Faltýnek s ODS obstrukcemi brání změnám predátorského exekučního prostředí

Jan Gruber

Politické hnutí ANO spolu s ODS blokuje novelu exekučního řádu, jež má za cíl zastavit staré exekuce a nastavit spravedlivější systém pro vymáhání těch nových. Podle opozice a ČSSD chtějí pomocí zdržovací taktiky schválení zákona znemožnit.

Dlužníkům přibývá exekucí. Ti jich dnes průměrně řeší hned šest. Celkově bylo minulý rok v exekuci 790 tisíc lidí, přičemž 130 tisíc z nich mělo více než šest exekucí. Foto Archiv DR

Hlasy poslanců politického hnutí ANO a ODS sněmovní ústavně-právní výbor odložil do září projednávání vládní novely exekučního řádu, která měla zmírnit dlouhodobě kritizovanou praxi. Cílem novely je slučování nových exekucí proti stejnému dlužníkovi u jednoho exekutora, povinné zastavování bezvýsledných exekucí a stanovení paušální náhrady hotových výdajů za úkony v první fázi exekučního řízení a zálohy na náklady exekuce. Ti své rozhodnutí zdůvodnili potřebou další diskuse nad dvacítkou nových pozměňovacích návrhů a vyhodnocení zkušeností ze zahraničí. Podle opozice jde o zdržovací taktiku, která má schválení zákona znemožnit.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

„Poslanci vládní koalice nechtějí o návrhu hlasovat, aby se neukázalo, že jsou vlastně proti. Že nestojí na straně lidí, ale různých lobbystických skupin,“ okomentoval pro Deníku Referendum výsledky jednání poslanec Lukáš Kolařík (Piráti). Obdobně situaci zhodnotil i poslanec Jan Farský (STAN). „Prodlužováním termínů, svoláváním podvýborů, pořádáním seminářů a slyšení chce politické hnutí ANO dosáhnout toho, aby se novela, včetně načtených pozměňovacích návrhů, nestihla včas projednat a s koncem volebního období spadla pod stůl,“ řekl Deníku Referendum.

Několikahodinové jednání výboru bylo zcela procesní, poslanci se obsahu novely, ani předloženým pozměňovacím návrhům vůbec nevěnovali. Debata se naopak vedla o tom, do jakého termínu její projednávání odložit, což hned v úvodu navrhl poslanec Tomáš Kohoutek (ANO) s tím, že věc doposud neprošla řádnou diskusí, nebyly vyhodnoceny zkušenosti ze sousedních zemí, zejména ze Slovenska, a výbor k návrhu ministryně spravedlnosti Marie Benešové (nestr. za ANO) obdržel spoustu nových pozměňovacích návrhů.

„Považuji za zbytečné projednání zákona oddalovat, může se totiž stát, že jej Senát do Sněmovny vrátí, a my ho již nestihneme schválit. Navíc si je třeba uvědomit, že stojíme na prahu krize, která způsobí mnohé sociální problémy,“ oponoval Farský. „Ten návrh tady leží více než rok. Nepotřebujeme další analýzy, pokud tím nechceme zastřít, že jej ve skutečnosti nemíníme podpořit,“ dodal. A poslanec Jakub Michálek doplnil, že Sněmovna přikázala výboru novelu projednat do konce ledna. „Ta lhůta dávno uplynula,“ podotkl.

Chybějící řešení

Podstatu sporu v následném vystoupení shrnula poslankyně Kateřina Valachová. Spočívá v tom, že návrh ministryně Benešové, jenž by přinesl koncentraci většiny exekucí u největších exekutorských úřadů, nemá prakticky žádnou podporu, politické hnutí ANO a ODS nicméně odmítá i zavedení teritoriality, tedy místní příslušnosti exekutorů, se kterou formou pozměňovacích návrhů přišla ona spolu s Piráty a Starostové. Bývala ministryně školství, mládeže a tělovýchovy proto varovala, že je ohroženo naplnění jednoho ze závazků vlády, která slíbila zavést princip jeden dlužník — jeden exekutor.

„Kabinet má ještě rok a půl. To je dlouhá doba, takže sliby můžeme ještě splnit,“ nesouhlasila poslankyně Věra Procházková (ANO). „Potřebujeme stabilitu, aby dlužníci věděli, že to takhle bude pokračovat, jak to pokračuje. Není nutné dělat převratné kroky,“ doplnila. Její stranický kolega Patrik Nacher (ANO) poté doporučil, aby se diskuse nad novelou vrátila zpátky do podvýboru. A někdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) varoval před možným zhroucením českého právního řádu. „Zdrženlivost je zcela na místě. Jde totiž o revoluční návrh,“ vysvětlil poslanec, jehož manželka je exekutorkou.

Odborníci na problematiku exekucí ovšem namítají, že odborná i politická debata na dané téma se vede již několik let, přičemž vše podstatné bylo několikrát řečeno, a obávají se, že novelu stihne podobný osud jako zákon o sociálním bydlení. „Je třeba zdůraznit, že s ohledem na nadcházející krizi je takovéto protahování naprosto bezprecedentní. V září to bude již tři sta dní od chvíle, kdy zákon prošel prvním čtením,“ upozornil ředitel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl s tím, že řada lidí se ocitne v situaci, kdy nebudou s to platit své závazky.

„Jsme svědky odporu řady poslanců, zejména těch, kteří mají vazby na největší exekutorské úřady v zemi, například Jaroslava Faltýnka. Premiér Andrej Babiš se naopak pro teritorialitu exekutorů v minulosti vyslovil. Rozhodující proto bude, jaký názor v politickém hnutí ANO převládne,

Řešení temné exekuční minulosti

Přijetí komplexních pozměňovacích návrhů k vládní novele exekučního řádu požadují také četné organizace, které se připojily k výzvě Centra pro společenské otázky — SPOT a Institutu prevence a řešení předlužení. „Vyzýváme politiky a političky, aby podpořili schválení teritoriality exekutorů, zastavení starých nevymahatelných exekucí, zavedení chráněného účtu a změnu výpočtu srážek z příjmu. Tyto legislativní změny zásadně přispějí k řešení temné exekuční minulosti, jež dopadá nejen na životy jednotlivců potýkajících se s dluhy, ale na socioekonomickou situaci celé společnosti,” uvedly.

Podle expertů totiž současný systém problémy spíše násobí, než aby umožňoval jejich řešení. „Požadované změny jsou klíčové pro řešení situace stovek tisíc lidí, kteří se u nás potýkají s exekucemi z minulosti. Setkáváme se se stále stejnými příběhy násobení a prohlubování dluhových pastí,” vysvětlila Lucie Trlifajová z Centra pro sociální otázky — SPOT. „Při vší snaze situaci řešit, vás systémové nastavení táhne zpět,” dodala s tím, že po nástupu do legální práce většině dlužníků v exekuci nezbývá příjem na pokrytí základních životních potřeb.

Signatáři výzvy dále upozornili, že poslední ekonomická krize výrazně prohloubila dluhové pasti a lze proto očekávat, že ta stávající, způsobená pandemií koronaviru SARS-CoV-2 a souvisejícími opatřeními vlády, bude mít podobné důsledky. „Exekucemi jsou přitom nejvíce ohroženi právě lide v nejistých zaměstnáních, kteří dopady krize pocítí mezi prvními,“ podotkli. „Přestože nejproblematičtější praktiky jsou již výrazně omezeny, vysoké, mnohdy nesplatitelné částky, do kterých v období, kdy ještě neexistovaly mnohé regulace, dluhy narostly, lidem zůstávají dodnes,” uzavřela Trlifajová.

Exekuce se prodraží i zaměstnavatelům

Po zavedení místní příslušnosti exekutorů ovšem nevolají jen odborníci, ale také mnozí zaměstnavatelé, neboť ti mají vůči exekutorským úřadům celou řadu povinností. Musejí hlídat pořadí došlých exekučních příkazů, provádět každý měsíc srážky ze mzdy nebo udržovat kontakt s exekutory, kteří proti jejich zaměstnanci vedou exekuční řízení. „Finanční zátěž zaměstnavatelů výrazně zvyšuje zcela absurdně nastavený systém, kdy proti jednomu zaměstnanci vede exekuce mnoho exekutorů, kteří vyžadují od zaměstnavatele totožné informace,“ uvedla Pavla Aschermannová z RUBIKON Centra, jež s firmami spolupracuje na zaměstnávání lidí s exekucemi.

Podle šetření Unie zaměstnavatelských svazů se náklady spojené s exekuční agendou pohybují ve výši pěti set až tří tisíce korun na jednoho zaměstnance měsíčně. Osmaosmdesát procent z nich proto uvedlo, že zavedení teritoriality by jim výrazně pomohlo, respektive snížilo náklady na administrativu exekucí, přičemž ty by mohly klesnout až o padesát procent. „Zaměstnavatelé navíc řeší častější fluktuaci či nemocnost těchto zaměstnanců, což se promítá do zvýšených nákladů,” dodal Petr Hanuš, ředitel sekce sociálních služeb Unie zaměstnavatelských svazů.

K teritorialitě se hlásí i Exekutorská komora České republiky. „Žádáme o urychlené provedení legislativních změn, které k zavedení tohoto principu garantujícího faktickou nestrannost a nezávislost soudních exekutorů povedou a odstraní stav, kdy exekutoři jsou si navzájem konkurujícími podnikateli usilujícími o získání co nejvíce exekucí,“ usnesli se již před šesti lety delegáti sněmu Komory a jejímu vedení uložili, aby se o novelizaci exekučního řádu zasadilo. „Věříme, že místní příslušnost by umožnila stabilizovat exekuční prostředí,“ shrnul člen prezidia Komory Martin Tunkl.

Exekučním řádem se současně zabývá i Ústavní soud, kterému před více než dvěma roky podala skupina senátorů v čele Miroslavem Nenutilem (ČSSD) návrh na zrušení několika jeho ustanovení, jež se týkají svobodné volby exekutora věřitelem. „Pokud nám soud vyhoví, skončí boj exekutorů o oprávněné a jejich exekuce, skončí soutěž exekutorů o to, který úřad bude mít nejvíce exekucí. Exekutoři se budou věnovat vedení svých úřadů, a nikoliv obchodování na pomyslném trhu s exekucemi v takzvaném konkurenčním prostředí, jehož existenci považujeme za rozpornou s ústavním pořádkem,“ vysvětil Nenutil. Soud ovšem doposud o věci nerozhodl.

    Diskuse
    PK
    June 12, 2020 v 12.8
    Takže asi tolik

    k i zde tolik oblíbenému tvrzení, že utlačovaní, přehlížení a zbídačelí občané museli volit ANO, "protože exekuce".