Nově jmenovaný a důvěru očekávající ministr životního prostředí Tomáš Podivínský dovede překvapit. Vzhledem k napojení řady jeho vládních kolegů na jaderný průmysl se sice zejména u projektu nových reaktorů v Temelíně dá čekat od tohoto Zemanova kabinetu ledacos nepěkného, ale že tak rychle, na svou první pracovní cestu a ještě před ministrem průmyslu vyrazí do stínu páry z chladících věží JETE šéf rezortu úplně jiného, to není zas tak obvyklé.

Z rozhovorů, které kariérní diplomat Podivínský poskytl, bylo záhy jasné, že šlo o čistě propagandistickou cestu, která měla ujistit českou veřejnost o „nezbytnosti“ několikasetmiliardové investice do dvou dalších bloků. V zárodku je tak zadušena malá naděje, že by snad mohl opustit trend postupného splývání ministerstev průmyslu a životního prostředí, který nastolili jeho předchůdci Pavel Drobil s Tomášem Chalupou.

Avšak výrazně překvapila i plytkost argumentace, se kterou Podivínský vyrukoval a která místy připomněla příručky PR oddělení ČEZu z poslední dekády minulého století. Nejprve tradiční argument, že bez dalších reaktorů bude mít Česká republika po roce 2025 v elektřině deficit. Ministr se patrně ještě nestačil seznámit s aktuálními energetickými daty. Už i velký obhájce rozšíření Temelína a bývalý ministr průmyslu Kuba připustil, že z hlediska bilance nebudeme elektřinu z dalšího reaktoru potřebovat dříve, jak kolem roku 2030.