České i slovenské vztahy s Ruskem jsou na bodu mrazu. Zlepšení není na obzoru

Marián Sekerák

České i slovenské vztahy s Ruskem nejsou už několik let, jemně řečeno, ideální. V posledních týdnech obě země zintenzivnily své diplomatické aktivity s cílem zbavit se řady pochybných osob působících pod ruským diplomatickým krytím.

Napjaté česko-ruské vztahy se projevují i rovině bojů o symboly, jakým bylo kupříkladu pojmenování pražského náměstí podle zavřažděného ruského opozičního politika Borise Němcova. Foto WmC

V pátek server iRozhlas.cz s odvoláním se na vysoce postavené zdroje z diplomatického prostředí a bezpečnostních složek informoval o zadržení ruského diplomata v České republice z důvodu ilegálního nákupu munice, který měl provádět v Říčanech u Prahy. Vzhledem k vlastnictví diplomatického pasu byla osoba propuštěna a následně v tichosti opustila zemi. 

Unikátní výběr informací ze světa, které v češtině nenajdete nikde jinde. Podpořte Deník Referendum!
×

Jinak by jí s největší pravděpodobností hrozilo to, co dvěma dalším ruským diplomatům na začátku června v souvislosti s kauzou údajné hrozby českým komunálním politikům jedem ricin. Tedy vyhoštění z Česka. Jak známo, posléze také Ruská federace přistoupila k recipročnímu kroku a učinila totéž se stejným počtem českých diplomatů v Moskvě.

Něco podobného, tedy vyhoštění ruských diplomatů — tentokrát v počtu tří — se událo před několika dny také na Slovensku. Jednalo se o odvetu za zneužití ročních víz poskytnutých ruskému občanovi na slovenském konzulátu v Petrohradu. Ten ve své žádosti uvedl nepravdivé informace a následně se měl podle slovenského listu Deník N jako komplic podílet na loňském atentátu v Berlíně, kde byl zavražděn čečenský Gruzínec Zelimchan Changošvili.

Moskva si na krok Bratislavy pospíšila s reakcí. Následovat bude již zmíněný scénář, tedy reciproční vyhoštění slovenských diplomatů z Ruské federace. Tento aktuální případ ale není na Slovensku prvním, pokud se jedná o Rusko. Na podzim 2018 totiž Slovensko vyhostilo ruského vojenského přidělence zřejmě také pro nebezpečné špionážní aktivity.

Porušení Vídeňské úmluvy

Vyhoštění diplomatů tzv. vysílajícího státu je z diplomatického pohledu až krajní krok. Samotné vyhoštění je sice legální, avšak vždy politicky velmi citlivé. Oficiální důvod v nejnovějším slovenském případě je, že tři ruští diplomaté, jejichž jména nejsou známá, vykonávali svou diplomatickou činnost v rozporu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích, která byla sjednána ve Vídni v dubnu 1961 a vstoupila v platnost tři roky poté. A platí nyní pro Českou republiku i Slovenskou republiku.

V ní se v článku 41 uvádí, že osoby požívající diplomatických výsad a imunit jsou povinny nevměšovat se do vnitřních záležitostí přijímajícího státu. Pokud tedy došlo k porušení úmluvy, mohlo se jednat právě o tuto poměrně široce definovanou oblast.

V článku 9 této úmluvy se dále píše, že přijímající stát, v tomto případě Slovenská republika, může kdykoliv a bez povinnosti uvést důvody pro své rozhodnutí oznámit vysílajícímu státu, tedy zde Ruské federaci, že šéf mise nebo kterýkoliv člen diplomatického personálu mise je tzv. persona non grata (nežádoucí osoba), anebo že kterýkoliv jiný člen personálu mise je nepřijatelný. 

V takovém případě vysílající stát podle okolností buď odvolá tuto osobu anebo ukončí její funkci na misi. Není zvykem zveřejňovat detaily vyhoštění diplomatů s cílem zachovat dobré vztahy se státem, který je na diplomatickou misi vyslal.

Diplomaté či „diplomaté“?

Podle slovenského tisku je počet členů ruské diplomatické mise na Slovensku naddimenzován. Podobně už delší dobu popisují numerický stav ruské mise u nás také česká média. Jak je to ale vlastně s počty diplomatů? 

Ve skutečnosti neexistuje jejich optimální nebo přesně stanovené maximální množství platné univerzálně. Již citovaná Vídeňská úmluva v článku 11 pouze uvádí, že není-li zvláštní dohody o počtu členů personálu mise, může přijímající stát požadovat, aby počet personálu mise byl udržován v hranicích, které on považuje za rozumné a obvyklé, se zřetelem k okolnostem a podmínkám v přijímajícím státě a k potřebám příslušné mise. 

Co se týče aktuálního počtu diplomatů na Slovensku, tak podle tzv. Diplomatické listiny zveřejněné na webu tamějšího Ministerstva zahraničních věcí a evropských záležitostí, která byla naposled aktualizována 16. července letošního roku, je za Ruskou federaci třiatřicet akreditovaných diplomatů. Pro srovnání: za USA je to šestadvacet akreditovaných diplomatů přímo na Slovensku, z toho pět je mimo jeho území.

Je to však v případě Ruska hodně? Pokud má stát jisté, řekněme, velmocenské ambice, což je asi v případě Ruské federace příhodné takto popisovat, ať už si o těch ambicích myslíme cokoliv, je pochopitelné, že počet akreditovaných diplomatů bude o něco vyšší. 

Otázka však je, jakou činnost v přijímajícím státu ve skutečnosti vykonávají. Tedy, zda se nejedná spíše o diplomaty v uvozovkách — osoby, které ve skutečnosti pracují pro tajné služby vysílající země a diplomatický pas je pro ně pouze oficiálním krytím.

Přijímající stát má možnost už na začátku odmítnout tzv. agrément, tedy schválení navrhovaného diplomatického zástupce. Pak už je zodpovědností vysílajícího státu, zda jeho diplomaté vykonávají činnost v souladu s citovanou Vídeňskou úmluvou, nebo, diplomaticky řečeno, nad její rámec.

Předvolávání velvyslanců

Tradičním diplomatickým nástrojem, velmi delikátním, ale ne až tak radikálním, jímž je vyhoštění diplomatů z přijímající země, je také předvolávání si velvyslanců ministrem zahraničí této země. Také v této oblasti mají česko-ruské a slovensko-ruské vztahy v nedávné minulosti bohaté příklady.

Loni v březnu si tehdejší slovenský ministr zahraniční Miroslav Lajčák předvolal ruského velvyslance Alexeje Fedotova poté, co jeho ambasáda zveřejnila otevřený dopis s ostrou kritikou tehdejšího státního tajemníka ministerstva obrany Róberta Ondrejcsáka. Ten v článku pro deník SME připomněl Moskvě nelegální anexi Krymu, což se nelíbilo ruskému velvyslanectví.

Pár podobných příkladů lze najít i u nás. Ministerstvo zahraničí si loni v listopadu předvolalo ruského velvyslance Alexandera Zmejevského kvůli zařazení české humanitární organizace Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. Náměstek ministra Martin Povejšil vyjádřil nad ruským krokem znepokojení.

Letos v dubnu si ministr zahraničí Tomáš Petříček předvolal Zmejevského z důvodu útoku na české velvyslanectví v Moskvě, kam pronikla skupina levicových aktivistů, kteří na území České republiky vhodili dýmovnice a na plot ambasády umístili nápis „Stop fašismu“.

Podobně první náměstek ruského ministra zahraničí Vladimir Titov si zhruba před dvěma měsíci předvolal českého velvyslance Vítězslava Pivoňku. Titov vyjádřil svůj údiv nad tím, že česká strana zdržuje uskutečnění česko-ruských konzultací o problémech v bilaterálních vztazích. České ministerstvo zahraničí uvedlo, že se s ruskou stranou zahájením konzultací zabývá.

Zlepšení není na obzoru

Velmi jasně a otevřeně popisují vztahy s Ruskou federací čeští představitelé. Jako „zamrzlé“ je nazval velvyslanec Pivoňka v rozhovoru pro Seznam.cz letos v březnu. Nedávno jmenovaný zmocněnec pro konzultace s Ruskem Rudolf Jindrák zase v rozhovoru pro Českou televizi uvedl, že tyto vztahy dnes v podstatě ani neexistují. Podobně se vyjádřil také ministr Petříček letos v květnu pro Seznam.cz slovy, že tyto vztahy „dlouhodobě nevzkvétají“. 

Několik měsíců předtím pro iDnes.cz řekl: „Záměrně nepřiléváme olej do ohně. Vede to k tomu, že náš postoj může vypadat jako měkký, na druhé straně jsme adekvátně reagovali na všechny kroky ruské strany. Koneckonců předvolání ruského velvyslance je velmi výraznou formou diplomatické reakce.“

Jak je patrné z uvedených výroků i rázných diplomatických kroků Česka a Slovenska, nelze v nejbližší době očekávat zásadní zlepšení těchto vzájemných vztahů obou zemí s Ruskem. Situaci komplikují i ruské aktivity související s hybridní válkou. 

Nejde o žádné tajemství, jelikož již v listopadu 2016 konstatoval Evropský parlament ve svém usnesení, že „Rusko je schopno a má v úmyslu vést operace zaměřené na destabilizaci jiných zemí; …se to často projevuje v podobě podpory politických extremistů a rozsáhlých dezinformačních kampaní a kampaní hromadných sdělovacích prostředků; …tyto mediální společnosti existují a jsou aktivní v EU.“

Jelikož je pravděpodobné, že tento text se dostane do mediálního přehledu ruského velvyslanectví v Praze (případně i v Bratislavě) a možná také do tzv. TIC-u (diplomatický „telegram in claris“), nezbývá než konstatovat, že k deeskalaci tohoto dlouhodobého napětí může napomoct především ruská strana. Pomyslný míček, politický víc než diplomatický, je totiž na její straně zahraničněpolitického hřiště. Ale bude na to muset přijít sama. Zřejmě až časem.

    Diskuse
    IV
    August 17, 2020 v 18.10

    "...k deeskalaci tohoto dlouhodobého napětí může napomoct především ruská strana. Pomyslný míček, politický víc než diplomatický, je totiž na její straně zahraničněpolitického hřiště. Ale bude na to muset přijít sama. "

    Tak to je skutečně ukázkové černobílé vidění... A že zrovna na DR... )-:

    PK
    August 18, 2020 v 14.23

    Jsme opravdu rád, že tady nejsem sám se svým “černobílým viděním”.

    IV
    August 18, 2020 v 16.6

    P.s. No, vlastně jsou čláky na DR k některým otázkám (energetika) tendenčí a manipulativní vcelku pravidelně, ale v otázce česko-ruských vztahů jsem to nečekal...

    PK
    August 18, 2020 v 19.58

    Je pravda, že od od doby ukrajinského Majdanu a následného přepadení Ukrajiny Ruskem, kdy se to tu hemžilo “Putin-Verstehery”, a kdy mi někteří z nich arogantně doporučovali, abych si na autobusovém nádraží Praha-Florenc (sic!) koupil jízdenku do Kyjeva, se situace na DR hodně zlepšila.

    Pokud jde o tendenčí a manipulativní články pouze v otázce česko-ruských vztahů, tak ano - ta situace se zlepšila. (Celkově se ale spíše zhoršila.) Ještě v roce 2015 jsme si například v DR mohli přečíst, že člověk, který by si snad myslel, že Rusko je hrozbou pro sousední země a napadlo Ukrajinu, tak takový člověk má z Washingtonu přeinstalované myšlení:

    "Myšlenek, které tato propaganda takto nainstalovala do lidí ve východní Evropě, je málo a jsou velice prosté. Tou nejdůležitější je, že Rusko má agresivní expanzivní politiku, je hrozbou pro sousední země a napadlo Ukrajinu. Nic z toho však není pravda!"

    https://denikreferendum.cz/clanek/20168-valka-nebo-probuzeni-lidskeho-vedomi

    PK
    August 23, 2020 v 6.21

    Každopádně ze strany Kominterny je momentálně aktivní pouze soudruh Václavů.

    Inu, aspoň jeden to musí být vždycky.

    IV
    August 24, 2020 v 2.39

    Pane Kolaříku,

    vás je na informatika škoda. Vy byste byl excelentní kádrovák. (-: