Ruští sčítači potvrdili Putinovo vítězství, Medveděv odejde v květnu
Petr JedličkaSoučasný premiér a nominant Jednotného Ruska získal přes 63 procent hlasů. Volby tak rozhodl již v prvním kole. Opozice i někteří pozorovatelé upozorňují na četná pochybení. Podle zástupců vlády však nejsou natolik vážná, aby zpochybnila celkový výsledek.
Vítězství Vladimira Putina v nedělních prezidentských volbách je už i oficiální. Ústřední volební komise jej potvrdila v pondělí ráno. Současný předseda ruské vlády získal 63,82 procenta odevzdaných hlasů. O hlavě Ruské federace se tak rozhodlo hned v prvním kole.
Pozorovatelé podobný výsledek předpovídali už od loňského září, kdy Putin kandidaturu oznámil. Sám Putin se za vítěze prohlásil v neděli večer, na manifestaci příznivců v Moskvě.
„Zvítězili jsme! Ať žije Rusko!,“ prohlásil Putin před stotisícovým davem na Manéžním náměstí. „Děkuji všem, kdo řekli ,Ano’ velikému Rusku. Slíbil jsem vítězství a tady je,“ řekl, načež kameramani zaznamenali slzy v jeho očích, údajně od větru.
Největší podporu — přes 95 procent — získal Putin v oblastech severního Kavkazu. Naopak nejméně voličů ho podpořilo v Moskvě, Kalingradu a Petrohradu. I zde však vyhrál se značným s odstupem.
Druhým nejúspěšnějším kandidátem se stal dle ústřední volební komise Gennadij Zjuganov. Zkušený předseda ruských komunistů obdržel 17,18 procenta hlasů. Za ním skončil opozičně vyhraněný, třebaže po léta loajální oligarcha Michail Prochorov (7,77 procenta hlasů). Ten získal zejména ve větších městech.
Spolu s řečeným kandidovali ještě předseda národovecké Liberálně demokratické strany Ruska Vladimir Žirinovskij (6,23 procenta hlasů) a předseda sociálnědemokratického Spravedlivého Ruska Sergej Mironov (3,84 procenta).
Česká televize má dlouhodobě slabost pro liberální část této mimoparlamentní opozice; tu část, kterou zosobňují lidé okolo Borise Němcova či Garriho Kasparova a strany Jabloko, jejíž nejsalvnější představitel Grigorij Javlinskij, známý i z českých Fór 2000, ale dnes nemá už téměř žádný vliv.
Daleko početnější je nyní radikálně levicová část mimoparlamentní opozice, kterou ČT přehlíží. Tu tvoří nacionální bolševici a různá krajně levicová uskupení, vymezující se vůči parlamentním komunistům zleva.
Mimo zmíněné mají v současném protiputinském hnutí stále silnější slovo národovci (např. skupina Vlastenci Ruska), aktivistická sdružení bez rámcové politické ideologie (ta, která se snaží o řešení konkrétních problémů občanskými cestami) a razantní internetový bloggeři, jako Alexej Navalnyj. Tito se často přímo politicky neangažují, ale dokážou mobilizovat tzv. nespokojený internetový lid.
Takto rozkročená opozice žádného společného kandidáta neměla – ostatně se ani nesnažila ho hledat. Dnes se sjednocuje okolo kritiky Putina a požadavku na vypsání předčasných parlamentních (tedy ne prezidentských) voleb. Přinejmenším sympatizanti liberální části opozice ale volili Prochorova, to je jasné. Jinak by tolik hlasů nikdy nezískal.