Zájmy věřitelů budou mít po volbách nadále navrch

Daniel Hůle

Ať už volby dopadnou jakkoliv, výraznějších změn se lidí topící se v dluzích zřejmě nedočkají. A co více, do Sněmovny může v dresu ODS dokonce znovu proniknout vlivný šéf asociace vymahačů dluhů Pavel Staněk.

Pavel Staněk, trojka na kandidátce SPOLU v Královehradeckém kraji, v minulosti úspěšně bránil změnám v oddlužení. Foto FB Pavel Staněk

Volby jsou za dveřmi, strany pálí poslední salvy, a tak je třeba se ptát, co se po víkendu změní. Co můžeme čekat, napoví daleko více než volební programy dosavadní zkušenosti s idejemi prosazovanými jednotlivými stranami v minulých volebních obdobích.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Na novou Sněmovnu přitom hned po volbách čekají v oblasti dluhů dva zásadní úkoly, které se nepodařilo vyřešit během končícího období. Prvním úkolem je dokončení reformy exekucí: je zapotřebí, aby proces exekuce co nejméně zatěžoval zaměstnavatele a nedával prostor pro korupční jednání. Druhým klíčovým úkolem je reforma pravidel oddlužení, kterou nám ukládá směrnice Evropské unie. Povinnost implementace do 1. července tohoto roku jsme zjevně nestihli, jako jedni z mála v unii.

Historické příčiny maléru, ve kterém se nachází přibližně dva miliony lidí včetně malých dětí, spočívají ve vzniku soukromých exekutorů, neregulovaném půjčování peněz, privatizaci soudního rozhodování a extrémních odměnách advokátů za vymáhání miniaturních dluhů.

Půjčky jsou již regulovány, rozhodčí řízení se spotřebitelem zakázáno, odměny advokátů u formulářových žalob omezeny. I v oblasti exekucí již proběhla řada důležitých změn. Přesto je i nadále vedeno téměř pět milionů exekucí. Ve velké části z nich jsou vymáhány dluhy, které by dnes již ani nemohly vzniknout, ale provedené změny nemají a ani nemohou mít zpětnou účinnost.

Současný problém je tak do značné míry reliktem bezpráví minulých téměř dvaceti let. O tom, kdo a proč tento byznys s bídou roztočil již bylo napsáno hodně. Teď je třeba změny dotáhnout a poskytnout statisícům lidí novou životní šanci.

Byznys s dluhy generoval věřitelům a vymahačům pohledávky v řádu desítek miliard korun ročně. Do současné situace nás dostala mimořádně vlivná zájmová skupina — exekuční mašinérii se naplno postavil až bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který razantně ořezal odměny advokátů, podpořil zrušení rozhodčího řízení a přesvědčil Babiše, aby ANO podpořilo dohled České národní banky nad lichváři. Na zásadní změny v oddlužení nebo exekucích už ale nedošlo.

Mnoho lidí dnes toužebně vyhlíží změnu vlády, co nového ale volby přinesou pro lidi topící se v dluzích? Je téměř jisté, že v nové Sněmovně budou mít převahu konzervativně smýšlející poslanci, kteří mají obvykle větší pochopení pro věřitele než dlužníky. Co je horší, v dresu ODS chystá velký návrat vlivný šéf asociace vymahačů dluhů Pavel Staněk, který například úspěšně bránil změnám v oddlužení. Figuruje na třetím místě kandidátky SPOLU v Královehradeckém kraji.

Zkrácení oddlužení na tři roky a odstranění třicetiprocentní bariéry, kterou dlužník musí splatit, aby byl od dluhu osvobozen, bude mít jen chabou oporu. Kromě STAN a Pirátů reformu podporují pouze lidovci. Kdyby nás ke změnám netlačila EU, nic by se v tomto směru nezměnilo. Přitom oddlužení je klíčovým nástrojem, jak pomoci statisícům lidí právě se starými a často nemorální dluhy.

Další otázkou jsou exekuce. Některé strany budou pokračovat v prosazování tzv. teritoriality (kdy dlužníkovi přidělí soud jednoho exekutora v místě jeho bydliště) — v rámci Evropské unie se touto cestou vydalo pouze Maďarsko a Slovensko. Nejúspěšnější evropské země mají státní exekutory, ale proti této změně se u nás zcela jistě postaví věřitelé a soudy, a i tak by šlo o běh na dlouhou trať. Šanci by mohla mít procesní reforma, kdy by exekutoři primárně vymáhali dluhy, ale nesuplovali by soud, což je nejčastější model.

Ani teritorialita, ani zestátnění ovšem neřeší dnešní miliony exekucí, které dusí kromě dlužníků i zaměstnavatele. Proto je nezbytně nutné přenést břemeno exekučních srážek ze zaměstnavatelů na exekutory. Tuto změnu lze prosadit rychle po volbách, protože nezasahuje do práv věřitelů, a nemá tudíž významné odpůrce.

Spolu s tím je zapotřebí opravit nástroj jménem chráněný účet, který dlužníkovi chrání určitou část příjmu před zabavením. Ostatně loňské schvalování novely občanského soudního řádu, která institut chráněného účtu zavedla, názorně ukazuje, že dobré úmysly často nevedou ke zdárnému konci.

Právě Piráti tehdy ve Sněmovně výraznou měrou pomohli prosadit paskvilní návrh Kateřiny Valachové a Patrika Nachera. Pirátský poslanec Lukáš Kolařík tehdy odmítl alternativní návrh senátu, jenž podpořilo široké konsorcium neziskovek, s argumentem, že jde o líbivý deštník. A tak Piráti raději podpořili atomový kryt, do kterého se za tři měsíce dostalo jen několik desítek dlužníků, a vůbec tak nesplnil svůj účel.

Paradoxem je, že například konzervativní poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL) prosadil zásadnější a úspěšnější změny než Piráti, kteří mají boj s exekucemi jako jednu ze svých vlajkových lodí.

Co se stane s exekucemi po volbách? Přesně to nevíme, ale lze očekávat, že zájmy věřitelů budou mít nadále navrch. Razantnějších změn se jen tak nedočkáme.

Diskuse