Ekologa na ministerstvo!

Alena Zemančíková

Alena Zemančíková se vrací k polemice, kterou spolu vedli Matěj Stropnický a Jan Keller. Mimo jiné se v ní objevilo dilema, zda má mít přednost nedotčená příroda a energetická bezpečnost či sociální situace nízkopříjmových vrstev.

Ve sporu Matěje Stropnického s Janem Kellerem zaznívá otázka, zda je politicky možné, neřkuli správné, hájit nedotčenou přírodu (Šumava), energetickou bezpečnost (Temelín), přirozenost vodních toků (jezy na Labi) a ochranu krajiny (limity těžby), ale ignorovat přitom zhoršování sociální situace nízkopříjmových vrstev obyvatelstva, selektivitu zdravotní péče i přístupu ke vzdělání a nakonec i pozici vyloučených skupin obyvatel, jako jsou Romové.

Jsem za tuhle dichotomii vděčná, protože jsem díky ní porozuměla, proč Strana zelených nenašla společnou řeč s ČSSD a naopak ji našla s pravicovou Topolánkovou vládou. Strana zelených totiž má rétoriku, z níž zaznívá dostatek.

Tak třeba v tom sporu o Šumavu má Strana zelených spolu s dalšími ekologickými organizacemi naprostou pravdu v tom, že se tam nemají stavět další sjezdovky a lanovky, protože to krajinu zničí nezbytně navazující infrastrukturou. Lidé, kteří tam žijí, ovšem pociťují právo na srovnatelnou životní úroveň s těmi, kdo proti sjezdovkám a lanovkám vystupují, a mají (asi oprávněné) podezření, že z pouhé ochrany přírody se na Šumavě žít nedá.

×
Zkopírovat odkaz Vytisknout
Diskuse
Pavel Krušina, programátor
January 20, 2014 v 10.19
Nezaměstnanost
Problém nezaměstnanosti ovšem není specifický pro Šumavu. Je obecný a strukturální. Jednoduše řečeno růstem efektivity výroby (a větší úspěšností externalizace nákladů zejména v Asii) došlo k tomu, že zdaleka není potřeba aby všichni práceschopní obyvatelé pracovali jako dosud. Trochu se to dá kompenzovat tím, že se stále vymýšlejí větší a větší absurdity - například průmyslové tahání lidí na prkýnkách nahodu a dolů po kopci. Ale to neřeší jádro problému.

Jedním z možných řešení by bylo zavedení nepodmíněného základního příjmu. Pak by se lidé mohli zabývat něčím ušlechtilým a nebyli by tlačeni k další devastaci země jen aby se uživili.

Tomáš Imrich, Konstruktér
January 20, 2014 v 12.07
Ozdravovny na Šumavě...
Prvek celostní medicíny, dnes velmi módní, představuje v západním lékařství například pobyt v ozdravných zařízení. Během dvacátého století podporovaná oblast zažívá dnes útlum a privatizaci a především se stává výsadou téměř jen bohatých. Můj návrh by byl navýšit zákonem dané pracovní volno o další týden navíc s pojišťovnou proplaceném pobytu ve veřejně vlastněném ozdravovacím zařízení. Vše opět i pro nezaměstnané. Efekt pravidelné týdenní dovolené strávené při ozdravných energeticky nenáročných procedurách, včetně preventivní zdravotní prohlídky, by na fyzické a psychické zdraví byl znatelný, následná úspora na léčbách také. Vznik odborných služeb v ozdravovnách by byl podporovaný v oblastech se zachovalou přírodou a vekou nezaměstnaností, nejlépe s využitím opuštěných budov například v pohraničí. Procedury by měly být jednoduché včetně lehké turistiky, terapií, četby atd., ale určené standarty například ohledně místních a kvalitních potravin a energetické soběstačnosti naopak vysoké. Podpořilo by to zaměstnanost v odborných službách a především udrželo větší objem peněz v naší ekonomice.