https://pravovdesti.substack.com/p/drze-celo-lepsi-nez-zakon

Je vůbec otázka, zda v době odluky státu a církve je v pořádku, že do fungování fakulty na veřejné vysoké škole může zasahovat církev.

Na druhou stranu, kdyby se teologie zcela vykázala z veřejných vysokých škol do soukromých církevních škol, mohlo by to vést k její už úplné degradaci na pouhou služku jediné správné věrouky té které církve.

Zajímalo by mě - sám to nevím - jak je to u ETF.

Na FF UK byli teď v létě během prázdnin propuštěni minimálně dva pedagogové, jenže ti propuštění se o manželství pro všechny nezasazují, takže rektorka se tím patrně zabývat nebude.

Pokud si tedy někdo chce své místo pedagoga pojistit, měl by se do té agendy veřejně zapojit.

Kdysi také museli mít pedagogové kladný vztah k našemu společenskému zřízení. Bohoslovecká fakulta byla podřízena Státnímu úřadu pro věci církevní, děkan tedy nebyl odpovědný církevním představitelům, nýbrž SÚC, který také určoval osnovy a vybíral vyučující.

Nijak mě nezajímá, že do personálních otázek KTF mluví biskupové. Jsou mluvčí bezkonkurenčně největšího zaměstnavatele absolventů a netrpím představou, že by právě biskupové museli patřit k obskurantům.

To, čemu nerozumím je, proč by měl na provoz katolické teologické fakulty přispívá stát, pokud by tam nemohla - vzhledem k té nutnosti zásahu biskupů --v plném rozsahu platit pravidla zavedená zákoníkem práce a zvláště ta, která jsou zavedena pro vysokou školu jako jakožto samosprávnou osobu. Ivan Štampach snesl argumenty pro podezření, že tato pravidla platit nemohou a tudíž Vám budu oběma vděčný, pokud uvedete argumenty proti.

„Jenom bych se chtěl ohradit proti tomu, abyste mě dával dohromady s Nushartem - který ostatně už vyjádřil svůj názor, že to je vlastně ‚jako za komunistů‘.“

-------------------------

Měl jsem, pane Kolaříku, naopak na mysli to, že „jako za komunistů“ to právě naštěstí není, pokud o těch personálních otázkách rozhoduje děkan.

„Jako za komunistů“ by to začalo být, pokud by bylo možné pojistit si místo angažovaností v příslušné agendě.

Jestliže by se rektorka zabývala neprodloužením pracovní smlouvy pouze u těch, kteří se v příslušné agendě angažují, a stavěla by se pak na jejich obranu, zatímco o ostatní případy ukončení pracovního poměru by se nezajímala, asi by velmi rychle přibývalo angažovaných pedagogů a snadno by se tedy dosáhlo stavu „jako za komunistů“. Svobodného smýšlení by se tímto způsobem nedosáhlo.

Jedno to stanovisko, pane Kolaříku, děkana podporuje, druhé ho kritizuje za „skandální rozhodnutí a nestandardní postup“. Takže o zas tak „naprosto souhlasná stanoviska“ asi nepůjde.

Ale já nenadávám na katolickou církev -- pokud už bych na někoho nadával, pak by to bylo vedení KTF.

Ale i tam jsem se jen ptal -- jaké máte protiargumenty proto Štampachovu podezření. A protože jste Vy i Jiří Nushart zjevně přesvědčeni, že argumenty máte, ptal jsem se obou. Aniž bych Vás házel do jednoho pytle, to by Vám jistě bylo oběma nepohodlné.

Tomáš Halík:

„Pokud by představitelé církve chtěli mít teologické fakulty na způsob ideologicky jednobarevných stranických škol, museli by si takové instituce sami zřídit a financovat; pokud KTF je a chce zůstat součástí Univerzity Karlovy, musí respektovat akademická pravidla.“

Martin Profant:

„Nerozumím tomu, proč by měl na provoz katolické teologické fakulty přispívá stát, pokud by tam nemohla - vzhledem k té nutnosti zásahu biskupů --v plném rozsahu platit pravidla zavedená zákoníkem práce a zvláště ta, která jsou zavedena pro vysokou školu jako jakožto samosprávnou osobu.“

Pavel Kolařík:

„Otázka, zda do fungování fakulty na veřejné vysoké škole může zasahovat církev, je snadná. Ano, může. Je to tak na celém světě. Rozumím tomu, že Profant s gustem naskakuje na oblíbené Štampachovo náhradní téma ‚pojďme nadávat na katolickou církev‘.“

Vy tedy, pane Kolaříku, souhlasíte s Halíkem a nesouhlasíte s Profantem?

Ono je to s "Nihil obstat" poněkud složitější. Náš vysokoškolský zákon ho nezná, Podobně jako nezná ani tento zákon - a ani příslušné podlegislativní normy Univerzity Karlovy -- titul velkého kancléře. V pracovně-právní vztazích a jistotách vyučujících tedy nesmí to, zda ho ten či onen přednášející má, hrát roli.

Pochopitelně, jedná se velmi křehkou souvislost, lidské vztahy nejsou jen formální právní vztahy a katolická teologická fakulta, která by byla ve sporu s místní církevní vrchností, by uvedla sebe i své studenty do velmi prekérní situace. Ale právě proto by měla ona i vrchnost dbát o to, aby ty vztahy působily co nejvíce transparentně. A právě tak je součástí té křehké shody skutečnost že se jedná o fakultu University Karlovy, která má jako celek s katolickou církví vztahy jen na bázi vzájemné zdvořilosti.

Může si děkan KTF něco myslet, když podléhá tlakům?

Kdyby si například děkan o manželství pro všechny myslel to samé co někteří biskupové a zároveň by z ekonomických důvodů neprodloužil Petráčkovi smlouvu, byl by pod tlakem.

Kdyby si ale děkan o manželství pro všechny vůbec nemyslel to samé co Petráček (nebo kdyby si o manželství pro všechny dokonce nemyslel vůbec nic) a zároveň by (navzdory ekonomickým důvodům nebo i bez nich) Petráčkovi pod tlakem aktivistů smlouvu prodloužil, pod tlakem by logicky nebyl.

Jako nejvíce závažná se ovšem jeví třetí možnost: Pokud by si děkan o manželství pro všechny myslel to samé co Petráček a smlouvu by mu přesto neprodloužil, jednalo by se z hlediska progresivismu o nevysvětlitelný jev, který se ale v našem viditelném vesmíru nevyskytuje.

------------------

Děkan si naštěstí může myslet cokoliv, ale pokud neprodlouží smlouvu někomu, kdo si myslí to co Petráček, bude děkan logicky pod tlakem. Vidíme tedy, že zde díky Bohu stále vládne svoboda myšlení.

Svoboda vyjadřování, ukončení pracovního poměru a snadné řešení zapeklité situace

Petr Kukal dostal v roce 2020 vyhazov z filozofické fakulty poté, co během pandemie přirovnal ženy v rouškách k perským princeznám.

V pondělí napsal do deníku Metro sloupek, který končil: „Milé ženy a dívky v rouškách, nejste směšné, trapné ani neatraktivní. Jste i v mizerii těchto dní perskými princeznami.“ Ve středu se rozhodlo, že následující úterý poletí. Byl konec měsíce, takže proč vlastně ne.

Děkanem byl tehdy zrovna ten Pullmann, podle kterého bylo období tzv. Velké (stalinské) čistky v určitém smyslu vlastně „demokratickým prvkem stalinismu“. Ano, děkanem byl ten Pullmann, který na připomenutí dne popravy Milady Horákové nechtěl na budovu fakulty z důvodu svobody vyjádření vyvěsit černý transparent se sloganem „Zavražděna komunisty“.

Děkan Pullmann k tomu ukončení pracovního poměru tehdy napsal: „Potvrzujeme, že vedení fakulty obdrželo stížnost na vystupování pana Kukala, nicméně tato skutečnost nehrála v našem rozhodování roli. Při rozhodování o tak zásadním kroku, jako je ukončení pracovního poměru, vycházíme z vlastního posouzení situace...“

Nevšiml jsem si, že by proti tomu propuštění nějací progresivisté tehdy protestovali. Děkan KTF tedy udělal zásadní chybu, když si z tohoto případu nevzal dostatečné ponaučení a nenapsal třeba:

„Potvrzujeme, že vedení fakulty obdrželo stížnost na vystupování pana Petráčka, nicméně tato skutečnost nehrála v našem rozhodování roli. Při rozhodování o tak zásadním kroku, jako je ukončení pracovního poměru, vycházíme z vlastního posouzení situace...“

„To, čemu nerozumím je, proč by měl na provoz katolické teologické fakulty přispívat stát, pokud by tam nemohla - vzhledem k té nutnosti zásahu biskupů --v plném rozsahu platit pravidla zavedená zákoníkem práce a zvláště ta, která jsou zavedena pro vysokou školu jako jakožto samosprávnou osobu.“

--------------------------

Ta otázka, pane Profante, zní vlastně asi nějak takto: Je působení teologických fakult v rámci veřejného státem akreditovaného školství ku prospěchu těchto fakult, státu i církví? Má stát zkoušet z teologie?

https://www.konzervativninoviny.cz/ma-stat-zkouset-z-teologie/

Například v Rakousku se rozhodli, že stát bude kontrolovat vzdělávání muslimských duchovních. Každý asi chápe proč, chtěli omezit šíření nejradikálnějších muslimských projevů. Je ovšem Rakousko kompetentní k výkladu Koránu – je vůbec stát kompetentní k posuzování teologických sporů v rámci islámu? No, pokud nejde o „islámský stát“, tak k tomu kompetentní nejspíš asi není.

Já osobně si tedy žádný náboženský stát rozhodně nepřeji (z toho jsme snad už v západní civilizaci trochu vyrostli). Západní civilizace sice z období náboženského státu vyrostla, ale náboženský stát se poměrně úspěšně pořád snaží o návrat i do našeho civilizačního okruhu – náboženský stát se k nám vrací ve formě ideologií, které náboženství nápadně připomínají a které také usilují o nadvládu nad společností a také nás chtějí zachránit a spasit. Sklon k religiozitě se prostě z člověka nedá nijak vykořenit, člověk si nějaké své náboženství vždy znovu a znovu najde, i když si třeba bude myslet, že je ateistou.

Stejně jako si tedy nepřeji, aby náboženství či ideologie ovládaly samotný stát, stejně tak si samozřejmě nepřeji, aby to bylo naopak, aby náboženství bylo ve státním područí a teologické otázky aby rozhodoval stát. Stát by stejně tak neměl rozhodovat otázky „ideologické“, otázky smyslu bytí ap.

Rozdíl mezi námi je tedy v tom, pane Profante, že já jsem pro sekulární stát a pro náboženskou svobodu, zatímco vy jste vyznavačem jiného náboženství [či „ideologie“] než já a chcete, aby zde toto vaše náboženství bylo dominantní – aby ovládalo stát. Nic jiného za tím není.

a) Není jisté, zda byl prof. Petráček propuštěn v souladu se Zákoníkem práce. Přinejmenším pokud platí informace, že nebyla změna projednána s odborovou organizací (o té subtilnější otázce, totiž podezření z účelovosti změny nemluvě).

b) Zákoník práce stojí vysoko nad Statutem fakulty a a stačí se podívat do výjimek přijatých s souvislosti s antidiskriminační legislativou pro církve, abychom viděli, že tam důvody spojené s ingerencí církve do provozu fakulty prostě nejsou.

Jistě jste postřehl, že základní škola není škola vysoká. Ve školském zákoně se jedná o situaci, kdy stát vychází vstříc rodičům, kteří mají zájem, aby jejich dítě mimo vlastní školní výuku navštěvovalo také náboženskou výchovu.

A protože jsem u přípravy toho zákona byl, stejně jako u příslušné implementace antidiskriminačních zákonů do české legislativy, mohu vám docela odpovědně říct, že hledání rovnováhy mezi ústavními principy a požadavky církví nebylo vůbec jednoduché. Nikoliv z nedostatku dobré vůle na obou stranách, pan biskup Lobkowicz byl moudrý a okouzlující vyjednávač, ale pro formalitu práva.

"Rozdíl mezi námi je tedy v tom, pane Profante, že já jsem pro sekulární stát a pro náboženskou svobodu, zatímco vy jste vyznavačem jiného náboženství [či „ideologie“] než já a chcete, aby zde toto vaše náboženství bylo dominantní – aby ovládalo stát. Nic jiného za tím není."

Přiznávám, že nevím, jak toto prohlášení vztáhnout na téma článku, pod kterým probíhá diskuse a ve kterém jde o to, že děkan, který propustil Tomáše Petráčka, zřejmě podlehl jakýmsi tlakům.

Je tedy Tomáš Petráček reprezentantem onoho náboženství, o kterém se zmiňuje pan Nushart, zatímco tlaky na jeho propuštění přišly ze strany zastánců sekulárního státu, kteří odolávají snahám o dominanci páně Profantovy ideologie?

Čím a kým je ovládána naše nejslavnější univerzita a proč se děkan jedné její fakulty musí vymlouvat na finanční důvody, pokud ho jeho přesvědčení, podpořené "tlaky" osvícených spravedlivých, vede k nutnosti zachraňovat tímto krokem akademickou svobodu?

Musím přiznat, že můj zmatek tentokrát nerozptyluje ani pan Kolařík.

Nejsem dotčená osoba, takže podnět bych k ústavnímu soudu podávat nemohl.

Ale nevím, co jsem napsal nesrozumitelně, takže ještě jednou:

Na základních školách se může, pokud o to požádají rodiče a příslušná registrovaná církev poskytne vyučujícího, provozovat náboženská výchova. Mimo obvyklou, curiculem definovanou výuku. Stát -- s ohledem na nedokončenou odluku -- tyto vyučující platí a proti tomu požaduje, aby měli pedagogické vzdělání. A zároveň se trochu šalamounsky kryje, protože odpovědnost za ty vyučující a obsah výuky přenechává církvím.

Nevím, kde vidíte právě v tomhle analogii s Nihil obstat .

Možná je to pro Vás poněkud složité -- ale princip moderního sekulárního státu spočívá v jeho náboženské neutralitě a v tom, že jsou instituce, ve kterých platí právo víc, než přikázání a pravidla té či oné obce věřících -- např. židovka nebo muslimka se muže vzít bezvěrce nebo polyteistu a stát je povinen toto její právo hájit (a pokud ji proto rodina vydědí nebo společenství vyobcuje, pak je to soukromá záležitost té rodiny nebo obce a nelze tím argumentovat např. ve prospěch její nezpůsobilosti dědit nepominutelnou část nebo užívat rodinné jméno).

A podobně je právě v sekulárním státě povinna veřejná vysoká škola (notabene pokud v jejím rozpočtu představuje normativní státní příspěvek zcela rozhodující část, povinna respektovat zákony toho státu. A pokud vyhazuje v rozporu se zákoníkem práce - dokonce i když je vyhazuje jen v rozporu se zdravým rozumem a dobrými mravy -- své profesory, pak se nesmí vymlouvat na sponzorskou firmu, veřejné mínění nebo církevní vrchnost, které to na ní požadovaly.

A pokud v tomto postoji vidíte projev mého náboženského přesvědčení, zvažte omezení užívání lysohlávek.

Napsal jsem, že učitele náboženské výchovy platí stát.

Vy citujete zákon, jakoby se tam říkalo něco jiného. Jenomže ono je to tak: veřejnou školu vlastní a provozuje obec nebo kraj -- ale na platy učitelů dostává od státu, právě tak jako paušál na ostatní náklady spojené se školou. a proto stát v jisté míře definuje, nač se mohou a nemohou ty peníze vydat.

U učitele náboženské výchovy jsou výdaje na jeho plat povinné, pokud rodiče projevili zájem o nějakou výuku -- ryze teoreticky by na průměrně velké české škole mohlo být přes dvacet různých náboženských výchov, dost často není ani jedna. A ředitel nemůže říct, že nebude provozovat náboženskou výuku, protože mu chybí peníze na matykáře nebo nemá volné třídy.

A tak jako si o věroučném obsahu výuky rozhoduje ta která náboženská společnost, dodává i jejího vyučujícího.

Ano, v tom se shodneme.

A právě proto se bude muset děkan té fakulty smířit s faktem, že musí dávat výpovědi řádnou procedurou a nesmí se vymlouvat na církev.

Já to napsal hned na začátku, ale Vy jste to ve svém zápalu přehlédl -- opravdu nevěřím tomu, že by čeští biskupové (podle Štampacha) nebo pražský arcibiskup byly pod či jen na úrovni současného vedení KTF, co se obskurantismu týče.

Mimochodem, když už jste psal o žalobě u ústavního soudu -- ta by byl zajímavá v jediném případě který nenastal: Kdyby totiž děkan fakulty propustil profesora, protože pozbyl "Nihil obstat". Ale opět, stranou, která případně pochybila, by byla KTF, nikoli církev.

Samozřejmě, pane Profante, halucinogeny mohou být občas využívány i jako prostředek ke získání náboženských zkušeností (viz třeba šamanismus).

Mohu vás ovšem zcela ubezpečit, že každému, kdo vyznává nějaké náboženství, se jeho vlastní náboženské přesvědčení jeví jako realita a nikoliv jako náboženské přesvědčení („náboženské“ v tom současném smyslu slova – tedy ve smyslu „nepravdivé“). Uveďme si příklad a vyslovme tato dvě jednoduchá tvrzení:

1. Bůh neexistuje.

2. Muži a ženy neexistují.

Z těchto dvou tvrzení mi jako méně pravděpodobné připadá tvrzení druhé, ale existuje nemalé množství lidí, kterým se druhé tvrzení jeví jako běžná realita, aniž by za tím účelem byť jen zvažovali zintenzivnit své užívání lysohlávek.

Pavel Kolařík, informatik 30. srpna 2023 v 8.44

"Znovu si jenom zopakujme, že tvrzení, že na rozdíl od Profantova tvrzení na KTF v plném rozsahu platí "pravidla zavedená zákoníkem práce a zvláště ta, která jsou zavedena pro vysokou školu jako jakožto samosprávnou osobu".

K tomu přistupuje status KTF, který po schválení Akademickým senátem UK, je součástí právního rámce KTF jakožto součásti UK."

Co tou první větou asi chtěl básník říci...?

Pane Václavů, každý chápe, co chtěl pan Kolařík říci. Chyby v odeslaných diskusních příspěvcích již nejdou odstranit.

Ale já jsem přece nediskutoval o tom, zda platí na všech katolických teologiích respekt k určité katolické proceduře.

Jde o to, že ve Vámi uvedených případech příslušná univerzita respektovala pracovněprávní vztahy, byť to byla pro fakultu provozní komplikace -- zatímco v případě prof. Petráčka jednak zřejmě (pokud předsedkyně tamějších odborů nelhala, ale proč bych měl věřit jejímu slovu míň než druhé straně sporu) frapantně porušila pracovněprávní legislativu a že se to podle [nejen] Štampachova podezření pokoušela legitimovat vyprávěním o požadavcích ze strany církevní vrchnosti. A až ta představa, že takové --ať již domnělé nebo skutečné -- požadavky by mohli ospravedlnit arogantní porušování práv jednotlivce, by činila pozici vedení KTF zavrženíhodnou.

Pavel Kolařík: "Přičemž ovšem předchozí předchozí Štampachova věta o tom, že Velký kancléř 'má právo fakultě určovat vyučující teologických předmětů' je lež.

"Velký kancléř ... uděluje nebo odnímá akademickým pracovníkům církevní pověření k vyučování,..." (Statut KTF UK, čl. 4, h).