Pete Seeger, Stromovous a Strana zelených

Daniel Soukup

Daniel Soukup navazuje na debatu o Straně zelených, která se rozpoutala po jejím nedávném sjezdu. Na čí straně stojí zelení? A dá se to vůbec přesně stanovit?

Představitelé levicového křídla Strany zelených nás přesvědčují, že je nejvyšší čas, aby se SZ názorově vyhranila. Matěj Stropnický prohlašuje, že zeleným programem „není nejen kýč jakési pravdy a lásky, ale ani ochrana přírody pro ni samotnou“. Místo toho je prý potřeba se soustředit „na lidi“.

Deník Referendum psal o klimatu ještě, než to bylo cool. Podpořte naši práci a pomozte nám učinit z něj společenskou prioritu.
×

Which side are you on?“ ptá se Stropnický slovy odborářské písně, kterou kdysi zpopularizoval Pete Seeger. A odpovídá si: nikoliv „na straně pravdy a lásky“, nýbrž „na straně slabých“. (Matěj Stropnický: Na čí straně stojíme?)

Andrea Cerqueirová lituje, že mnoho členů Strany zelených odmítá „pravo-levé dělení“, což je prý „něco podobného jako odmítat fakt, že na klimatickou změnu má vliv i člověk.

SZ by se podle Cerqueirové mohla „vymezit nalevo“: „na mnohém“ se sice podle ní „lze shodnout napříč levicí i pravicí (chcete-li, napříč LESem i SZ), když ale dojde na lámání chleba, jinak hlasují pravicoví a jinak levicoví poslanci. Především v sociálních a ekonomických otázkách.“ (Strana LES se názorově vymezila. A Strana zelených?, Deník Referendum)

Martin Bursík a Ondřej Liška. Foto Jiří Nováček, Mediafax

Přiznávám, že pošklebky na adresu „jakési“ pravdy a lásky mi nejsou blízké. Vždyť — Havel nehavel — co je většího a krásnějšího než pravda a láska? Není mi blízká ani představa, že by si budoucí zelení poslanci měli paušálně vybrat, jestli budou hlasovat s pravicí, nebo s levicí. To nemá nic společného se zpochybňováním pravolevé škály.

Především mi však není blízká představa, že — jak se to zpívá v oné odborářské písni — neexistují „neutrálové“, ale pouhopouhé dvě strany: můžeš být buď odborář, nebo policejní hrdlořez: „There are no neutrals there./ You’ll either be a union man,/ Or a thug for J. H. Blair.“ („Which Side Are You On?“)

Snad to v letech 1931—1932 v kentuckém Harlanu bylo jednodušší. Snad si tehdy opravdu, jak vzpomíná Florence Reese, autorka textu písně „Which Side Are You On?“, každý v Harlanu mohl a musel zvolit, jestli podporuje stávkující horníky, anebo těžařské firmy a šerifa Blaira. Ale v dnešním Česku dva jednoznačně protichůdné tábory nevidím.

Střety české pravice a levice mi připadají zčásti fingované; a jindy zas mám pocit, že opomíjejí nebo znevažují to, co pokládám za důležité. Nejednou si přitom vzpomenu na Stromovouse, „pastýře stromů“ z Tolkienova Pána prstenů. Na Stropnického (respektive Smíškovu) otázku, „na které jste straně?“, Stromovous odpovídá: „Nejsem tak docela na ničí straně, protože nikdo není tak docela na mé straně.

Ve válce, která zuří v Tolkienově románovém světě, je zcela jasné (jasnější než kdy ve světě skutečném), která strana je zlá a která dobrá. A přece se Stromovous nechce prohlásit za straníka. Vidí totiž, že věci, které jsou mu drahé, ani pro jednu ze stran mnoho neznamenají: „Nikdo nedbá o lesy tak jako já.

Stromovousovy „lesy“ je možné brát jako metonymii pro „zelené hodnoty“; o tom, jak je chápu, jsem zde psal minulý týden („Vidět svět zelenýma očima“).

Stromovousův postoj přitom rozhodně není indiferentní: „Ale přece jen mám elfy raději než ostatní... A jsou taky věci, na jejichž straně vůbec nejsem; jsem úplně proti nim.“ Také v každodenní zelené politice bývá snadnější rozpoznat „věci, na jejichž straně vůbec nejsme“, než ty, které bychom si měli hrdě vetknout do štítu.

Stromovousův postoj není ani mimoběžný: „Nevím, co jsou strany. Jdu vlastní cestou,“ říká sice, ovšem pak dodává: „Ale vaše cesta může jít kousek se mnou.“ Také zelená politika sleduje vlastní cíle; přitom se však nepohybuje mimo politický prostor, a proto se může tu a tam přidružit k těm, jejichž cíle jsou odlišné.

A Stromovousův postoj není ani alibistický: on i ostatní enti („pastýři stromů“) se nakonec zapojí do války proti ničiteli lesů, čaroději Sarumanovi, a jejich zásah je rozhodující. Ale proti hlavnímu zlu — Temnému pánu Sauronovi — už pak enti nebojují; už to není jejich válka. Také zelená politika nesmí ignorovat zásadní střety, které kolem ní probíhají; měla by však dobře zvážit, do kterých se zapojí.

Jistě: literatura není realita a Pán prstenů není příručka politické taktiky. Bylo by směšné tvrdit, že — řekněme — za druhé světové války mělo smysl porazit Mussoliniho („Sarumana“), ale Hitlera („Saurona“) potom už ne.

Přesto se mi zdá, že v postavách Tolkienových entů lze zahlédnout jednu z nejpodstatnějších zelených hodnot: tu, kterou H. D. Thoreau či Gary Snyder označují jako „divokost“.

    Diskuse
    February 25, 2014 v 9.44
    Na čí straně stojíš, od koho bereš peníze a pro koho hlasuješ
    Zažil jsem zblízka vývoj ve SZ po úspěšných volbách do sněmovny v r. 2006. Představitelé SZ se museli rozhodnout, jestli vstoupí do vlády "panské koalice" s ODS a KDU-ČSL (a přijmou odpovědnost a moc a místa ve státních úřadech) a posléze jestli v ní zůstanou. Nejpozději tím, že poslanci za SZ hlasovali pro tzv. Topolánkův batoh daňových a (a-)sociálních zákonů, se postavili proti "slabým".
    Nevím, jestli to bylo "divoké" podle Snydera potažmo podle Soukupova textu, ale už vím, že to byla větší chyba (popření zelených hodnot!), než jsem si třeba já tehdy uvědomoval. Jestli současné diskuse povedou k dohodě v rámci SZ, že to byla chyba, budu rád. Bez ohledu na nálepky.
    February 25, 2014 v 10.32
    "Vždyť co je většího a krásnějšího než pravda a láska?"
    Méně Havla, více Kundery, kolego ;-)
    February 25, 2014 v 10.49
    Milý Jirko,
    1) krátké spojení mezi "divokostí" a pravolevou škálou je tvoje, ne moje; a není to od tebe úplně férový způsob argumentace.
    2) Na okraj: i já jsem vývoj v SZ od roku 2006 zažil zevnitř (i když nemyslím, že takovýhle "insider argument" je nějak důležitý).
    3) Souhlasím, že v r. 2006 bylo nutné se rozhodnout, jestli jít do vlády, nebo proti vládě. Zelená politika nesmí být alibistická.
    4) Plně souhlasím, že to byla chyba (a opakovaně jsem to v různých diskusích napsal), ale odmítám tuto chybu zpětně démonizovat. Navíc: nutkavost, s níž se někteří k této chybě pořád vracejí, mi trošičku připomíná nutkavý antikomunismus jiných.
    5) Souhlasím, že z této chyby se Strana zelených musí poučit (ale doufám, že se z ní už zčásti poučila). Nicméně: dost často se mi zdá, že rok 2006 slouží hlavně jako munice v "honu na Lišku". A zase: "byl jsi v Topolánkově vládě, tak teď radši někam zalez" mi trošičku připomíná "byl jsi v KSČ, tak teď radši někam zalez".
    February 25, 2014 v 10.51
    Pane Škabraho,
    jenže Vy jste mi z toho citátu poťouchle vyndal to nejdůležitější, totiž "Havel - nehavel". :))))

    Jinak za sebe bych řekl: méně Havla, mnohem méně Kundery, ale mnohem více pravdy a lásky - skutečných, ne verbálních. Velkými slovy se samozřejmě nemá plýtvat; ale to neznamená, že se na ně má plivat.
    Vracení se do roku 2006 a následujícím událostem Vám ten antikomunismus nepřipomínají náhodou. On byl totiž jednou z klíčových příčin toho, co se tenkrát stalo a co si voliči bohužel pamatují víc než jiné, pozitivní věci, které se udělaly (a nelze se jim moc divit). Souhlasím s tezí, kterou zastávají třeba Polášek s Koubkem (Antikomunismus: nekonečný příběh české politiky; lze snadno vygooglit a stáhnout), že antikom. je namířen primárně proti ČSSD, ne KSČM, přesněji řečeno, proti koaličnímu potenciálu sociální demokracie.
    MP
    February 25, 2014 v 19.16
    Možná trochu více Tolkiena...
    Pokud si vzpomínám, chvíli po rozhovoru, ze kterého Daniel S. cituje, se Stromovous -- a to velmi rozhodně -- postaví na jednu z těch stran, o kterých mluvil předtím.
    A předtím, než to udělá, vede dost trudnou existenci; zapomenutý, osamělý a vymírající; budoucnost, která je prosvětlovaná jen mýtem o ztracených entkách; mýtem, kterému nevěří ani on sám. Prostě předtím jen stál na straně stromů a přitom ani nevěděl, že jsou stromy děsivým způsobem masakrovány, přišel na to jen díky potměšilosti hobitů. Hezký program progrma tu D.S. navrhuje zeleným .-)
    Neříkám, že by jeho život byl po boji proti Sarumanovi lepší, dál zůstal příslušníkem vymírajícího druhu bez šance na změnu. Ale jediné jednání, které mu bylo smysluplně dáno, bylo právě to v "pravo-levém" klíči.

    Anebo více Gellnera?

    "V životě musíš účast mít,
    k nějaké přidat se straně.
    A svoje srdce nastavit
    dobře míněné ráně."
    Budoucnost nebude nutně lepší, když přijmeme výzvy dneška, přestože v nich vlastně nikdy nemůže stát tak uplně "na své straně" -- ale může být alespoň o něco víc naše.

    Ano, vyčítám Liškovi, že byl v Topolánkově vládě. Rozhodně nebudu volit žádnou stranu, ve které bude mít funkci. Ale nevyčítám mu to proto, že se zelení rozhodli vstoupit do pravicové vlády, ale pro ohavnou paseku, kterou on a Kuchtová v těch vládách napáchali na ministerstvu školství. Pro to, že otevřeli prostor pro další úroveň korupce v této oblasti (a to sebekriticky přiznávám, že do roku 2006 nebyla ta úroveň právě malá). Byl bych moc nerad, kdyby se mi tato zkušeností zdůvodněná nechuť k tomu panovi měla upírat a mělo se mi podsouvat, že ho nemám rád pro nějaké obecné principy.


    MK
    February 25, 2014 v 20.58
    Musím se doma podívat, jak to místo v knize vypadá. Ty citáty mi trochu "smrdí" filmem.
    K postojům autora mi mimochodem více sedí dialog z jné fantasy (Kobrcové; Terry Pratchett):
    "A na jaké jsou straně?"
    "Na své vlastní. Jako každý."

    Alegorie stranou. Představa centristické strany, obohacená o silnou nosnou ideu, která jde jednou s tím, jednou s oním, krotí největší extrémy, a za ústupky a podporu požaduje posílení své centrální idey je jistě realizovatelná a nepochybně pro mnohé lákavá. (To ovšem není popření pravolevého dělení, naopak, je to jeho využití k cílům, která na oné ose neleží, resp. nejsou na ní jednoznačně ukotveny.)
    Kdysi byli takovou stranou Lidovci, dnešní ji se svým antikomunismem být nemohou a asi ani nechtějí, nika je tedy volná. Obsadí ji SZ? Teď si dovolím vyjádřit názor založený na pohledu zvenčí: SZ se mi nejeví jako strana centristická, ale jako strana vycentrovaná. Nemá ani tak silný střed, jako silné levé i pravé křídlo, které se vyvažují na středu. To je poněkud nestabilní uspořádání, které při každém pohybu (a centristická strana se musí při koalování hýbat často) odhazuje členy nalevo i napravo. Tito lidé mohou dělat problémy (nemyslím teď ze msty, myslím legitimní politickou aktivitu), a ty problémy mohou SZ přerůst přes hlavu. Čas ukáže, není li takovým problémem LES.

    Zajímavé jsou dvě otázky: Uchytí se LES? Jak na jeho vznik má reagovat SZ? Jednoznačná odpovď dle mého neexistuje, protože tyto odpovědi se navzájem ovlivňují. Představuji si tyto alternativy:
    1) SZ půjde doleva, část podporovatelů zprava ji opustí a přejde k LES, který se díky tomu uchytí. Výsledkem jsou dvě zelené strany, pravicová a levicová, které jsou každá slabší než stará SZ, ale v součtu silnější.
    2) SZ půjde doleva, LES se ale ani tak neuchytí, a v krátkém čase se marginalizuje, Máme levicovou zelenou stranu, která je jednoznačná, ale oslabená. A nemá žádný zelený protějšek.
    3) SZ se pokusí držet středu, své pravé křídlo udrží, LES nenajde dostatečnou podporu a marginalizuje se. SZ se oproti současnému stavu změní jen minimálně.
    4) SZ se pokusí držet středu, ale LES uspěje, vysaje její pravé křídlo a zbytek bude muset jít doleva. Situace na konci je podobná bodu 1) ale tentokrát je na tom SZ hůř, protože zbytečnou váhavostí ztratila část podpory nalevo.
    Možná ví někdo i o něčem pátém, mi se to jeví tak, že zlepšení stavu zelené politiky v ČR závisí na tom, jak SZ odhadne budoucnost LES. Co se týče levicové politiky, představuje "zelený střed" riziko. A zachování statutu quo v sobě obsahuje i jeho budoucí ohrožení.
    February 25, 2014 v 21.21
    Pane Profante,
    ale vždyť já přece píšu, že se enti postaví na jednu stranu: "Nakonec (se) zapojí do války proti ničiteli lesů, čaroději Sarumanovi, a jejich zásah je rozhodující."

    A zelený program z Tolkienovy knihy rozhodně nevyvozuji ("Pán prstenů není příručka politické taktiky"); píšu prostě o fundamentálních postojích.
    February 25, 2014 v 21.32
    Pane Kolaříku,
    ty citáty z Pána prstenů jsem určitě úmyslně nefiltroval (nezkresloval); pokud jsem tak učinil neúmyslně, budu vděčný, když mě na to upozorníte.

    Hlavně však děkuji za precizní analýzu. O svém chápání zelené politiky jsem psal (i budu psát) konkrétněji jinde; takže jen heslovitě:

    1) Existenci ekonomicko-sociální pravolevé škály nepopírám.
    2) Neprosazuji žádnou rozplizlost ekonomicko-sociálního programu SZ.
    3) Jsem pro to, aby se SZ na ekonomicko-sociální škále umístila vlevo od středu ("návrat k přírodě pro bohaté" by byl sterilní program).
    4) Specifičnost zelené politiky vidím v tom, že je pro ni (víc než pro tradiční levici i pravici) důležitá kulturní škála. Na ní se umísťuje hodně blízko "levému" či "liberálnímu" pólu.
    MK
    February 25, 2014 v 21.59
    Pane Soukupe
    při čtení mého příspěvku jste se přehlédl. Nepsal jsem o filtru, ale filmu. Tím jsem myslel, že citujete (snad nevědomky) z filmu Pán Prstenů, nikoli knihy Pán prstenů. Pasáž s enty se podle mne trochu liší (a filmaři na to měli plné právo). A mám pocit, že vaše citáty jsou z filmové verze (kterou jste nepochybně vystihl). Ale možná se pletu, a vaše slova odpovídají i knize. Jak říkám, musím se podívat, až se ke knize zase dostanu. Není to důležitá otázka samozřejmě, a tu větu jsem chápal jako takový lehký úvod.
    + Další komentáře