V pátek server iRozhlas.cz s odvoláním se na vysoce postavené zdroje z diplomatického prostředí a bezpečnostních složek informoval o zadržení ruského diplomata v České republice z důvodu ilegálního nákupu munice, který měl provádět v Říčanech u Prahy. Vzhledem k vlastnictví diplomatického pasu byla osoba propuštěna a následně v tichosti opustila zemi. 

Jinak by jí s největší pravděpodobností hrozilo to, co dvěma dalším ruským diplomatům na začátku června v souvislosti s kauzou údajné hrozby českým komunálním politikům jedem ricin. Tedy vyhoštění z Česka. Jak známo, posléze také Ruská federace přistoupila k recipročnímu kroku a učinila totéž se stejným počtem českých diplomatů v Moskvě.

Něco podobného, tedy vyhoštění ruských diplomatů — tentokrát v počtu tří — se událo před několika dny také na Slovensku. Jednalo se o odvetu za zneužití ročních víz poskytnutých ruskému občanovi na slovenském konzulátu v Petrohradu. Ten ve své žádosti uvedl nepravdivé informace a následně se měl podle slovenského listu Deník N jako komplic podílet na loňském atentátu v Berlíně, kde byl zavražděn čečenský Gruzínec Zelimchan Changošvili.

Moskva si na krok Bratislavy pospíšila s reakcí. Následovat bude již zmíněný scénář, tedy reciproční vyhoštění slovenských diplomatů z Ruské federace. Tento aktuální případ ale není na Slovensku prvním, pokud se jedná o Rusko. Na podzim 2018 totiž Slovensko vyhostilo ruského vojenského přidělence zřejmě také pro nebezpečné špionážní aktivity.

Porušení Vídeňské úmluvy

Vyhoštění diplomatů tzv. vysílajícího státu je z diplomatického pohledu až krajní krok. Samotné vyhoštění je sice legální, avšak vždy politicky velmi citlivé. Oficiální důvod v nejnovějším slovenském případě je, že tři ruští diplomaté, jejichž jména nejsou známá, vykonávali svou diplomatickou činnost v rozporu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích, která byla sjednána ve Vídni v dubnu 1961 a vstoupila v platnost tři roky poté. A platí nyní pro Českou republiku i Slovenskou republiku.

V ní se v článku 41 uvádí, že osoby požívající diplomatických výsad a imunit jsou povinny nevměšovat se do vnitřních záležitostí přijímajícího státu. Pokud tedy došlo k porušení úmluvy, mohlo se jednat právě o tuto poměrně široce definovanou oblast.

V článku 9 této úmluvy se dále píše, že přijímající stát, v tomto případě Slovenská republika, může kdykoliv a bez povinnosti uvést důvody pro své rozhodnutí oznámit vysílajícímu státu, tedy zde Ruské federaci, že šéf mise nebo kterýkoliv člen diplomatického personálu mise je tzv. persona non grata (nežádoucí osoba), anebo že kterýkoliv jiný člen personálu mise je nepřijatelný.