Lidé protestovali proti pokusům prolomit těžební limity na severu Čech

Andrea Cerqueirová

Asi sto lidí se ve středu zúčastnilo protestní akce před krajským úřadem v Ústí nad Labem. Vyjádřili tak nesouhlas s pokusy zrušit vládní usnesení z roku 1991 o územních limitech těžby hnědého uhlí.

Ve středu se uskutečnila demonstrace proti prolomení limitů pro těžbu hnědého uhlí na severu Čech. Akce proběhla před krajským úřadem v Ústí nad Labem. Asi stovka protestujících vyslovila nesouhlas s pokusy zrušit vládní usnesení z roku 1991 o územních limitech těžby. Pro možnost zrušení usnesení se nedávno vyslovil premiér v demisi Jiří Rusnok nebo zástupci hornických odborů.

„Jsme pro prolomení limitů těžby hnědého uhlí, ale za podmínek, že se těžaři musí s obcemi vyrovnat a v tu chvíli s tím obec musí souhlasit. Nebude to žádné vyvlastnění,“ uvedl například hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček z KSČM. On, odboráři i prezident Miloš Zeman, který též prolomení limitů podporuje, se bojí ztráty pracovních míst pro asi osmi a půl tisíce lidí.

„Jasně jsem Miloši Zemanovi řekl, že tahle čísla jsou účelová a nepravdivá. Vždyť práce pro horníky je v rámci platných limitů dost na několik desítek let. A navíc všichni víme, že pokračování těžby za limity znamená likvidaci skoro tisícovky pracovních míst jen v Horním Jiřetíně,“ uvedl po nedávné schůzce se Zemanem litvínovský starosta Milan Šťovíček.

Dalších více než čtyři tisíce lidí by po prolomení limitů podle Šťovíčka přišlo o místo ve firmách chemického areálu v Záluží, neboť právě tam směřují plány majitelů těžební společnosti. „Limity tak ve skutečnosti chrání tisíce perspektivních pracovních míst pro zdejší lidi,“ vysvětlil. Přes rozdílný názor na nutnost zachování limitů se podle svých slov se Zemanem shodl v tom, že není možné vyvlastnit kvůli těžbě majetky občanů či obcí.

Demonstrace se spolu s místními lidmi zúčastnili mimo jiné i někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík a exposlankyně Kateřina Jacques. Na demonstraci promluvili i místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt a chomutovský exposlanec Přemysl Rabas. Upozornili na to, že prolomení limitů by znamenalo zbourání Horního Jiřetína, Černic a části Litvínova.

„Dříve než premiér promluvil o tom, že účel limitů — ochrana lidí před prachem a emisemi z těžby a spalování uhlí — byl naplněn, možná měl navštívit Ústav experimentální medicíny Akademie věd a seznámit se s výsledky třicetiletého výzkumu. Dozvěděl by se, že v Ústeckém kraji zkracuje špatný stav ovzduší lidem život v průměru o dva roky ve srovnání se zbytkem republiky,“ uvedl Bursík v Hospodářských novinách.

Prach ze spalování uhlí spolu s polyaromáty má podle Bursíka v Ústeckém kraji na svědomí nejvyšší výskyt nádorových onemocnění prsu a plic. Připomněl, že v roce 1998, kdy byl ministrem životního prostředí ve vládě Josefa Tošovského, zabránil prvnímu pokusu těžařů limity prolomit.

V roce 2008, kdy byl ministr ve vládě Mirka Topolánka, pak předložil novelu horního zákona, která by snahy těžařů zmařila. Tu však následně stáhla z Poslanecké sněmovny úřednická vláda Jana Fischera.

Za vlády Petra Nečase poslanci schválili malou novela horního zákona. Podle obhájců novela chrání domovy lidí v obcích ohrožených těžbou, její kritici naopak poukazují na to, že zákon připravil stát o vlastnictví nerostného bohatství. Bursík schválení novely uvítal, je ale podle něj nedostatečná: těžebním společnostem podle jeho slov umožňuje zneužívat mezery v zákoně k blokování odpisu zásob za územně ekologickými limity těžby.

V již zmíněných obcích Horní Jiřetín a Černice žije 2140 obyvatel. Obě obce žijí bohatým společenským životem, lidé tam mají domov a měnit jej nechtějí. V Horním Jiřetíně působí kupříkladu Tělovýchovná Jednota Sokol, ženy z ní při různých akcích konají taneční vystoupení.

„Obyvatelé Horního Jiřetína se vždy vyznačovali aktivitou. Po válce, kdy přišli noví obyvatelé, zde byly založeny spolky - ať již baráčníci, zahrádkáři, rybáři. A mezi prvními byl i Sokol,“ uvedla v minulosti Jana Brožová, která v Horním Jiřetíně žije.

Tělovýchovná Jednota Sokol je podle jejích slov největším jiřetínským spolkem. V obci působí i Klub důchodců, který čítá přes sto deset členů. „Chceme být i užiteční, takže jsme třeba hrabali listí na  Jezeří, vyráběli fáče do Afriky, kam jsme poslali i brýle. Vyráběli jsme panenky,“ dodala Brožová.

Lidé z Horního Jiřetína jsou podle ní již unaveni z věčné nejistoty o budoucnost.