Dnešní situace připravuje nový svět. Jaký bude? Naše budoucnost závisí na schopnosti myslet člověka, ekonomii a stát jinak. Bez iluzí. To platí i pro českou sociální demokracii.

Iluze první: Člověk je egoista a silnější vyhrává

Tu a tam problesknou vyprávění o nahněvaných venkovanech na „lufťáky“, nebo především na začátku krize zprávy o lidech, kteří za „zvýhodněnou cenu“ prodávali zdravotnický materiál, ale dnes celku vyprávění dominují příběhy lékařů, dobrovolníků i pracovníků služeb, které bychom ve „staré době“ měli za příliš dojemné a prvoplánové. Neobstojí narativ o sobectví člověka, který ještě na „počátku všeho zlého“ potvrzovaly záběry boje o toaleťák v nákupních centrech.

Já se proměnilo na chápavé my, aniž by vzniklo vymezujicí oni. Ohleduplnost a strachování se o nemocné a slabé jsou praktickým vyústěním teoretického předpokladu, který část biologů a antropologů vyjádřila už dávno. Člověk je tvor společenský a potřebuje druhé (nepíšu jen o současné sociální izolaci), nejde se probíjet na vlastní pěst.