Dopis, který ministr Hamáček odeslal, vedoucímu tajemníkovi Šanghajského městského výboru Komunistické strany Číny nemá úroveň dokumentu, který reprezentuje vládu České republiky. Podbízivý obsah a forma odporující protokolu nás — v přímém rozporu s ujištěními českých představitelů — v očích zahraničního partnera zbavuje vážnosti a předem podkopává naše vyjednávací pozice.

Jan Hamáček na hlavičkovém papíru 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra napsal 18. března do Šanghaje dopis „stranickému tajemníkovi“ a „drahému příteli“ Li Qiangovi. Prosí ho o pomoc „při přesunu humanitární pomoci“ z Šanghaje do České republiky a při té příležitosti připomíná naši humanitární pomoc Číně. Adresáta nezapomene ujistit, že „prezident Zeman je přítelem čínského lidu“.

Po nedávno zveřejněném ultimativním dopisu čínského velvyslance příteli čínského lidu prezidentu Zemanovi je Hamáčkův dopis dalším pozoruhodným dokladem skandálních konců, k nimž dospěla oficiální komunikace mezi ČLR a Českou republikou. Neomalenost a přímočaré přikazování čínského velvyslance českým představitelům jsou přímo úměrné podlézavosti a amatérismu Hamáčkova dopisu.

Kdo je pro Číňany „přítel“?

Jako sinoložka nemůžu nepomyslet na to, co znamená slovo „přítel“ (pcheng-jou) v politickém diskurzu Čínské lidové republiky, a jak nevhodné je jeho použití ze strany ministra české vlády. S ohledem na hlavičkový papír nepředpokládám, že Hamáček píše obyčejnému kámoši Li Qiangovi, a ani v obsahu dopisu takovému vztahu nic nenasvědčuje.

„Přátelství“ Hamáčkova dopisu je zřetelně zabarvené významem okřídleného výroku předsedy Maa, který v době Kulturní revoluce prohlásil, že Čína „má přátele po celém světě“. Dělo se tak v časech, kdy jedinými pevnými „přáteli“ v Evropě byly Albánie a Rumunsko, o to silnější však byla potřeba „čínskému lidu“ dokazovat, že k němu celý svět chová přátelské city.

Toto přátelství se stalo i námětem tehdy oblíbené písně:

Přes pět kontinentů a čtyři oceány se žene bouře,

ve společném boji navazujeme přátelství.