Vláda chystá druhé Milostivé léto. Začít by mělo v září
Jan GruberMilostivé léto, jež umožňuje odpuštění tzv. příslušenství dluhů u veřejnoprávních institucí při zaplacení původní částky, se bude opakovat. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek navrhuje, aby se uskutečnilo letos na podzim.
Milostivé léto se zřejmě zopakuje, vyplývá to z novely občanského soudního a exekučního řádu, kterou v minulých dnech vložil do mezirezortního připomínkového řízení ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Pokud ji kabinet Petra Fialy (ODS) a následně Parlament schválí, akce, jež umožňuje odpuštění příslušenství dluhů u veřejnoprávních institucí při zaplacení celé původní částky a odměny exekutorovi, proběhne letos na podzim.
„Obnovení milostivého léta umožní povinným, kteří tento institut napoprvé nevyužili, vyřešit své dluhy vůči státu, což přispěje ke snížení zátěže celého systému vymáhání exekucí a ke zmenšení tlaku na sociální systém, neboť důsledkem snížení počtu exekucí by mohl být i pokles počtu osob, které pobírají dávky, a přesun části z nich z šedé ekonomiky do legálního zaměstnávání,“ zdůvodnilo předložení materiálu ministerstvo.
Věcně se druhé milostivé léto od toho prvního nemá zásadně neodlišovat. „Návrh přináší v podstatě prodloužení právní úpravy, přičemž změny mají spíše parametrickou povahu nebo vyjasňují některé pojmy, jejichž intepretace v praxi přinesla určité obtíže,“ upřesnil Blažkův rezort s tím, že nejpodstatnější odlišností je stanovení paušální náhrady nákladů exekuce soudního exekutora na patnáct set místo původních devíti set osmi korun.
Milostivé léto není pro všechny
Je proto otázkou, zda bude letošní akce úspěšnější než ta předešlá. Jak totiž v komentáři pro Deník Referendum upozornila antropoložka Lucie Trlifajová, nastavení milostivého léta pomáhá jen zlomku lidí zasažených exekucemi. „Nejde o velké gesto odpuštění pro všechny včetně těch nejchudších a nejzranitelnějších, neboť je nadále vylučuje,“ vysvětlila s poukazem na to, že smazání jednoho z mnoha dluhů nemusí dlužníkům podstatněji pomoci.
To ostatně potvrzují i údaje Exekutorské komory, na něž se v důvodové zprávě k novele ministerstvo odvolává. Navzdory původním předpokladům některých politiků, že by mohla ukončit až třetinu ze zhruba čtyř a půl milionů exekucí, byla oddlužovací akce využita jen v případě dvaačtyřiceti tisíc exekucí. A zbavit se dluhů zcela dokázalo toliko patnáct tisíc lidí, tedy dvě procenta těch, již jsou zapsáni v Centrální evidenci exekucí.
„Překvapilo mě, jak malý zájem měli o tuto dobročinnou akci ze strany státu samotní dlužníci. Přitom mnozí na ní mohli opravdu vydělat. Pokud ani takto velkoryse nabídnuté řešení nepřiměje některé lidi, aby dostáli svým závazkům vůči věřiteli, pak je opakování milostivého léta přinejmenším diskutabilní,“ okomentoval výsledky akce prezident exekutorské komory Jan Mlynarčík, za což si vysloužil kritiku jak ze strany zákonodárců, tak odborníků na dluhovou problematiku.
Ti upozorňovali na skutečnost, že data nejsou úplná, jelikož mnohá ukončená řízení ještě nebyla zanesena do evidence, a snahu exekutorů zpochybnit výsledky oddlužovací akce s cílem zamezení jejího opakování. „Patnáct tisíc lidí, kteří se zbavili všech svých exekucí a jsou po zaplacení původního dluhu konečně čistí, je velkým úspěchem. Další si navíc snížili počet svých exekucí a i svůj celkový dluh,” uvedl Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení.
Jak ovšem v Právu poznamenal komentátor Patrik Eichler, i kdyby se počet zastavených exekucí nakonec ukázal jako dvojnásobný, znamenalo by to, že akce využil jen zlomek těch, jimž byla určena. „I proto je zásadní, aby opakování milostivého léta bylo výrazně ambicióznější. […] K tomu je třeba zřídit veřejné kanceláře, které lidem s oddlužením pomohou. Dát jim bezplatnou právní pomoc, je-li exekuce neoprávněná. A prodloužit lhůtu pro splacení původního dluhu,“ shrnul.