Na osmadvacet, padesát, ale i na sto tisíc odhadují po víkendu média počet lidí, kteří se zúčastnili velké sobotní demonstrace na Sacharovově prospektu v Moskvě. Přítomní měli dle předběžných informací protestovat za zneplatnění výsledků nedávných voleb do Státní dumy. Podle pozorovatelů se ale řečníci volbám už příliš nevěnovali. Hlavním motivem se stalo vyjádření nesouhlasu s režimem Vladimíra Putina jako takovým.

„Je nás zde dost, abychom ihned obsadili Kreml i sídlo vlády,“ hřímal před davy Alexej Navalnij, bloger, protikorupční aktivista a jeden z nových tribunů hnutí, který byl právě propuštěn z patnáctidenního vězení.

„My jsme však mírová síla. Dělat to nebudem. Zatím. Ale pokud nás budou ti lháři a podvodníci klamat dál, jestliže nám budou lhát a ještě nás okrádat, vezmem si, co je naše,“ doplnil za bouřlivého potlesku.

Podle znaleckých komentářů je protest s takovým zaměřením a zároveň účastí v Rusku novinkou.

„Už ne jen ,Pryč se zloději', ale ,Pryč s Putinem'; už ne ,Svobodné volby', ale ,Putine odejdi'. To tu nebylo snad od konce devadesátých let,“ cituje svoji dopisovatelku AFP.

Ruské protestní hnutí v posledních letech pořádalo zejména lokální akce a kampaně zaměřené na dílčí témata. Větší demonstrace si — s výjimkou tzv. celonárodních Dnů hněvu (kde měly však spíše sociální, než politické důvody) — organizovaly jednotlivé protestní skupiny separátně a jejich návštěvnost nepřesahovala několik stovek.

Po sporných volbách (4. prosince) se ovšem situace změnila. Již prvního velkého protestu se 10. prosince zúčastnilo jen v Moskvě přes čtyřicet tisíc lidí ze všech názorových proudů. Současně ruská policie zadržela víc než sto nejpřičinlivějších za různá srocení a přímé akce, což dle Rádia Svobodná Evropa povzbuzuje celé hnutí další činnosti.

„Viděli jsme zde babičky a dědečky, moskevské hipstery i školní mládež. Nemluví za celé Rusko. Nemluví ani za většinu. Dobře však ví, že určitou sílu mají, a mnozí z nich ji chtějí využít,“ píše zpravodaj BBC.