Ani jeden poslanec v nové Státní dumě — dolní komoře ruského parlamentu — nebude reprezentovat důslednější kritiky Vladimira Putina, respektive režimu, jejž ruský prezident zosobňuje. Odhalují to už oficiální výsledky nedělních voleb. Nejvíce hlasů získalo prokremelské Jednotné Rusko, které bude nyní disponovat čistou ústavní většinou. Mimo ně se dostaly do sněmovny znovu pouze tři strany takzvané prosystémové opozice, jež hlasují v zásadních otázkách vždy s Jednotným Ruskem: národovecky-populistická Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského, komunisté Gennadije Zjuganova a prorežimně eserské Spravedlivé Rusko vedené Sergejem Mironovem.

Rusové volili poslance tentokrát obnoveným kombinovaným systémem, který je vstřícnější k malým straným, a za většího dohledu na regulérnost hlasování. Polovina poslanců se tak vybírala v jednomandátových obvodech z osobností, byla snížena hranice pro vstup do Dumy, v hlasovacích místnostech mohli pobývat pozorovatelé všech stran a podobně.

Přesto neuspěla žádná z liberálních, zelených či důsledně levicových demokratických stran, jež se vůči Putinovu režimu výrazněji vymezují, a neprosadila se ani žádná z občansko-opozičních osobností.

„Volby nepřinesly žádnou senzaci,“ uvedl k výsledku zpravodajský server Gazera.ru. „Strana moci je opět u moci,“ konstatuje podobně list Kommersant blízký ruským velkopodnikatelům.

Otázka příčin

Téměř všichni pozorovatelé připisují větší či menší část viny za porážku samotné opozici. Změny ve volebním systému schválené po mohutných protestech proti podvodům při posledních volbách v roce 2011 byly dle znalců ruské politiky nepřehlédnutelnou příležitostí. Volební komise připustila k volbám tentokrát čtrnáct stran místo minulých sedmi. Klauzule pro vstup do Dumy byla snížena ze sedmi procent na pět a v některých z jednomandátových obvodů stačilo, aby se opozice dohodla na společném kandidátovi.

Předsedkyní Ústřední volební komise byla navíc už na jaře jmenována Ella Pamfilovová, někdejší ombudsmanka, jež má i v opozičních kruzích dobrou pověst.

Volební systém byl z velké části elektronizován. Většina volebních místnosti byla vybavena nejen kamerami, ale i důsledně průhlednými urnami, plentami a informačními tabulemi, což nebývalo v Rusku v minulosti obecným zvykem. Záznam z kamer byl také přenášen živě na internet. Každá strana, jíž bylo povoleno účastnit se voleb, získala právo mít v každé volební místnosti jednoho pozorovatele.

Opoziční strany se přesto nedokázaly dohodnout byť na omezených kompromisech a rozhodly se soupeřit i mezi sebou. Nejznámější liberální uskupení — Parnas a Jabloko — nasadila navíc na kandidátky členy svého letitého vedení typu Michaila Kasjanova a Grigorije Javlinského, kteří jsou všeobecně buď považováni za zkrachovalé, nebo spojováni s rozvratem v devadesátých letech a na občanských demonstracích se na ně píská.

Žádné z protirežimních uskupení tak nedostalo nakonec ani tři procenta podpory, které by mu zaručovaly státní podporu.

Většina pozorovatelů ovšem zároveň konstatuje, že ani změněná volební pravidla neumožňují stále rovnou politickou soutěž. Důsledná opozice je ve svých projevech systematicky šikanována. Někteří z jejích tribunů byli uvězněni, jiní emigrovali a například Boris Němcov byl na dosud neobjasněnou objednávku zastřelen.

Režim též kontroluje plně většinu významných médií, sankcionuje fungování politických občanských organizací a kupříkladu za nepovolený protest je možno jít v Rusku dnes až na čtrnáct dní do vězení.

Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) konstatovali, že navzdory zlepšením — elektronizace voleb například ztížila někdejší kolotoče, to jest hlasování skupin voličů v několika volebních místnostech za den — provázely i letošní volby četné nesrovnalosti a místy i podvody. Ten nejkurióznější byl zaznamenán dokonce na videu (viz níže), které stalo během pondělka virálem.

Výsledky a důsledky

Čistě fakticky vzato rozhodovali Rusové v neděli především o obsazení 450 poslaneckých křesel. 225 mandátů se volilo ze stranických kandidátek a zbylých 225 — jak už zmíněno — v jednomandátových obvodech zvýhodňujících osobnosti.

Jednotné Rusko přitom získalo 54,18 procenta hlasů a obsadí 343 míst, tedy o 105 více než po minulých volbách. Ostatní strany všechny ztratily: druzí komunisté přišli s 13,35 procenta o 50 křesel a budou mít nově 42 mandátů, třetí kandidáti Žirinovského LDPR ztratili s 13,16 procenta 17 křesel, a budou tak mít 39 mandátů, a Spravedlivé Rusko přišlo s 6,21 procenta o 41 křesel a zbývá mu jich 23.

V Dumě zasedne ještě jeden zástupce velkorusky-národovecké strany Vlast (Rodina), jeden zástupce liberálního prokremelského uskupení založeného oligarchou Prochorovem Občanská platforma a jeden bývalý člen Spravedlivého Ruska jako nestraník.

Velký zisk Jednotného Ruska a ztráty ostatních stran jsou dle analytiků zapříčiněny především ztrátou zájmu Rusů o volby a nechutí k experimentům, respektive pocitem neexistence funkčních alternativ. Účast při letošních volbách byla 47,8 procenta oproti 60,1 procenta při volbách minulých. Výrazný propad v účasti přitom nastal zejména ve velkých městech. Hlasovalo též výrazně méně mladých lidí.

Druhým důvodem triumfu je pak přetrvávající důvěra velké části společnosti v současný režim i jeho argumentaci, že za aktuální zvláště, hospodářské problémy nemůže vláda, ale Spojené státy, jež zmanipulovaly Evropskou unii během ukrajinské války k zavedení sankcí.

Podle pozorovatelů též volby ukázaly, že propad v hospodářství — na němž se vedle sankcí podepsal i pokles cen ropy a plynu — neznamená v ruských podmínkách automaticky pokles podpory pro vládnoucí sílu. Znalci uvádějí, že režim nabídl velmocensky vedenou zahraniční politikou občanům novou legitimitu. Sociologické centrum Levada naměřilo, že v ruské společnosti je dnes nejnižší protestní potenciál za mnoho poledních let.

Aktuální změna složení Dumy by jinak ovlivnit směřování Ruska neměla. Vládu sestavuje v zemi přímo prezident bez ohledu na poměry ve sněmovně a měnit ústavu mohl prorežimní tábor i dříve. Analyticky zajímavý je na výsledcích podle povolebních rozborů snad jen výrazný pokles podpory komunistů. Znalci si jej vysvětlují především postupným vymíráním komunistické voličské základny.

Mnohem významnější volby čekají Rusko v roce 2018, kdy se bude vybírat nový prezident.

Další informace:

The Moscow Times Russian Elections 2016: Kremlin Landslide Confirmed

BBC News Russian election: Big victory for Putin-backed party United Russia

RFE/RL Analysis: Reading Between The Lines Of Russia’s Duma Elections

RT Russia votes in nationwide Election Day: Live Updates

RT 80% of Russians would not join protests — poll shows

The Washington Post Meet the woman who says she’s going to fix Russia’s rigged elections

Trasition On-line Putin’s Party Untroubled Ahead of Duma Polls