↗

Alexej Navalnyj se angažuje v ruské politice už dvacet let. Zde při jednom ze svých soudních procesů. Foto Nikita Batalov, WmC

„Alexej Navalnyj je v kómatu." To je zpráva, která rezonuje světovými médii od minulého týdne. Před pár dny bylo německou nezávislou laboratoří potvrzeno, že v těle Navalného se nachází stopy jedu, a byl tedy otráven. Jeho stav zůstává vážný. Nekorunovaný šéf ruské opozice si během posledních let vybudoval velkou popularitu zejména jako antikorupční aktivista a díky kandidatuře na starostu Moskvy, kde měl údajně až sedmadvacetiprocentní podporu. V roce 2018 chtěl také kandidovat na ruského prezidenta, což mu však bylo zamítnuto Centrální volební komisí, paradoxně z důvodu obvinění z korupce.

K názoru, že příkaz k otravě přišel z nejvyšších míst, se přiklání množství světových komentátorů i známí kritikové režimu v Rusku, mimojiné i dcera vůdčího opozičníka z předchozí generace Borise Němcova zastřeleného v roce 2015. Jinou možností je útok ze strany náhodného příznivce Putinovy vlády.

Při osudné návštěvě Tomsku jel Navalnyj podpořit místní kandidáty do blížících se regionálních voleb, kde prosazoval koncept tzv. chytrého hlasování. Ten osvědčil svoji efektivitu již v minulosti -- jde o kampaň za volbu jakýchkoli kandidátů, kteří nejsou příznivci či členy vládní strany. Občas se s její pomocí podaří zabránit zvolení i takřka jistých vítězů.

V Rusku panuje nepsané pravidlo, že útoky na osoby, které jsou v politické v nelibosti, nemají uspokojivé odpovědi a rozřešení. Ani zmíněná vražda Borise Němcova, ačkoliv byla vyšetřována, nikdy nebyla dořešena a nebyl dopaden zadavatel.

V Navalného případě nejprve Putinův mluvčí uvedl, že nevidí důvod vyšetřovat Navalného koma jako důsledek otravy. Na základě tlaku veřejnosti a západních zemí se ale Rusko rozhodlo otravu nakonec přeci jen prošetřit. Jakým způsobem a jak efektivně se ukáže teprve v čase. 

Z jabločnika youtuberem

Člověk, který je pro západní svět symbolem boje proti Putinovi a nadějí na demokracii v Rusku, započal politickou kariéru ve svých čtyřiadvaceti letech, kdy vstoupil do ruské opoziční strany Jabloko. V roce 2007 byl ovšem z této formace vyloučen, a to z důvodu zastávání krajně pravicových názorů. Podle některých hlasů měl ale připravovat i pokus svrhnout zakladatele strany Grigorije Javlinskeho. 

Jako protikorupční aktivista se začal Navalnyj profilovat skrze nákupy akcií v ropných společnostech a bankách vlastněných státem, přičemž jako minoritní vlastník požadoval údaje o struktuře společností a nákupech, které provádí. Na základě zjištěných údajů poté napadal a upozorňoval na nevýhodné obchody, které společnosti prováděly.

Na svém blogu zveřejnil dokumenty dokazující zpronevěru více než 120 milionu rublů při stavbě ropovodu Východní Sibiř -- Tichý oceán a označil vládnoucí stranu Jednotné Rusko za „stranu podvodníků a zlodějů“. Blog později nahradil YouTube kanál, kde se pravidelně vyjadřuje k politickému dění (nejen) v Rusku. Založil protikorupční fond FBK, jež poukázal na korupční aktivity generálního prokurátora Jurije Čajky nebo také expremiéra Medveděva.

Četná zatčení v posledních letech ho měla odradit od dalšího aktivismu, obvinění ze zpronevěry ho měla zdiskreditovat. Ani jedno se ovšem nestalo a jeho popularita spíše nabývala na síle. Západními médii byl označen za „muže, kterého se Putin bojí nejvíce“.

V roce 2017 na zaútočil na Navalného neznámý kolemjdoucí a chrstl mu toxickou látku do obličeje, následkem čehož je na jedno oko z osmdesáti procent slepý. Již loni byl také hospitalizován s podezřením na otravu. Nejzávažnější zdravotní újmu utrpěl ale nyní, při cestě z Tomsku do Moskvy.

Podivnosti v případu a možné důsledky

Ať už byla Navalného otrava nařízena z Kremlu či nikoliv, je třeba upozornit na několik podivností v případu. Ihned po hospitalizaci se v nemocnici objevila ruská policie a vojáci, manželce Navalného zpočátku znemožnili přístup. Výsledky toxikologie měly být známy již první den hospitalizace, to se však nestalo.

Následný vyžádaný převoz Navalneho do Německa byl také velmi komplikovaný, ruští lékaři prohlásili, že jeho stav neumožňuje transport, ačkoliv se později prokázal opak. Navíc mu na začátku ani vláda nechtěla povolit opuštění země.

Přirozeně se nabízí, že Rusko hrálo o čas a bojkotovalo pokusy o zjištění stop jedu v těle a zlepšení Navalného stavu. Otázkou zůstává, zda měla být otrava smrtící, nebo se jednalo pouze o varovné gesto.

V těle Navalného byly nalezeny stopy inhibitoru cholinesterázy, který narušuje činnost svalů, dýchání a srdeční rytmus, což může mimo jiné vést k poškození mozku. Potenciální trvalé následky se budou odvíjet od velikosti dávky, kterou Navalny dostal. Je tedy velmi pravděpodobné, že i kdyby útok přežil, nebude se schopen vrátit ke své aktivistické kariéře, a přestane tak Kreml ohrožovat.

Pokud Navalnyj nebude schopen dále pokračovat ve svých aktivitách, Rusko ztratí sice kontroverzní, avšak silný opoziční hlas. Je pak otázkou, zda šlo o varovné gesto dalším opozičním aktivistům, či cílené odstranění již nepříjemně slavné osobnosti opozice.

Nemá cenu nic si nalhávat -- dokud bude Putin chtít vytvářet dojem demokracie, bude nějaká míra opozice tolerována. Jakmile mu však přeroste přes hlavu, dopadne jako Alexej Navalnyj. Přestože je Navalnyj kontroverzní postavou, je i symbolem demokratizace země. Jeho odstranění ze scény by těmto nadějím zasadilo silnou ránu.