No tam je dost zásadní ten rok vydání, byť i tak bych dost pochyboval o té veliké spokojenosti. Od roku 2010 se ovšem rozmohly stávky a protesty po celé zemi, jejichž počet narůstá raketovým tempem. Zároveň se chystá největší vlna propouštění, kdy má o práci přijít až 2 miliony lidí. Viz např. zde: http://edition.cnn.com/2016/03/28/asia/china-strike-worker-protest-trade-union/
Myslím, že můžeme čekat spíš pořádné otřesy než velikou spokojenost.
Aleno,
to asi máte pravdu. Jenže nejde o jeden výstřelek, ale o to, že se řešeršní stalo v poslední době velmi oblíbeným hromosvodem. A že se o něj zvykli otírat ti, kteří o něm nic nevědí. Přitom jsem přesvědčen, že je nositelem kvality, která rozhlasu do jisté míry v minulosti chyběla a že je dobře, že ho rozhlas má. Proto mě podráždilo, když na podobnou notu najel i Ondřej Vaculík, kterého si jinak velmi vážím.
Paní Zemančíková,
věřím, že situace v tvůrčích složkách je obtížná, nicméně mentalita s níž se namísto bojování za vlastní práva a podmínky vybíjí frustrace na kolezích, mi ze všeho nejvíc připomíná situaci, kdy propuštění a nezaměstnaní viní ze své bídy Romy a namísto mocným spílají jim. To mi přijde poněkud tristní.
Co se týče práce se zvukem, tu rešeršisté zvládají a mají v popisu práce také, byť jistě nevytváří vlastní komponované pořady. Jenže zvuk sám o sobě už dnes nestačí, Český rozhlas (a obecněji veřejnoprávní služba) bude muset být také multimediální, ve svém vlastním zájmu i v zájmu posluchačů/čtenářů/diváků.
očekával bych od zkušeného redaktora, od toho, kdo má ambice být poradcem potenciálního generálního ředitele pak o to více, že píše-li o něčem, zjistí si nejprve nějaká fakta a ty si taky ověří. Kdybyste to udělal, dozvěděl byste se například, že ta vaše "smečka rešeršistů" se v žádném případě nerozrůstá, jak nepravdivě tvrdíte. Kdybyste se obtěžoval nejprve ji navštívit nebo se zeptat, mohl jste se také něco dozvědět o náplni této pro vás "podivuhodné" pozice. Kdybyste zapnul internet a vyrešeršoval si (vím, je to podivuhodná práce, ale občas se hodí) k čemu jsou v západní Evropě rešeršisté dobří a proč jich má třeba takový Spiegel mnohonásobně víc než ČRo, možná byste i pochopil smysl této pozice. Dovolte mi ještě otázku: jak se poznají skuteční rozhlasáci (mezi které, jak jsem vyrozuměl, se patrně počítáte i vy) od těch neskutečných?
1. Měla, protože ochrana životního prostředí zkrátka není bez výrazného omezování volného trhu a kapitálu možná. Navíc úzce souvisí s rovností, bez ní lze těžko vybudovat společnost, která si vůbec bude moct dovolit být ekologicky zodpovědná.
2. Částečně možná ano. Ale proč by to mělo být špatně? Spíš než popření to vidím jako posun. Už nejsou osmdesátá ani devadesátá léta. Je třeba chápat změny ve 21. století a reagovat na ně.
3. Bezpochyby v tom roli hraje. Stále u nich vidím potenciál, který je málokde jinde.
4. Nemyslím, že by to bylo nerealističností představ, spíš potřebou angažovat se jiným (a v dané situaci efektivnějším) způsobem a zároveň neexistencí politické strany, která by představy alespoň rámcově naplňovala. Ostřelována zřejmě je z obou stran docela slušně – což je ovšem logický důsledek její ideové tekutosti
5. přístup by neměl být pragmatický, ale ideový – viz bod 1. Že zde (krom malého křídla v ČSSD) chybí důsledná levicově-zelená strana jako protiváha pravici i konzervativní levici je poměrně zjevné
6. Protože není rok 2006, svět je jiný v důsledku krize i globálních konfliktů. Změnila se i společenská přijatelnost „levice“ jako takové. Bez posunu se bude SZ stále plácat kolem 3 %, potenciál je v zasáhnutí jiné skupiny a jiné generace. Při racionálním postupu navíc ani nemusí o současné voliče přijít. Strana s dlouhodobě 3 % se ale má primárně zajímat o to, jak nové voliče získat, ne jak staré neztratit.
7. protože se jednalo za o absolutní nedodržení vlastních programových priorit – volební i politický program SZ i předvolebních mediálních prohlášení o „ani pravé ani levé politice“, která skončila u rovné daně, likvidace zdravotnictví pro všechny atd.– a tím znedůvěryhodněla své slovo. Není důležité se kát, ale přesvědčit, že nic podobného se nebude opakovat.
8. Vůči EU proevropsky ale aktivně kriticky v boji s daňovými ráji a přehnané liberalizaci trhu, vůči USA jako druhému nejbližšímu partnerovi po EU, ovšem kriticky k jeho militaristické politice, nedodržování lidských práv a tendenci dále liberalizovat ekonomické vztahy (TTIP), k Číně a Rusku podobně jako k USA, K Izraeli ukončit jednostrannou podporu Netanyahuovy agresivní politiky a tlačit na vznik dvou států a především okamžité zastavení kolonizace Západního břehu.
9. Brát KSČM jako standardní část politického spektra, které zatím není relevantním partnerem, protože je nacionalistická, často antiekologická a navíc spolu s ODS a ČSSD navázaná na pochybné mafie.
10. SZ by především měla vystupovat proti všem snahám legislativně definovat historii.
Kalousek na barikádách
Dušan Radovanovič
Myslím, že můžeme čekat spíš pořádné otřesy než velikou spokojenost.
Český rozhlas s novým generálním ředitelem
Ondřej Vaculík
to asi máte pravdu. Jenže nejde o jeden výstřelek, ale o to, že se řešeršní stalo v poslední době velmi oblíbeným hromosvodem. A že se o něj zvykli otírat ti, kteří o něm nic nevědí. Přitom jsem přesvědčen, že je nositelem kvality, která rozhlasu do jisté míry v minulosti chyběla a že je dobře, že ho rozhlas má. Proto mě podráždilo, když na podobnou notu najel i Ondřej Vaculík, kterého si jinak velmi vážím.
věřím, že situace v tvůrčích složkách je obtížná, nicméně mentalita s níž se namísto bojování za vlastní práva a podmínky vybíjí frustrace na kolezích, mi ze všeho nejvíc připomíná situaci, kdy propuštění a nezaměstnaní viní ze své bídy Romy a namísto mocným spílají jim. To mi přijde poněkud tristní.
Co se týče práce se zvukem, tu rešeršisté zvládají a mají v popisu práce také, byť jistě nevytváří vlastní komponované pořady. Jenže zvuk sám o sobě už dnes nestačí, Český rozhlas (a obecněji veřejnoprávní služba) bude muset být také multimediální, ve svém vlastním zájmu i v zájmu posluchačů/čtenářů/diváků.
očekával bych od zkušeného redaktora, od toho, kdo má ambice být poradcem potenciálního generálního ředitele pak o to více, že píše-li o něčem, zjistí si nejprve nějaká fakta a ty si taky ověří. Kdybyste to udělal, dozvěděl byste se například, že ta vaše "smečka rešeršistů" se v žádném případě nerozrůstá, jak nepravdivě tvrdíte. Kdybyste se obtěžoval nejprve ji navštívit nebo se zeptat, mohl jste se také něco dozvědět o náplni této pro vás "podivuhodné" pozice. Kdybyste zapnul internet a vyrešeršoval si (vím, je to podivuhodná práce, ale občas se hodí) k čemu jsou v západní Evropě rešeršisté dobří a proč jich má třeba takový Spiegel mnohonásobně víc než ČRo, možná byste i pochopil smysl této pozice. Dovolte mi ještě otázku: jak se poznají skuteční rozhlasáci (mezi které, jak jsem vyrozuměl, se patrně počítáte i vy) od těch neskutečných?
S pozdravem
Dušan Radovanovič
Proč by vlastně Strana zelených měla být levicová?
Daniel Soukup
1. Měla, protože ochrana životního prostředí zkrátka není bez výrazného omezování volného trhu a kapitálu možná. Navíc úzce souvisí s rovností, bez ní lze těžko vybudovat společnost, která si vůbec bude moct dovolit být ekologicky zodpovědná.
2. Částečně možná ano. Ale proč by to mělo být špatně? Spíš než popření to vidím jako posun. Už nejsou osmdesátá ani devadesátá léta. Je třeba chápat změny ve 21. století a reagovat na ně.
3. Bezpochyby v tom roli hraje. Stále u nich vidím potenciál, který je málokde jinde.
4. Nemyslím, že by to bylo nerealističností představ, spíš potřebou angažovat se jiným (a v dané situaci efektivnějším) způsobem a zároveň neexistencí politické strany, která by představy alespoň rámcově naplňovala. Ostřelována zřejmě je z obou stran docela slušně – což je ovšem logický důsledek její ideové tekutosti
5. přístup by neměl být pragmatický, ale ideový – viz bod 1. Že zde (krom malého křídla v ČSSD) chybí důsledná levicově-zelená strana jako protiváha pravici i konzervativní levici je poměrně zjevné
6. Protože není rok 2006, svět je jiný v důsledku krize i globálních konfliktů. Změnila se i společenská přijatelnost „levice“ jako takové. Bez posunu se bude SZ stále plácat kolem 3 %, potenciál je v zasáhnutí jiné skupiny a jiné generace. Při racionálním postupu navíc ani nemusí o současné voliče přijít. Strana s dlouhodobě 3 % se ale má primárně zajímat o to, jak nové voliče získat, ne jak staré neztratit.
7. protože se jednalo za o absolutní nedodržení vlastních programových priorit – volební i politický program SZ i předvolebních mediálních prohlášení o „ani pravé ani levé politice“, která skončila u rovné daně, likvidace zdravotnictví pro všechny atd.– a tím znedůvěryhodněla své slovo. Není důležité se kát, ale přesvědčit, že nic podobného se nebude opakovat.
8. Vůči EU proevropsky ale aktivně kriticky v boji s daňovými ráji a přehnané liberalizaci trhu, vůči USA jako druhému nejbližšímu partnerovi po EU, ovšem kriticky k jeho militaristické politice, nedodržování lidských práv a tendenci dále liberalizovat ekonomické vztahy (TTIP), k Číně a Rusku podobně jako k USA, K Izraeli ukončit jednostrannou podporu Netanyahuovy agresivní politiky a tlačit na vznik dvou států a především okamžité zastavení kolonizace Západního břehu.
9. Brát KSČM jako standardní část politického spektra, které zatím není relevantním partnerem, protože je nacionalistická, často antiekologická a navíc spolu s ODS a ČSSD navázaná na pochybné mafie.
10. SZ by především měla vystupovat proti všem snahám legislativně definovat historii.