Předseda úřednické vlády v demisi Jiří Rusnok ve čtvrtek při návštěvě Mostecka připustil, že se jeho vláda bude zabývat limity těžby hnědého uhlí. Informuje o tom ČTK s tím, že premiér nevylučuje jejich prolomení. Dle jeho slov se musí limity vyřešit rychle, v opačném případě hrozí úbytek pracovních míst, tvrdí předseda vlády.

Podle informací ČTK Rusnok uvedl, že vládní usnesení, které chrání obce na Mostecku před rozšířením těžby, je vyčpělé. Česká pobočka Greenpeace dokonce tvrdí, že Rusnok usnesení vlády o územních limitech těžby, chránící před likvidací domovy tisíců lidí v severních Čechách, označil za šikanózní a vyhaslé.

Přitom ještě v létě se Rusnok označoval za ekologa. „Mimochodem, já jako velký ekolog jsem příznivcem zachování limitů, ale to říkám jako Jiří Rusnok, ne jako předseda vlády, pokud jde o těžební limity," uvedl premiér začátkem srpna letošního roku na tiskové konferenci.

„Je to smutný pohled. Jiří Rusnok právě elasticky ohnul páteř o 180 stupňů. Ještě před třemi měsíci na tiskovce úřadu vlády prohlašoval, že jako velký ekolog je odpůrce prolomení limitů těžby, nyní tvrdí, že jsou šikanózní a jeho vláda je patrně zruší,“ komentuje Rusnokův názorový obrat Jan Rovenský z Greenpeace.

Připomněl, že limity chrání domovy tisíců obyčejných lidí před zbouráním a garantují rozvoj Ústeckého kraje bez devastace krajiny i zdraví místních lidí, kterou způsobují povrchové velkolomy. „Rusnokova vláda v demisi nemá pravomoc rozhodovat nevratně už vůbec o ničem, tím spíše o tak zásadní věci,“ zdůraznil Rovenský.

V případě, že by bylo v českých elektrárnách a teplárnách spáleno uhlí, které se nalézá za územními ekologickými limity, vedlo by to k externím nákladům ve výši až 1,33 biliónů korun.

Vyplývá to ze studie Externí náklady prolomení limitů těžby na Mostecku - Případ velkolomů Československé armády a Bílina, kterou minulý rok zveřejnilo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze. Břemeno těchto nákladů by přitom nenesly důlní a energetické společnosti, ale především obyvatelé střední Evropy.

Studie kalkuluje pouze dopady, které by vznikly spálením uhlí za limity ve velkých teplárnách a elektrárnách. Nezabývá se tedy škodami, které na životním prostředí působí přímo těžba, poškozením krajiny nebo bouráním obcí.

„Získávání energie ze zdánlivě levného hnědého uhlí nás v konečném důsledku může přijít pěkně draho. Nepřímo, ale královsky jí totiž dotujeme prostřednictvím dopadů na lidské zdraví, zkrácenou délkou života, škodami na životním prostředí a změny klimatu,“ uvedl k výstupům studie Jan Rovenský z české pobočky Greenpeace.

Podle něj by ve skutečně tržním prostředí tyto náklady musely nést těžební a energetické firmy. „Je ovšem pravděpodobné, že vlastníci Czech Coal by v takovém případě museli těžbu každé další tuny dotovat ze svého,“ doplnil Rovenský. Podle jednoho z autorů studie Jana Melichara z Centra pro otázky životního prostředí UK spojují veřejnost i odborníci otázku limitů těžby především s bouráním obcí, vlivem těžby na krajinu a uvolněním uhlí pro české teplárenství.

„Považovali jsme proto za přínosné vnést do toho nový prvek, kterým se zatím nikdo podrobněji nezabýval — jak vysoké budou dopady, tzv. externí náklady, když uhlí za limity spálíme v teplárnách a elektrárnách? Naše studie není normativní — neříkáme ani nedoporučujeme, kdo a co by měl udělat,“ vysvětlil Melichar.