Čistá příroda, nebo spravedlivá společnost?

Jan Beránek

Bývalý předseda Strany zelených bere v ochranu Jana Kellera před kritikou Matěje Stropnického a některých ekologických aktivistů.

Jan Keller v Právu 7. ledna publikoval komentář „Na nesprávném hrobě“, v němž vyčítá zeleným reptání nad obsazením ministerstva životního prostředí v nadcházející vládě.

Keller mimo jiné píše: „Jde přece o naprosto logické vyústění vývoje v zemi, ve které hnutí za ochranu přírody a životního prostředí dopadlo tak jako v Česku. Je pouze vinou Strany zelených, že sociální demokracie nemá na levé straně politického spektra ekologicky orientovaného partnera. Naši zelení udělali všechno pro to, aby se stali na dlouhá léta nevolitelnými. Kdyby prokázali jen minimum politické inteligence, nemuseli dnes diktovat podmínky vládnutí lidovci.”

Proti tomu se ohradil Matěj Stropnický, jenž napsal: „Keller si správně pamatuje, že zelení poslanci v čele s Martinem Bursíkem (a Ondřejem Liškou věrně po boku) odmítali po volbách 2006 zvedat ČSSD telefony, že stále povolněji poskytovali své hlasy pro zdravotnické poplatky, privatizaci nemocnic i pojišťoven, pro rovnou daň, přípravu Bílé knihy vzdělávání obhajující školné a zčásti též pro americký radar. Dobře vzpomíná i to, že většina ekologických organizací k této politice trapně mlčela, případně ji dokonce pomáhala hájit.

×
Diskuse
PL
January 10, 2014 v 14.07
SZ i zelené hnutí teď mohou prakticky dokázat, že jim jde o obojí.
S pokusem Matěje Stropnického obhájit svou ideovou pozici ve straně zdůrazněním začátku Kellerova textu "Ekologičtí aktivisté pláčou..." si Jan Keller jistě nějak pohrál v dnešním výtisku listu, který se tolik zajímá o ekologii - zvláště pak o udržitelnost provozu JETE. (Protože mám JK rád, pominul bych otázku, jestli příspíváním do Práva JK nějak legitimizuje třeba dostavbu Temelína nebo výstavbu vlády podle Zemana, to jistě není důležité víc než případná legitimizace kroků SZ reptáním proti radaru v Brdech bez konečného vystoupení ze strany, která se podobně jako strana lidová potápí...)

Ovšem na stránce komentářů Práva z 9.1. asi 10 cm nad textem Matěje Stropnického se Keller v komentáři "Tak trochu žabomyší" zamýšlí dokonce nad vrcholovou (nikoli mimoparlamentní, natož vnitrostranicky-mimoparlametní) politikou ve stínu Evr.komisí projednávané Transatlantické dohody o obchodu a investicích. Myslím, že alespoň na tomhle tématu by mohli enviromentální aktivisté sdružení v nevládkách a členové SZ bez ohledu na příslušnost k (utajené) frakci dojít k podobným postojům. Nejlépe asi každý zvlášť, vzhledem k stávající situaci...
January 10, 2014 v 15.52
Účast SZ ve vládě "panské koalice" byla chyba, ale něco se podařilo..
Já tam u Stropnického nečtu, že považuje "podporu neoliberálních reforem a destrukci sociálního státu za obhajitelnou, pokud na druhé straně dosáhneme dílčích a krátkodobých úspěchů k Temelínu, jezům, ba i úsporám energie". Podle mě to jen připomíná jako jakousi polehčující okolnost a příklad toho, že účast SZ ve vládě nebyla ryzí hanebnost a hloupost. Že politika není černobílá. A to ještě nezmiňuje Bursíkovy zásluhy o ochranu Šumavy, které jsou podle mě veliké (i když za spoustu jiných věcí/názorů/rozhodnutí ho dost kritizuji), nebo část působení Džamily Stehlíkové (halvně pro LGBT) a Michaela Kocába (pro Romy). Za to se jako zelený nestydím, na rozdíl od Topolánkova batohu, jednání o radaru a tanečků kolem Čunka.
January 17, 2014 v 17.28
Na pokračování
Jsem rád, že moje krátká polemika vyvolala diskusi (zejména na sociálních sítích). K tématu práce ekologických organizací v kontextu současného vývoje světa se proto ještě vrátím, a to podrobněji.