Famózní úspěch Duhy a Greenpeace: prakticky celá Sněmovna stojí za limity těžby

Redakce DR

Ekologickým organizacím Hnutí Duha a Greenpeace se podařilo přesvědčit takřka devadesát procent poslanců, aby hlasovali pro usnesení, které vyzývá Rusnokovu vládu zachovat usnesení o limitech těžby uhlí v severních Čechách.

Poslanecká sněmovna 148 hlasy ze 168 přítomných vyzvala vládu, aby dodržela ochranu severočeských obcí před rozšiřováním uhelných dolů. Poslanci ve schváleném usnesení také požadují, aby vláda ustoupila od plánu na vytvoření společného podniku státu s kontroverzními podnikateli Janem Dienstlem a Pavlem Tykačem.

Jan Rovenský z Greenpeace k výsledku hlasování poznamenal: „Je očividné, že vláda bez důvěry a v demisi nemá k tak zásadnímu kroku ani mandát, ani legitimní důvod. Pokud premiér přesto trvá na tom, že ochranu severočeských obcí před rozšiřováním povrchových dolů zruší, zavání to klientelismem nebo dokonce korupcí.“

Martin Mikeska z Hnutí DUHA zdůraznil, jak důležité je, že Sněmovna odmítla společný těžební podnik státu s Pavlem Tykačem a Janem Dienstlem. „Oba pánové jsou známí svojí podnikatelskou bezskrupulózností, ohýbáním zákonů a nesolidním jednáním s obchodními partnery i klienty. Tykač je navíc stíhaný. S takovými postavami žádný rozumný člověk nepodniká — tím méně by to měl dělat stát,“ uvedl Mikeska.

Jako hlavní důvody, proč by vláda neměla rušit limity těžby ani vstupovat do společného podniku se stíhaným podnikatelem Pavlem Tykačem, Hnutí Duha Greenpeace uvádějí:

  • Společný podnik se Severní energetickou, jejíž majoritní akcionáři patrně jsou Pavel Tykač (40 %), Jan Dienstl (30 %) a Tomáš Fohler, představuje pro stát mimořádné ekonomické i právní riziko.
  • Tykačem a Dienstlem ovládaný Motoinvest přivedl ke krachu Agrobanku, následná záchrana si vyžádala 50 miliard korun ze státní pokladny.
  • Tykač je vyšetřován v kauze tunelovaných CS Fondů, ze kterých v roce 1997 zmizelo 1,3 miliardy korun.
  • Uhlí pro české teplárny je i v rámci územních limitů těžby prokazatelně dostatek nejméně do roku 2035. Potřebu zbourat Horní Jiřetín kvůli dodávkám teplárenského uhlí zpochybňuje samo Teplárenské sdružení.
  • Uhlí pod Horním Jiřetínem nepotřebuje ani česká elektroenergetika. V současnosti ČR vyváží více elektřiny (17 TWh), než spotřebují všechny české domácnosti (15 TWh).
  • Postupný útlum těžby vůbec neznamená sociální pohromu pro kraj, ba naopak základní podmínku pro jeho rozvoj. Proti 1100 pracovním místům, které by Severní energetická postupně do roku 2022 útlumem zavírala, by stál zánik nynějších 800 pracovních příležitostí v Horním Jiřetíně a čtyř až pěti tisíc míst v areálu Unipetrolu.
  • Uhlí je podle zákona majetkem státu: stát by měl stanovit podmínky jeho nejefektivnějšího využití (tedy kogenerační výrobou tepla a elektřiny v teplárnách) běžnou cestou — jasnými zákonnými pravidly, ne rizikovým podnikatelským dobrodružstvím s kontroverzními těžaři na lokalitě, která poskytuje méně než 10 % tuzemské produkce uhlí.

Rezoluci dnes podpořili zákonodárci všech sedmi ve Sněmovně zastoupených stran: ČSSD, ANO, KSČM, TOP09, KDU-ČSL, ODS i Úsvitu.

    Diskuse
    December 12, 2013 v 21.24
    zavádějící titulek
    Nemyslím že celá sněmovna stojí za limity, ale jasná většina je za usnesení výboru pro životní prostředí, které odmítá aby takto závažný krok dělala vláda bez důvěry Poslanecké sněmovny, vláda v demisi. na druhou stranu je třeba aby nová vláda řešila problém v souvislostech jak problémů regionu, tak dokončované energetické koncepce a surovinou politiky.
    To neznamená že uhlí za limity bude vyňato z rezerv a nebude nikdy vytěženo, ale že se bude věcně řešit problém ať již s prolomením, či neprolomením těžebních limitů. Ono i na veřejnosti je to zhruba půl na půl.. a kdyby se vycházelo jen z uvažovaného referenda v celém ústeckém kraji tak by asi prolomení převládlo.
    TT
    December 13, 2013 v 16.21
    A co Dolejš?
    Poslanec Dolejš by měl jasně říci, jestli on sám stojí za limity, jako je tomu u hornických odborů. Velmi dobře placení horničtí odborářští funkcionáři bojovali za privatizaci OKD a MUS, a dnes zase kopou za své šéfy.

    Proč kope za podivné existence také část sněmovny? Někteří tvrdí, že na vině jsou úplatky, někteří mají strach o voliče. O co jde Dolejšovi, to by měl říci sám.

    Bohužel Dolejš se opět mýlí, když si myslí, že Ústecký kraj by byl pro prolomení limitů. Dosavadní průzkumy ukázaly opak. Proto také už nejsou dostupné :-)

    Nicméně by mě zajímalo, proč by o obci Jiřetín měl rozhodovat někdo jiný, než Jiřetínští sami? Proč by o tom měli rozhodovat lidé v Ústeckém kraji a proč ne třeba indiáni z USA trpící vystěhováním i širokými dopady uranové těžby? Je to absurdní, jak už Dolejš bývá.