 % další měsíc ‼️Je proto nutné, aby se ošetřovné v této mimořádné situaci navýšilo na 100% a aktuální lhůta 9 dnů se prodloužila. Pokud k tomu nedojde, řada rodin se může ocitnout v kritické situaci.“ napsala KDU-ČSL na svém twitterovém účtu.

Odbory požadují navýšení ošetřovného na sto procent mzdy

„Jak Program na ochranu zaměstnanosti, tak novela zákona o nemocenském pojištění mají v otázce ošetřovného totožné parametry. Počítají s tím, že rodiče pečující o děti by jej mohli pobírat po celou dobu trvání mimořádných opatření, přičemž výše ošetřovného by zůstala zachována na stávajících šedesáti procentech redukovaného denního vyměřovacího základu,“ přiblížil Deníku Referendum záměry ministerstva Povšík.

S takovým návrhem ovšem nesouhlasí vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO). „Potřebujeme, aby lidé chodili do práce. Za vhodnější proto považuji dotační program. Chápu, že maminka, které zůstane doma prvňáček a ona je samoživitelka, nemá babičku, nemá nikoho, tak že pro ni je zůstat na šedesáti procentech platu velice složité. Ale tam by právě měl cílit ten dotační program. Já bych nepodporovala, abychom měnili legislativu plošně,“ řekla Blesku.

Nespokojena, byť z jiného důvodu, je i Českomoravská konfederace odborových svazů. Podle jejího předsedy Josefa Středuly by totiž výše ošetřovného měla odpovídat stům procentům platu či mzdy. „Jestli chce stát ochránit ekonomiku, což předpokládám, tak musí pomoci zaměstnancům,“ vysvětlil Deníku Referendum. „Doufám, že bude-li to třeba, projeví poslanci flexibilitu. A stejně rychle, jako si vyhlásili home office se sto procenty platy, přijmou i opatření, které podpoří pracující,“ dodal.

Zástupci zaměstnavatelů opatření, alespoň ve známých konturách, naopak vítají. „Podporujeme prodloužení ošetřovného na dobu jednoho měsíce a náhradu mzdy pro zaměstnance ve výši šedesáti procent,“ napsal Deníku Referendum viceprezident Svaz průmyslu a dopravy Radek Špicar. Podotkl však, že náklady na ošetřovné by v tomto případě měla nést státní kasa, nikoliv jednotlivé podniky a firmy, jak je tomu v souladu s platným právním řádem doposud.