Prezident Václav Klaus v pondělí vrátil Poslanecké sněmovně horní zákon, který ruší institut vyvlastnění. Podle Klause by se jeho implementací nastolil — na rozdíl od současného znění horního zákona — velmi riskantní a problematický konflikt vlastníků pozemků a vlastníka nerostného bohatství, kterým je stát.

„Vyjmutím institutu veřejného zájmu a vyvlastnění z horního zákona se stát zbavuje legálního nástroje pro přístup ke svému vlastnictví. Vyhlášení veřejného zájmu v případě těžby dosud náleží vládě, která je odpovědna za energetickou politiku. Touto změnou by nástroj k uplatňování své energetické politiky ztratila,“ uvedl Klaus ve svém zdůvodnění.

Podle ekologů je Klausovo veto symbolický opožděný dárek k 17. listopadu. „Prezident se pokouší zabránit vládě, aby z právního řádu vypustila komunistické vyvlastňovací paragrafy. Ty dnes mohou soukromé těžební společnosti zneužívat k vydírání jiných, taktéž soukromých vlastníků,“ připomněl Jan Rovenský z české pobočky Greenpreace.

Podle něj přitom nejde o žádnou akademickou debatu, nýbrž o domovy a osudy tisíců lidí v Horním Jiřetíně, Černicích či Karviné, které jsou ohroženy rozšiřováním uhelných dolů. „Klaus není liberál, konzervativec ani ochránce soukromého vlastnictví a volného trhu. Je to bojovník za výsady silných proti právům slabých. Je to prezident Vyvlastnitel,“ dodal Rovenský.

Klaus ve svém zdůvodnění nicméně připomněl, že horní právo, jehož tradice na území našeho státu sahá až do poloviny 13. století, bylo vždy normou, která podporovala těžbu nerostných surovin.

„Zrušení institutu vyvlastnění představuje mimořádný zásah do samotné podstaty horního zákona, který jako jediný stanoví, že tzv. vyhrazené nerostné bohatství je vlastnictvím státu, bez ohledu na to, kdo je vlastníkem pozemku nad dotyčným ložiskem,“ uvedl prezident.

Podle něj se dá očekávat, že pozemky, pod nimiž se nacházejí státu vyhrazená ložiska a jež nebude v mimořádných případech možné vyvlastnit, budou vykupovány ze spekulativních důvodů s perspektivou vymáhání vysokých náhrad od státu.

„Na změnu horního zákona mají zájem především tito potenciální spekulanti,“ dodal Klaus s tím, že řada jiných zákonů vyvlastnění umožňuje, například zákon stavební, zákon vodní a zákon energetický.

Připomněl také, že proti novele protestuje řada profesních organizací a institucí, jako například Hospodářská komora, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Svaz průmyslu a dopravy či Ústecký kraj.

„Vyvlastnění není v demokratických právních státech neznámým a nezákonným institutem. Možnost vyvlastnit pozemky mají v EU například Rakousko, Německo a Slovensko pro případ, kdy by vlastník pozemku bránil využití významných energetických surovin,“ uzavřel Klaus.

Podle ústavy se nyní bude zákonem znovu zabývat Poslanecká sněmovna. Greenpeace podle Rovenského věří, že vládní koalice dokáže prezidentovo veto překonat. Potřebuje k tomu 101 hlasů.