Blížící se volby do Poslanecké sněmovny vedle pokračování vlády politického hnutí ANO, jež neusiluje o nic menšího než o podřízení státu zájmům jeho předsedy a majitele v jedné osobě, rozhodnou rovněž o tom, jak se Česká republika postaví k rozvalu veřejných financí, zvyšující se nedostupnosti bydlení nebo ke stále nezkrocenému exekučnímu byznysu. Lze realistiky očekávat, že by kabinet tvořený Piráty se Starosty a koalicí SPOLU pomohl vyvést desítky tisíc lidí z dluhových pastí? Jaké má pětice stran plány? A jsou dostačující?

Navzdory tomu, že se s exekucemi i nadále potýká zhruba tři čtvrtě milionu obyvatel České republiky, nelze říct, že by zdejší politické reprezentace tuto problematiku zcela přehlížely. V minulých letech se podařilo přijmout řadu opatření, jež lidem v tíživých životních situacích pomohly. „Zdaleka nejdůležitějším bylo schválení novely insolvenčního zákona, která zmírnila podmínky pro osobní bankrot. Díky ní je proces oddlužení podstatně přístupnější,“ řekl Deníku Referendum ředitel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl.

Zákon umožnil oddlužení ve dvou variantách. Buď člověk za tři roky splatí šedesát procent svých dluhů, nebo splní tři kritéria: Po dobu pěti let mu nebude oddlužení zrušeno, vynaloží veškeré úsilí k uspokojení věřitelů a uhradí alespoň třicet procent pohledávek; v opáčeném případě posoudí dlužníkovu snahu o splacení dluhů soud. Odborníci nicméně varovali, že druhou cestu z dluhových pastí zákonodárci vytyčili nepředvídatelně, neboť to, jak soudy onu snahu o úhradu pohledávek zhodnotí, není zřejmé.

Právní úprava ovšem obsahuje i další problematické ustanovení, a to podmínku minimální splátky, jež stanovuje, že do oddlužení mohou vstoupit pouze ti, kteří prokáží schopnost hradit nejen náklady insolvenčního řízení ve výši necelých jedenácti set korun měsíčně, ale i stejně vysoké částky věřitelům. I v tomto případě experti upozorňovali, že jde o zbytečnou bariéru. „Pokud někomu nelze strhávat ani dva tisíce korun, uvědomme si, z jak nízké částky musí žít,“ poznamenal tehdy ředitel Charity Lukáš Curylo.

Experti: Většina pilířů exekučního byznysu padla

„Další důležité změny ve prospěch věřitelů přinesl loni ‚lex covid‘, který odstranil několik absurdit exekučního systému. Jedná se o zákaz exekučního postižení daňového bonusu na děti, možnost jednorázového výběru až čtyřnásobku životního minima z exekučně zablokovaného účtu nebo o úpravu exekučních srážek z odstupného,“ pokračoval Hábl. A připomněl, že zákonodárci krátce před letními prázdninami přijali rovněž dvě novely zákonů, které výrazně omezí jak vznik, tak vymáhání dětských dluhů.

Na sklonku stávajícího volebního období Poslanecká sněmovna dále schválila novelu občanského soudního a exekučního řádu, která dlužníkům umožní přednostně splácet jistinu dluhu a teprve poté náklady a penále. „Současně prošlo i zastavování marných exekucí. Po šesti letech bezvýsledného vymáhání bude exekutor pro to, aby exekuce nadále pokračovala, povinen vyžadovat zálohu. Pokud se ani za dvanáct let nepodaří nic vymoci, bude exekuce zastavena,“ doplnil Hábl s tím, že opatření se dotkne jak nových, tak již běžících exekucí.

Ačkoli se podle Hábla, ale i dalších odborníků na dluhovou problematiku, podařilo postupnými novelizacemi klíčových zákonů odstranit většinu pilířů exekučního byznysu — například slabou regulaci nebankovních půjček nebo nepřiměřené advokátní odměny u malých dluhů, stále zbývá několik oblastí, jimiž by se měli politikové po nadcházejících sněmovních volbách zabývat. „Jde zejména o místní příslušnost exekutorů, otázku vymáhání státních dluhů a další zpřístupnění oddlužení,“ načrtl Hábl.

Koalice SPOLU: Prázdné fráze a chybějící řešení problémů

Jaké mají plány Piráti se Starosty a koalice SPOLU v oblasti exekucí a insolvencí? „Dluhy se mají platit, ale nikomu nepomůže, když se z dlužníků stanou doživotní nevolníci,“ píše ve svém programu blok tří tradičních pravicových stran a slibuje nalézt vyvážené řešení „respektující pomoc zodpovědným dlužníkům i práva seriózních věřitelů.“ Představitelé ODS, KDU-ČSL a TOP 09 ovšem ani náznakem neupřesňují, jak by takové řešení mělo v praxi vypadat. „Je to velmi nekonkrétní a plytké,“ shrnul Hábl.

„Z dotazníku, který jsme koalici SPOLU ve spolupráci s Rekonstrukcí státu zaslali, nicméně víme, že odmítá jak klíčový prvek teritoriality exekutorů, totiž princip jeden dlužník — jeden exekutor, tak zkrácení doby oddlužení na tři roky,“ upřesnil ředitel Institutu prevence a řešení předlužení. Jeho slova ostatně potvrzují hlasování pravicových zákonodárců zejména z řad ODS, kteří spolu s poslanci politického hnutí ANO vytrvale hatili snahy směřující k ukončení exekučního byznysu v České republice.

I druhý bod z programu koalice SPOLU, jenž se dotýká problematiky exekucí, je povýtce neurčitý. Aliance ODS, KDU-ČSL a TOP 09 se sice zavazuje zaměřit na „problematická exekuční řízení, včetně těch nezákonných“ a nastavit „funkční systém beroucí ohledy na řešení sociálních problémů,“ ale znovu neříká, jaké nástroje chce pro dosažení vytčených cílů použít. Lze mít proto za krajně nepravděpodobné, že by vláda s její účastí v této oblasti byla s to prosadit klíčové změny, po nichž experti dlouhodobě volají.

Piráti a Starostové: Klíčová je místní příslušnost exekutorů

Oproti druhé z opozičních koalic je část programu Pirátů a Starostů, jež se zaměřuje na dluhy a exekuce, o poznání propracovanější a konkrétnější, přičemž důraz klade zejména na přijetí teritoriality exekutorů. „Zavedeme princip jeden dlužník — jeden místně příslušný exekutor v kraji. Toho bude určovat krajský soud dle automatického klíče. Tímto způsobem dojde i ke slučování všech exekucí povinného pod jednoho exekutora,“ uvádějí s tím, že stávající postavení exekutorů považují za abnormální.

Piráti se Starosty upozorňují, že v exekučním řízení by exekutor neměl chránit pouze zájmy věřitele, ale i potřeby dlužníka, hrozí-li jejich porušení, a dohlížet na zákonnost celého procesu. „V praxi jsou však exekutoři tlačeni k tomu, aby tak nečinili, protože věřitel by si je příště k provedení exekuce nezvolil,“ zdůvodňují, proč je třeba stávající systém změnit. A opatrně se vyslovují i pro vpravdě radikální úpravu, totiž opětovné zestátnění exekutorů po německém vzoru, kde jsou zemskými zaměstnanci.

„Inspirovat se v Německu považuji za dobrý nápad, ale jde o běh na dlouhou trať. Převést agendu ze soukromých exekutorů na stát nebude snadné,“ podotkl Hábl s tím, že za rozumnější by v této chvíli považoval zjednodušení podmínek oddlužení. I s tím sice liberálnější z opozičních koalic ve svém programu počítá, když slibuje jeho zkrácení na tři roky, neupřesňuje ale, zda má v plánu vyjít vstříc nejohroženějším skupinám nebo zrušit povinnost splatit nejméně třicet procent dlužných částek.

Výhled: Osvěta a posílení sociální práce

„Pokud by se v nadcházejícím volebním období podařilo schválit místní příslušnost exekutorů, zkrátit insolvenční řízení na tři roky bez stanovení procentní částky, jež musí být z dluhu uhrazena, a polidštit vymáhání státní dluhů, tak je skoro vyhráno,“ shrnul plány opozičních koalic Hábl. Podotkl však, že ani v takovém případě nebude mít Česká republika na tomto poli zdaleka hotovo a bude ji čekat ještě spousta drobnější práce. „Lidé totiž zhusta o nových zákonných úpravách vůbec nevědí,“ vysvětlil.

To ostatně potvrzují i data dalšího z jeho projektů, Mapy bankrotů, jež ukazují, že navzdory úpravě parametrů oddlužení institut osobního bankrotu stále využívá jen zhruba sedmina exekuovaných. Mají-li se proto ať už schválená, nebo zamýšlená opatření pozitivně projevit, je podle ředitele Institutu prevence a řešení předlužení nezbytné posílit práci v terénu, podpořit dluhové poradny a sociální služby. „Nedílnou součástí je i vzdělávání sociálních pracovníků v oblasti dluhového poradenství,“ doplnil.

Naděje, že se v České republice za předpokladu volebního vítězství opozičních koalic podaří zbořit poslední pilíře exekučního byznysu a vyvést desítky tisíc lidí z dluhových pastí, ovšem není příliš velká. Koalice SPOLU, a zejména její vůdčí síla ODS, se k úpravám zákonů, které by odstranily vychýlení systému v neprospěch dlužníků, staví odmítavě.

Lze proto důvodně očekávat, že ani během příštích čtyřech let se zásadní změny dotáhnout nepodaří. Případné pokračování vlády politického hnutí ANO je totiž také nepřinese.