O víkendu se bude v Brně konat sjezd Strany zelených. Přestože měl být původně nevolební, delegáti na něm rozhodnou o novém předsedovi strany. Dosavadní řádně zvolený předseda strany Ondřej Liška totiž na post rezignoval loni na jaře v reakci na neúspěch Strany zelených ve volbách do Evropského parlamentu.

V tuto chvíli na uvolněnou pozici kandidují tři politici: v současnosti první místopředsedkyně zelených pověřená vedením strany Jana Drápalová, předseda pražských zelených Petr Štěpánek a řadový člen, nekonformní levicový aktivista a performer Tomáš Schejbal.

O novém předsedovi se rozhodne mezi Drápalovou a Štěpánkem. Kandidatura Schejbala je v nejlepším případě, pokud je vůbec míněna vážně, pokusem zjistit, zda se členská základna zelených přece jen neposouvá postupně směrem k prostoru nalevo od středu.

Drápalová pro Lásku

Podle informací Deníku Referendum má blíže ke zvolení Drápalová. Ta již také avizovala, že by v případě svého zvolení na post rezignovala před příštím sjezdem, který se bude konat za rok. Jak tuto strategii číst? Podle všeho jde o přechodné řešení, půda před krajskými a sněmovními volbami se má připravit pro někoho jiného. A nejčastěji se mluví o senátorovi Václavu Láskovi.

Mandát členů předsednictva je totiž dvouletý, a podle Drápalové je logické, aby za rok proběhla volba kompletního vedení včetně předsedy. A o tom, že by chtěla stranu vést do volebních klání, Drápalová nehovoří. „Budu pracovat na tom, aby v médiích nebyla vidět jenom jedna tvář Strany zelených, ale aby se odborníci, které ve svých řadách máme, mohli vyjadřovat k aktuálním tématům a také prezentovat naše konkrétní návrhy,“ uvedla pro Deník Referendum.

Pro sever iHned.cz pak řekla, že pokud lidé nezaregistrovali, že je v čele zelených, tak je to dobře. Přesto zdůrazňuje, že jedním z klíčových cílů nově zvoleného předsedy bude připravit stranu pro krajské volby v příštím roce. V letošním nevolebním roce se zelení chtějí zaměřit také na aktualizaci politického programu či na diskusi o změnách stanov vedoucí k případnému zavedení spolupředsednictví.

„Čeká nás pravděpodobně rok bez voleb, jenže to nesmí být čas promarněný tím, že se Strana zelených bude zabývat jenom sama sebou. Aby mohla strana uspět na podzim 2016 a v krajských a senátních volbách a především uspět následně ve volbách parlamentních, a vrátit se tak do Poslanecké sněmovny, musí se podařit znovu získat důvěru voličů,“ řekla nám Drápalová v rozhovoru.

Avšak pokud chce být v čele pouhý rok, může se stát přesně to, co si nepřeje. Nechce-li se strana zabývat „jenom sama sebou“, chce-li zároveň pracovat na aktualizaci programu a nalézt vhodnou strategii pro krajské a případně i sněmovní volby, bylo by daleko logičtější, pokud by již tento víkend přistoupila k radikálnějšímu řezu a obměnila kompletní vedení strany.

Jak kandidovat v krajích bez členů?

Nově zvolené vedení s řádným a nezpochybnitelným mandátem by pak mělo na podobnou práci dostatečný čas. V tomto slova smyslu se může letošní sjezd ukázat jako pouhá údržba.

Jinak řečeno, pokud by zelení avizovanou debatu o své budoucí politické strategii a o programu, který je mimochodem již přes deset let starý (jeho přípravu řídil současný šéfredaktor DR), mysleli vážně, učinili by pravý opak toho, co navrhuje Drápalová. Skončit to totiž může tak, že strana v následujícím roce vyčerpá veškerou energii diskusí o personálních otázkách.

A příští vedení bude zvoleno jen několik měsíců před krajskými volbami. Na jejich přípravu tak bude mít zoufale málo času. Lépe řečeno žádný. Přitom krajské volby, které proběhnou za rok na podzim, budou pro budoucnost strany zelených klíčové.

„Pokud nepřipravíme pro krajské volby jednotnou strategii, výsledkem bude, že budeme v každém kraji kandidovat pod jiným názvem,“ připomněl pro Deník Referendum zkušenost strany z minulých krajských voleb člen předsednictva Matěj Stropnický.

Právě tato okolnost může stranu s ohledem na sněmovní volby poškodit. Voličům se totiž v mnoha krajích strana jako značka postupně vytrácí z očí. Přitom důležitým předpokladem úspěchu v parlamentních volbách je rovnoměrná podpora voličů ve všech krajích.

Tu je ovšem třeba Stropnickému připomenout, že taktika uzavírání předvolebních koalic má také své strukturální příčiny. Zelení mají v současnosti podle svého mluvčího Jana Žáčka 1435 členů, z toho jsou podle našich informací tři čtvrtiny v Praze, na jižní Moravě a ve středních Čechách.

V ostatních krajích jsou tudíž předvolební koalice pro zelené z nouze ctnost. Pokud to myslí s jednotným postupem ve všech krajích vážně, budou muset zapracovat na členské základně napříč celou republikou.

„Aby mohla strana uspět na podzim 2016 v krajských a senátních volbách a především uspět následně ve volbách parlamentních a vrátit se tak do Poslanecké sněmovny, musí se podařit znovu získat důvěru voličů,“ uvedla pro Deník Referendum Jana Drápalová. Podle ní musí lidé pochopit, že zelená politika jim nijak neubližuje, nýbrž naopak. „Brání jejich právo na kvalitní život,“ tvrdí Drápalová.

Její protikandidát Petr Štěpánek, který kandidoval na předsedu již v roce 2004, kdy jej porazil Jan Beránek, tvrdí, že zelení musí před krajskými volbami uchopit svá tradiční témata komunikovaná místními spolky a sdruženími. Zmiňuje se například o úložišti jaderného odpadu, udržitelné energetice, anebo dopravní dostupnosti v regionech.

Na celonárodní úrovni chce otevřít celospolečenskou diskuzi o přesměrování peněz z evropských fondů ze zabetonování krajiny do posílení společenského potenciálu ve školství nebo ve službách pro seniory. Zelení jsou podle něj připravení hájit osobní i kolektivní svobody, které se pokouší okleštit korporace nebo vlády při přípravě multilaterárních smluv typu transatlantického partnerství.

„Čeká nás dekáda rehabilitace udržitelné energetiky, občané od svých volených zástupců očekávají čisté životní prostředí a kvalitu života pro děti i seniory. Právě tradiční zelené hodnoty mohou nastartovat proměnu společnosti, která bude vzdělanější, tolerantnější, a ve které se lidé budou cítit lépe,” představuje cíle zelených Štěpánek.

Drápalová pak připomíná, že stranu čeká diskuse o novém programu. „Ten z roku 2003 se zdál hodně nadčasový a základní hodnoty v něm vyjádřené se určitě nemění,“ uvedla s tím, že je ale již nutné reagovat na posuny, které ve společnosti mezitím nastaly. Zelení podle Drápalové musí formulovat nové cíle tak, aby byli silou, která táhne společnost dopředu.

Konkrétní kroky, jež by mohly k podobnému stavu stranu dovést, ale neformuluje. Podpora zelených dlouhodobě osciluje mezi dvěma a půl až čtyřmi procenty hlasů. V předloňských sněmovních volbách je volilo 159 025 (3,19 %) voličů.

A loňské volby do Evropského parlamentu naznačily, že blíže ke kritické pětiprocentní podpoře mohou mít napříště Piráti, ostatně také jejich programová debata ukazuje, že jsou to právě oni, kdo může v blízké budoucnosti plnit roli štiky v zatuchlém politickém rybníce.

Zeleným chybí lidé nezatížení minulostí koalice s ODS

Zelení na rozdíl od Pirátů již několik let přešlapují na místě, nebyli se dlouho schopni zbavit neúspěšného předsedy Ondřeje Lišky a namísto toho, aby jeho rezignaci využili k hluboké sebereflexi a razantním změnám, hodlají i po víkendovém sjezdu spíše vyčkávat.

Přitom volební projekty některých jejích komunálních politiků ukazují, že jsou schopni voliče oslovit. Je nejspíš symptomatické, že téměř výhradně pod jinou, než zelenou značkou.

Dokud nevyřeší spor o svou identitu, dokud jim nedojde, že jejich místo je kdesi nalevo od sociální demokracie, dokud si nepřiznají, že jejich nejpřitažlivějším současným politikem je výrazně levicově profilovaný, a přesto v pravicové Praze úspěšný, Matěj Stropnický a dokud si neosvojí radikální kritiku neoliberálních politik, které v čase Bursíka a Lišky prosazovali ve vládě, progresivní silou české politiky se těžko mohou znovu stát.

Je takřka jisté, že se nic z toho po víkendovém sjezdu zelených nestane, na podobný scénář si tak budeme muset ještě počkat. A je otázka, zda se vůbec někdy dočkáme.