Proč by vlastně Strana zelených měla být levicová?

Daniel Soukup

Obrat Strany zelených doleva, jejž požadují někteří její členové, kritici i příznivci, by jí možná pomohl. Nejdřív by ale bylo potřeba odpovědět na některé stěžejní otázky. Autor předkládá jejich soupis.

Kdysi mi utkvěla následující momentka z akademického života (zdroj jsem už zapomněl): za starým profesorem bohemistiky na jedné z předních amerických univerzit přijde sebevědomá studentka, posadí se před něj na stůl, přehodí nohu přes nohu a vyzve ho: „Sell me the Czech!“ Tedy: prodej mi češtinu. Přesvědč mě, proč z celé té spousty divných malých oborů, jimž každým rokem hrozí zánik kvůli nedostatečnému studentskému zájmu, mám studovat zrovna ten tvůj.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Předkládám nyní podobnou výzvu všem, kdo prosazují programový obrat Strany zelených doleva: zkuste mě (a mnohé další) přesvědčit.

Je zjevné, že Strana zelených přinejmenším od roku 2010, kdy vypadla z Poslanecké sněmovny, neví dost jasně kudy kam. Ani posílení, jehož dosáhla v posledních senátních a komunálních volbách, nebylo natolik výrazné, aby stranu vrátilo do velké politické hry. Navíc málo platné, plně relevantní jsou jen strany zastoupené ve Sněmovně; a prozatím se nezdá, že by se do ní zelení dokázali v dohlednu vrátit. Pokud se nic podstatného nezmění.

Na druhou stranu jsou zelení jedna z mála českých stran, které i mimo Sněmovnu jakž takž přežívají. Totéž se dá říct snad už jen o Pirátech a Svobodných; ale zelení se v této šedé zóně polorelevance nacházejí zdaleka nejdéle.

Má se Strana zelených obrátit doleva? Na víkendovém sněmu strany se předsedkyní SZ stala Jana Drápalová. Foto Vratislav Dostál, DR 

S existencí v šedé zóně se ovšem nelze spokojit; je třeba stále hledat cesty, jak z ní vystoupat výš. Osobně si nemyslím, že by organizační změny, jako by bylo například zavedení spolupředsednictví, mohly přinést výraznou změnu k lepšímu.

A každopádně je jen přirozené, že po krátkodechém úspěchu pravostředového předsedy (Martin Bursík) a nepřesvědčivých výsledcích předsedy levostředového (Ondřej Liška) sílí hlasy po důsledně levicovém obratu. Naposledy se v tomto smyslu vyjádřil v závěru analýzy současné situace ve Straně zelených Vratislav Dostál; a v rozvinutější podobě Ondřej Slačálek v projevu, jejž coby host přednesl na víkendovém sjezdu strany.

Sám jsem výrazně levicový (liberal left) ve většině kulturních otázek (ekologie, multikulturalismus, práva menšin); ale v otázkách sociálně-ekonomických se úhrnem řadím spíš k umírněné levici.

Nicméně coby člen Strany zelených jsem ochoten její případný obrat doleva za jistých okolností podpořit nebo mu přinejmenším neodporovat. Než by však nastal, rád bych znal odpovědi na následující otázky, které zde zastáncům takového obratu předkládám. Nemám samozřejmě na mysli odpovědi definitivní a zcela jednoznačné; politika není aritmetika. Rámcově jasno však mít musíme.

  1. Domníváte se, že zelená politika musí být v sociálně-ekonomických otázkách z definice levicová? Nejedná se o pouhou abstraktní tezi, kterou vyvrací existence stran, jako jsou švýcarští zelení liberálové (GLP/PVL), anebo silné zelené tendence v řadě současných západních pravicových stran? 
  2. Česká Strana zelených sice tvoří součást evropského zeleného proudu; ale její kořeny (ekologické hnutí 80. let) jsou dost odlišné od východisek zelených stran v západních zemích (protestní hnutí 60. let). Neznamenal by levicový obrat českých zelených popření jejich tradice a identity?
  3. Když po zelených žádáte obrat doleva, jak velkou roli v tom hraje to, že zkrátka hledáte politické vehikulum pro své osobní přesvědčení, že levice má pravdu a pravice se mýlí? 
  4. Mnozí z vás jsou bývalí členové Strany zelených; a z vás, kritiků-exčlenů, jen vcelku málo dokázalo dlouhodobě úspěšně zakotvit v jiné celostátní straně. Souhlasíte s názorem, že část problému může tkvět v tom, že zkrátka máte o obecných možnostech a mezích fungování politické strany ne úplně realistické představy? A další část problému v tom, že zelení jsou (dost možná nejvíc z českých stran) neustále zleva zprava ostřelováni vyhrocenými doporučeními, jak by se měli ideově profilovat? A že dnešní Strana zelených pro řadu svých exčlenů slouží jako projekční plátno, na nějž promítají soudy a emoce týkající se pradávných politických střetů i své dnešní politické názory, předsudky a ambice? 
  5. Mnozí z vás (například nyní Ondřej Slačálek) argumentují tím, že politický prostor je napravo zaplněn, a tudíž je potřeba se pohnout doleva. Nakolik přitom vycházíte ze skutečné analýzy situace, a nakolik ze svého levicového přesvědčení? A hlavně: skutečně si myslíte, že takovýto pragmatický přístup, navíc krátkodobý (míra zaplněnosti politického prostoru vlevo i vpravo se měsíc co měsíc mění), by mohl zeleným pomoci?
  6. Proč si myslíte, že by zeleným pomohl obrat doleva, když zatím jediného výrazného úspěchu (vstup do Sněmovny v roce 2006) dosáhli obratem doprava? Proč si myslíte, že by zeleným pomohl obrat doleva, když už nyní je jejich elektorát pravicovější než členstvo strany? 
  7. Mnozí z vás — ještě po pěti letech — neustále kritizují angažmá zelených v Topolánkově vládě; a neustále na různý způsob opakují, že si zelení musí osvojit „radikální kritiku neoliberálních politik“ této vlády. Proč je podle vás nezbytné se takto až nutkavě vracet k dávno minulému politickému dění? (Mělo by smysl kupříkladu ještě dnes předhazovat sociálním demokratům slova a činy Jiřího Paroubka?) Pokud by se zelení měli ve vašich očích ospravedlnit, měli by se nějak (jak?) svého působení v Topolánkově vládě rituálně zříci? Nebo byste za dostatečné očištění strany pokládali personální obměnu? Ale neproběhla už (nikdo z ministrů Topolánkovy vlády v současném vedení zelených není)? A pokud podle vás proběhla, co dalšího ještě od zelených v tomto směru požadujete?
  8. Jak si představujete levicovost v zahraniční politice? Jakou politiku by levicovější Strana zelených měla podle vás prosazovat například vůči Evropské unii, USA, Číně, Rusku, Ukrajině, Izraeli či Palestině?
  9. Jak by levicovější Strana zelených měla podle vás přistupovat ke komunistům? Měla by brát KSČM jako standardní součást českého politického systému? Nebo by si pro případnou spolupráci s komunisty měla stanovit nějaké (jaké?) limity a podmínky? 
  10. Nakolik by se levicovější Strana zelených měla podle vás ztotožňovat s proklamací zákona č. 198/1993 Sb., že režim panující v Československu od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 byl „zločinný, nelegitimní a je zavrženíhodný“ a „odpor občanů“ proti němu projevovaný „odbojem nebo jinou činností..., a to i ve spojení s cizí demokratickou mocností, byl legitimní, spravedlivý, morálně oprávněný a je hodný úcty“?
    Diskuse
    January 27, 2015 v 10.48
    Co čekám od Zelených?
    Nečekám od nich nutně levicovost, ale opravdu zelenou politiku. Nevím, zda je to jimi nebo médii, ale není slyšet žádná výraznější kritika současné politiky podpory stavby dalších bloků Temelína a Dukovan, směřování současné vlády za tiché podpory opozice k prolomení těžebních limitů, podivné diskreditace alternativních energetických zdrojů. Tato důsledná zelená politika by logicky vedla Zelené spíše doleva než doprava. Ale myslím, že obsah a zaměření zelené politiky by měl předcházet taktickým a strategickým úvahám, jaké místo by Zelení měli zaujmout na současné politické mapě.
    DR
    January 27, 2015 v 11.26


    1. Měla, protože ochrana životního prostředí zkrátka není bez výrazného omezování volného trhu a kapitálu možná. Navíc úzce souvisí s rovností, bez ní lze těžko vybudovat společnost, která si vůbec bude moct dovolit být ekologicky zodpovědná.
    2. Částečně možná ano. Ale proč by to mělo být špatně? Spíš než popření to vidím jako posun. Už nejsou osmdesátá ani devadesátá léta. Je třeba chápat změny ve 21. století a reagovat na ně.
    3. Bezpochyby v tom roli hraje. Stále u nich vidím potenciál, který je málokde jinde.
    4. Nemyslím, že by to bylo nerealističností představ, spíš potřebou angažovat se jiným (a v dané situaci efektivnějším) způsobem a zároveň neexistencí politické strany, která by představy alespoň rámcově naplňovala. Ostřelována zřejmě je z obou stran docela slušně – což je ovšem logický důsledek její ideové tekutosti
    5. přístup by neměl být pragmatický, ale ideový – viz bod 1. Že zde (krom malého křídla v ČSSD) chybí důsledná levicově-zelená strana jako protiváha pravici i konzervativní levici je poměrně zjevné
    6. Protože není rok 2006, svět je jiný v důsledku krize i globálních konfliktů. Změnila se i společenská přijatelnost „levice“ jako takové. Bez posunu se bude SZ stále plácat kolem 3 %, potenciál je v zasáhnutí jiné skupiny a jiné generace. Při racionálním postupu navíc ani nemusí o současné voliče přijít. Strana s dlouhodobě 3 % se ale má primárně zajímat o to, jak nové voliče získat, ne jak staré neztratit.
    7. protože se jednalo za o absolutní nedodržení vlastních programových priorit – volební i politický program SZ i předvolebních mediálních prohlášení o „ani pravé ani levé politice“, která skončila u rovné daně, likvidace zdravotnictví pro všechny atd.– a tím znedůvěryhodněla své slovo. Není důležité se kát, ale přesvědčit, že nic podobného se nebude opakovat.
    8. Vůči EU proevropsky ale aktivně kriticky v boji s daňovými ráji a přehnané liberalizaci trhu, vůči USA jako druhému nejbližšímu partnerovi po EU, ovšem kriticky k jeho militaristické politice, nedodržování lidských práv a tendenci dále liberalizovat ekonomické vztahy (TTIP), k Číně a Rusku podobně jako k USA, K Izraeli ukončit jednostrannou podporu Netanyahuovy agresivní politiky a tlačit na vznik dvou států a především okamžité zastavení kolonizace Západního břehu.
    9. Brát KSČM jako standardní část politického spektra, které zatím není relevantním partnerem, protože je nacionalistická, často antiekologická a navíc spolu s ODS a ČSSD navázaná na pochybné mafie.
    10. SZ by především měla vystupovat proti všem snahám legislativně definovat historii.
    January 27, 2015 v 12.2
    Hmm, poučné.
    Článek člena strany, který o sobě nejdříve řekne, že je ve většině kulturních otázek výrazně levicový a v socioekonomických otázkách umírněně levicový, a vzápětí položí neuvěřitelných deset otázek, proč by jako zelení, téměř všude levicoví, měli být i u nás levicoví, a ještě nechce příliš slyšet slovo neoliberalismus - takový článek moc pěkně ukazuje, proč jsou čeští Zelení tam, kde jsou... totiž v postkomunistickém zakletí.
    JP
    January 27, 2015 v 12.51
    Quo vadis, Strano zelených?
    Jenom malá poznámka: v Německu existuje vedle známé, levicově orientované Strany Zelených (Die Grünen) ještě také nelevicová, občansky orientovaná ekologická strana, s názvem ÖDP (Ökologisch-demokratische Partei, ekologicko-demokratická strana). Tato strana není politicky vyhraněná, soustřeďuje se jenom na čistě ekologické záležitosti, v podstatě ad-hoc. Dalo by se tedy říci, že právě toto je ta "pravá", ideologicky nezatížená ekologická strana; ovšem, její vliv je přinejmenším na celostátní úrovni naprosto marginální.

    Zdá se tedy, že ani ryze ekologickou politiku není možno provádět v nějakém světonázorovém vakuu. A pravicově orientovaná ekologická strana? Ta by skutečně musela dennodenně provádět ten kotrmelec, že by chtěla chránit životní prostředí, a přitom být ruku v ruce s velkými koncerny a vůbec světem kapitalismu, pro který je - logicky - ochrana životního prostředí narušováním jeho vlastních zájmů.

    Takže, čistě objektivně je pro "zelený" politický subjekt sotva jiná alternativa, nežli skutečně vyprofilovat se nalevo; a to nejen v otázkách ryze ekologických...
    ??
    January 27, 2015 v 18.57
    Docela strucne proc p. Soukup.
    Clovek je soucasti prirody, nestoji nad ni ,nebo mimo ni. Proto by mel byt i soucasti politiky zelenych. Jinak ti dole, volici levice, vnimaji stranu zelenych jako ty, kteri se staraji aby jim na golfovych hristich kysely dest neznicil drahy travnik. Pripadne jako ty kdo maji peci o panenskou prirodu, aby se v ni pak mohli prohanet ti z hornich deseti tisic a ulovili si zarucene ekologicke a zdrave zvire.
    January 27, 2015 v 19.13
    Pane Šimso,
    děkuji za názor, zcela s Vámi souhlasím; a doufám, že souhlasí i valná většina ostatních členů SZ.
    January 27, 2015 v 19.18
    Pane Černý,
    pro Vás moje otázky mohou být "neuvěřitelné"; nicméně pro mě jsou důležité - jinak bych je nepokládal.

    Mimochodem: ještě jsem nad tím přemýšlel a nejsem si vlastně úplně jistý, jestli jsem v socioekonomických otázkách jen "umírněně" levicový. Pokud jde (namátkou) o sociální bydlení, ochranu před lichvou a vůbec politiku vůči "slabým" (nezaměstnaní, bezdomovci, samoživitelky, lidé ve vyloučených lokalitách...), jsem vlastně asi velmi vyhraněně levicový.

    Stále znovu se ale s lidmi. kteří sami sebe označují za levicové, názorově střetávám právě ohledně těch otázek uvedených v článku. Právě proto jsem je položil.
    January 27, 2015 v 19.28
    Pane Poláčku,
    děkuji za doplnění. Ökologisch-demokratische Partei je (aspoň podle německé Wikipedie) počtem komunálních mandátů v podstatě regionální bavorská strana. Mají teď i jednoho europoslance (právě z Bavorska). Jejich politické názory jsou - takhle zvnějšku nazíráno - zajímavá směs. Odmítají kupříkladu legalizaci drog nebo Lisabonskou smlouvu.

    Švýcarští zelení liberálové (GLP/PVL) jsou podle všeho spíš tím, čím se snažil stát Bursíkův LES. A jsou poměrně úspěšní i v celostátní politice.
    PH
    January 27, 2015 v 22.15
    Zelení mi připadají stále nezralí
    Promiňte mi ten dvojsmyslný nadpis. Znám se s mnohými z nich a kandidoval jsem s nimi přímo, nebo v koalici (SOS).

    Na Plzeňsku jde o stranu stále se uvnitř svářející, ale s obdivuhodným potenciálem vnitřní obnovy.To s sebou nese příliv mladých členů, kteří jsou však nutně nelevicoví, neboť ať chceme nebo nechceme, prostě levicovost se mezi mladými nenosí, jsou na to příliš zmanipulováni většinovou rétorikou.

    Souhlasím s předdiskutéry, že SZ má být svou podstatou na levici. To, že si její členové tím nejsou jisti, mě nutí variovat refrén: jsou stále mladí ... (závidím)
    January 27, 2015 v 22.28
    Pane Radovanoviči,
    opožděně děkuji za téměř první, ale přitom (nepletu-li se) zatím nejkomplexnější odpověď. S mnohým souhlasím; a většinu ostatního respektuji. V diskusi, která (a jsem tomu rád) dneškem podle všeho neskončí, se k Vašim argumentům jistě budeme vracet.

    Prozatím jen poznámka k zahraniční politice: píšete, že vůči USA je třeba se chovat "jako k druhému nejbližšímu partnerovi po EU, ovšem kriticky k jeho militaristické politice, nedodržování lidských práv a tendenci dále liberalizovat ekonomické vztahy (TTIP)". S tím bch asi neměl zásadní problém.

    Dále ale píšete, že k Číně a Rusku je třeba přistupovat "podobně jako k USA". To je, myslím, trochu v rozporu (nechci Vás chytat za slovo; jen si to ujasnit); znamená to, že Čína a Rusko jsou (nebo mají být) našimi stejně blízkými partnery jako USA?

    + Další komentáře