Jak vypadá Putinův režim zevnitř?

Jana Ridvanova

V první části dvoudílného rozhovoru o současném Rusku jsme se známým odborníkem na lidská práva Alexandrem Čerkasovem zaměřili na mocenskou podstatu Putinova režimu, její proměny a srovnání státně represivní politiky Ruska a USA.

Každému ze zájemců o situaci v Rusku je známo, že tamním prezidentem je Dmitrij Medveděv. Ví se také, že premiérem je Medveděvův předchůdce Vladimir Putin, který je obecně považován za hlavního hybatele dění — za symbol režimu a skutečného vládce. Vladimir Putin je ale u moci už více než deset let a každý systém má vlastní dynamiku. Jak se to, čemu se u nás říká Putinův režim, od roku 2000 změnilo?

Putin nezačal vládnout jako muž silné ruky, jak se dnes povšechně soudí, ale jako člověk silného slova. K moci se dostal na pozadí bezradnosti, diskreditace a slabosti elit, kterým už občanstvo jednoduše nevěřilo, že jsou schopny dát poměry do pořádku. S nástupem Putina se nejprve změnil jazyk moci. Objevily se výrazy jako odkráglovat teroristy, které založily nový diskurs. Základním argumentem režimu se následně stal boj s terorismem. Putin a lidé, které si přivedl, vycítili, že si lid žádá především záruky bezpečnosti. Toho dokázali — na rozdíl od liberálních stran — využít a následně i zneužít k umenšování občanských svobod.

Na pozadí této proměny diskursu začala koncentrace hospodářské moci v rukou státu, případně oligarchů, kteří se k novému režimu přiklonili. Následně došlo i k proměně poslanecké sněmovny — Státní Dumy. V ní získala takzvaná strana moci (dnes Jednotné Rusko) nejprve prostou a po dalších volbách i ústavní většinu.

A dále je ale třeba zdůraznit, že Kreml dostal již během prvních tří let Putinovy éry pod kontrolu všechna důležitá média. Mluvím zejména o televizních kanálech, protože noviny čte v Rusku málokdo. Ruské televize jsou dnes buď státní, nebo vlastněné monopoly, v nichž má stát většinu.

A pokud jde o změny v mocenském systému?

K těm došlo převážně po teroristickém útoku v Beslanu v roce 2004. Nejdůležitější byly zejména tři: za prvé, byly zrušeny volby v jednomandátových obvodech (v zásadě většinový systém) a nahrazeny volbou kandidátek tvořených stranami. Tím se ztratila vazba mezi občanem a politikem. Lidé dnes často vůbec neví, kdo je zastupuje.

Za druhé, byla zrušena přímá volba oblastních gubernátorů. Ty nyní volí místní parlamenty na návrh prezidenta, čímž se zásadně změnilo i složení a role horní komory ruského parlamentu — Rady federace —, kde zmocněnci gubernátorů a předsedů oblastních parlamentů zasedají. Z Rady federace zmizeli nezávislí politikové a regionální osobnosti, které představovaly alespoň nějakou protiváhu zájmům centra.

No a za třetí, byla vytvořena jakási třetí parlamentní komora — Občanská sněmovna ruského parlamentu. V té mají oficiálně zasedat zástupci celé občanské společnosti — od králíkářů až po lidskoprávní sdružení.

Jakou má tato komora v mocenském systému roli?

×
Diskuse
DV
November 5, 2010 v 16.55
Jano, melas ho trosku pritlacit ke zdi, kdyz tvrdil, ze
za vrazdy pachany Amikama jdou jejich vinici sedet nebo tak neco. Co to zabiti 12 z vrtulniku v Iraku, co kauza Blackwateru, tisíce mučených v rukách proUS sil atd.30.000 veznu v irackych vezenich, kolik tmusitelu bylo souzeno? Taky jsem si nevsim, ze by Rusko v uplynule dekade napadlo 2 svrchovane zeme a v jedne zpusobilo smrt presm milion lidi (Kolik desitek tisicu lidi bylo zavrazdeno US bombami napr.?) a v druhe desitky tisic. Co stovky civilistu zabitych drony v Pakistanu, Jemenu, Afghanistanu atd. Kdo za ne byl potrestan? Pan Čerkasov je očividně odborník na Rusko, ale o US zločinech toho moc neví...
November 5, 2010 v 18.17
Rozhovor se válek vůbec netýká a nejde v něm ani o srovnání, která země je v tomto ohledu horší. Otázky směřovaly na zneužívání boje s terorismem k potlačování občanských svobod a zacházení s lidmi uvězněnými přímo ruskými či americkými bezpečnostními složkami, ne na důsledky bojových tažení či praktiky loutkových režimů.

Nic z řečeného nebylo tématem rozhovoru právě proto, že dotazovaný není na tuto oblast odborník a Rusko žádnou válku nevede.
DV
November 5, 2010 v 19.05
Jana
tu otazku tykajici se invaze do Iraku ale polozila...Cerkasov nemuze byt odbornik na zneuzivani boje s terorismem k potlacovani obcanskych svobod a zachazeni s lidmi uveznenymi US a jejich spojenci v ramci tazeni proti terorismu, kdyz tvrdi, ze byl vinici potrestani. Co treba x mucitelu ve spratelenych tyraniich US? Atd.
Zajimal by me taky odkaz na ty tisice umucenych v Cecensku? Divil bych se, ze by to nase rusofobni media nerozmazla.
November 5, 2010 v 20.54
Co furt máš s těmi spřátelenými tyraniemi? Ten rozhovor je o systému v Rusku, ne o politice USA ve světe. A o "spojencích" USA tam není vůbec řeč.

Čerkasov srovnává pouze fungování vnitřního systému a odvolává se na příklad, který předkládá jako modelový ... americká média na podobné případy poukazují a pokud jsou důsledná a případ je v jurisdikci USA, tak se vyšetřuje. V Rusku ne. Vůbec se nepouští do věznic, které provozují irácké nebo afghánské vlády. Jana tu jednu námitko-otázku sice klade ze široka, ale on se zas vrací k linii rozhovoru.

Jinak odkaz nám samozřejmě nedal, ale ty studie jistě není problém dohledat, určitě vyšly i v angličtině. Ty tři tisíce jsem tam nechal, protože jsetli HRW píše ve výroční zprávě z roku 2005, že mezi léty 1999-2004 zmizelo v oblasti 3000 až 5000 lidí a většina těl byla pak nalezena v příkopech se známkami mučení, tak mi ta Čerkasovova informace přišla realistická.
DV
November 5, 2010 v 22.24
tak sem asi blbej
kdyz je v perexu mmj i toto "srovnání státně represivní politiky Ruska a USA." Co takhle se zmínit o 5 kubánských politických vězních v US, který po zmanipulovaným soudě seděj víc než 10 let, případ Mumia Jamal atd. To pak neni moc o "srovnání státně represivní politiky Ruska a USA". Spis je to takova douska---

Asi to fakt nechapu...

Tak během 2. války v Čečně, to může být i ten vyšší odhad. Myslel jsem, že jde o údaje mladšího data.
November 5, 2010 v 23.11
spíš si to sousloví v perexu vykládáme každý jinak
DR
November 6, 2010 v 9.44
Trochu jiný pohled
Možná by bylo zajímavé dodat ještě jeden pohled. Podle něho je třeba Putina i ocenit, jelikož by pro něj nebyl výraznější problém uchopit moc ještě mnohem brutálnějším způsobem. Dokázal konsolidovat postjelcinovský chaos aniž by přistoupil k více či méně přímé diktatuře, v níž by mu těžko mohl ba chtěl někdo zabránit. Tak lze vykládat i jeho vzdání se funkce prezidenta, jímž si přes všechnu snahu zachovat reálný vliv způsobil řadu obtíží, přičemž by pro něj patrně nebyl velký problém si prodloužení svého mandátu vynutit. Na ruské poměry je to tak vlastně poměrně demokrat :)
November 6, 2010 v 10.39
Jaké obtíže máš Dušane na mysli?