0/350 000 Kč Podpořte nás trvalým příkazem na cestě k finanční stabilitě ♥︎ Daruji
×

Profil čtenáře:
Ivan Štampach

Profese: religionista
E-mail: ivan.stampach@seznam.cz

Ujišťuji pana Kolaříka, že nic nehodlám exportovat.

Pane Vyleťale, rád Vás tu po létech opět potkávám. Článek představuje sociální působení církve v Polsku, potenciálně kdekoli, zejména u nás. K jejímu sociálnímu působení patří i téma ďábla. Ďábla, kterého charakterizujeme jako zdroj zla.

V oficiálním učení církve to tak není, ale vypadá to na dvě centrální mocnosti Boha jako dobrá a ďábla jako zla. A následně rozdělení lidí na lidi Boží a lidí ďábelské. Na hodné odměny a hodné trestu.

K tomu patří monopol církve na eventuální vymanění z ďábelské moci. Jedině poslušností instituce máme šanci na věčnou blaženost. Jinak nám Bůh určil věčné sadistické mučení.

To se může někomu jevit jako standardní obsah křesťanské víry, ale je to nauka nebezpečná. Potenciálně totalitní.

Komentář mi připadá věčný. Občas se k roli církve v její současné historické podobě vracíme a vyslovujeme přání, aby se naučila žít v moderní demokratické a liberální společnosti.

Jen, prosím, opravte tu hrubku v mezititulku.

Z různých zpráv o nálezu Ústavního soudu teprve tento článek mi vyjasnil o jaké změny jde. Pochopil jsem také, že menší strany nebo předvolební bloky mají šanci na přiměřenější zastoupení. Dosavadní použití D'Hondtovy metody velkým nepřiměřeně přidávalo a malým bralo. Díky za článek.

Jen prosím.opravte ošklivou hrubku ke konci devátého odstavce. :-)

Děkuji autorovi, že se nás zastal. Je mi trapno, když mi televize jako program pro mou generaci nabízí na ČT3 snůšku trapných kýčů. Je mi divno, že mám patřit politováníhodné skupině.

Michle v Praze je ta Michle, jedna.