Kalousek na barikádách
Dušan RadovanovičMiroslav Kalousek jako ministr financí kdysi nemusel dobývat Hrad, stačilo zaklepat na dveře vedlejší premiérovy kanceláře ve Strakově akademii. Přesto až teď stojí v čele demonstrace se vztyčeným tibetským praporem.
Návštěva hlavy jedné ze tří (možná ze dvou) nejmocnějších zemí na světě, je rozhodně významná příležitost. Nikdo neříká, že je potřeba se se zástupci takového státu plácat po ramenou a pokorně k nim vzhlížet. Stěží lze ale přehlížet význam dané země i možnosti, které mohou z případné spolupráce plynout.
Když se zasním, představím si státníky, kteří s čínským hostem slušně, věcně a sebevědomě jednají, zdůrazní ochotu s Čínou ekonomicky i politicky spolupracovat (ostatně tak, jako to už dávno před námi udělaly Spojené státy nebo Evropská unie), ale zároveň zdůrazní, že spolupráce neznamená prodat se za pofidérní šminku. Nebudou partnera mentorsky poučovat, jak se má doma chovat, ale vysvětlí, že spolupracovat chceme jen s těmi, kdo dodržují západoevropské standardy práce a lidské důstojnosti. Konec snění.
Pokud jde o část článku věnovaná Číně, je to spíš taková vypulírovaná "figura", která ovšem se skutečnou situací v nepředstavitelně dynamicky a komplexně rostoucí Číně nemá moc společného.
J. Kampfner v knize Freedom for Sale z roku 2010 dokládá, že samotní Číňané jsou velice spokojeni s politickou situací v zemi.
Města volí komunisty. Dobrovolně.
Myslím, že můžeme čekat spíš pořádné otřesy než velikou spokojenost.
Milan Valach říká: "O Číně je možné pronášet navzájem si odporující tvrzení, a všechna budou pravdivá. Čína je totiž již po třicet let zemí měnící se rychlostí, která nemá ve světové historii obdoby. S pozůstatky minulosti koexistuje dynamická současnost i rychle se šířící zárodky budoucnosti. Jak uvádí mnoho autorů, než stačíte o Číně něco napsat, již je to zastaralé."
Na druhou stranu některé věci se v Číně nemění.
Ty protesty tam jsou, to je jasné.
Ono je to ale v Číně už po tisíciletí normálka. Jedním z velkých historických témat čínské politiky je vztah provincií a centra. Vždyť nyní je v Číně skoro dvě stě měsť velkých jako Praha. Některá z nich jsou dokonce mnohem větší, 10x i 20x.
Takže mnoho pnutí vzniká na místní úrovni.......
Zkrátka já bych ten celospolečenský růst posledních desetiletí nepodceňoval - polepšily si stovky milionů lidí.
To má váhu.
No, zkrátka doufám, že otřesy nebudou tak hrozné....