Lidem v exekucích se pootevřela cesta z dluhových pastí, nejzranitelnější skupiny obyvatelstva — jako jsou senioři nebo matky samoživitelky — ale na oddlužení těžko dosáhnou. Sněmovna v úterý schválila novelu insolvenčního zákona zmírňující podmínky pro osobní bankrot. Poslanci však před vstřícnější senátní verzí, kterou podporovala řada odborníků a neziskových organizací, dali přednost vlastní restriktivnější variantě.

„Je to jeden z nejdůležitějších zákonů tohoto volebního období. Podporujeme sněmovní verzi, neboť představuje vyvážené řešení pro dlužníky i věřitele. Senátní varianta není dostatečně výchovná,“ řekl ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (nestr. za ANO). „Kdyby byl schválen návrh v úpravě Senátu, tak se nebudou platit dluhy,“ dovysvětlil Jaroslav Faltýnek (ANO).

Opačný názor ve Sněmovně — mezi jinými — prezentoval Jan Farský (STAN). „Pět set tisíc lidí se nachází v dluhové pasti. Ti ani při nejlepší vůli nemohou své dluhy splatit. Jsou vytlačeni na okraj společnosti, prakticky nemají budoucnost a ztrácejí důvěru ve spravedlivý stát. Těmto lidem musíme pomoci,“ vyzýval své kolegy, aby hlasovali pro senátní verzi.

Pro přijetí mírnějších pravidel pro oddlužení se vyslovilo pouze dvaašedesát zákonodárců z řad Pirátů, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, STAN, většiny klubu TOP 09 — vyjma Dominika Feriho (TOP 09) —, tři poslanci SPD a Eva Fialová (ANO), což ovšem na schválení zákona nestačilo. Sněmovna proto nakonec pohodlnou většinou sto jednaosmdesáti hlasů podpořila vlastní variantu insolvenčního zákona.

Nepředvídatelná cesta z dluhů

Organizace, které s lidmi v exekucích pracují — například Člověk v tísni, Platforma pro sociální bydlení nebo Armáda spásy —, upozorňovaly, že sněmovní verze zákona dlužníky uvrhuje do značné nejistoty, neboť není zřejmé, zda jim bude oddlužení schváleno. Poslanec Patrik Nacher(ANO) totiž prosadil pozměňovací návrhy, které osobní bankrot značně zkomplikovaly.

Původní návrh zákona někdejšího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) umožňoval oddlužení ve třech případech. V prvním měl dlužník během tří let splatit polovinu pohledávek, v druhém za dobu pěti let třicet procent dlužné částky a v posledním pak o umoření dluhů sedm let usilovat s tím, že podíl částky k úhradě nebyl pevně stanoven.

Nacherem upravená novela ovšem počítá s dvěma variantami oddlužení — buď člověk za tři roky splatí šedesát procent dluhů, nebo splní tři kritéria: Po dobu pěti let mu nebude oddlužení zrušeno. Vynaloží veškeré úsilí k uspokojení věřitelů. A plnění pravidel pro oddlužení bude chápáno jako bezrozporné, uhradí-li alespoň třicet procent pohledávek. V opačném případě soud posoudí dlužníkovu snahu o úhradu dluhů.

„Ve sněmovní verzi se výsledek oddlužení stává nepředvídatelným. Navíc se může ustálit praxe schvalovat oddlužení při splacení třiceti procent pohledávek, což by v podstatě zakonzervovalo současný stav. Hrozí, že člověk v oddlužení bude pět let vynakládat úsilí, aniž by mohl předpokládat, že bude mít zdárný výsledek,“ řekl dluhový analytik Člověka v tísni Daniel Hůle.

Chudí na oddlužení nedosáhnou

Druhým problematickým aspektem Sněmovnou schválené novely je podmínka minimální splátky, jež stanovila, že do oddlužení smějí vstoupit pouze ti, kteří prokáží schopnost hradit nejen náklady insolvenčního řízení ve výši 1089 korun měsíčně, ale i stejně vysoké částky věřitelům.

„Jde o zbytečnou bariéru pro vstup do oddlužení, která postihne ty nejzranitelnější. Pokud někomu nelze strhávat ani částku okolo dvou tisíc korun, uvědomme si, z jak nízké částky musí žít. Poslanci se snažili oddlužení usnadnit zejména seniorům. Tímto však tato snaha vyšla naprázdno,“ uvedl ředitel Charity Česká republika Lukáš Curylo.

Senát na své poslední schůzi zmíněné sněmovní pozměňovací návrhy odmítl a vrátil novelu zpátky poslancům. Členové horní komory Parlamentu rozhodnutí zdůvodňovali podobnými argumenty jako zmínění pracovníci neziskových organizací. Jiří Dienstbier (ČSSD) současně upozorňoval, že exekuce a předlužení nejsou jen sociálně-ekonomickým problémem, ale dotýkají se rovněž základních principů na nichž stojí demokratická společnost. „Tam, kde je vysoká míra zadlužení, je větší podpora extrémních subjektů,“ vysvětlil.

Zmírnění podmínek pro oddlužení v Senátu podpořilo třiašedesát zákonodárců ze všech senátorských klubů, přičemž nikdo nehlasoval proti. „Z celospolečenského hlediska můžeme doufat, že se statisíce předlužených lidí postupně vrátí do běžného života, s důstojným příjmem a bez věčného strachu a stresu, který se dnes výrazně negativně ovlivňuje i jejich rodiny,“ zhodnotila rozhodnutí Senátu pracovnice Charity České republiky Iva Kuchyňková.

Půl milionů lidí trápí vícečetné exekuce

Počet lidí v exekuci dlouhodobě stoupá. V roce 2017 bylo evidováno 863 tisíc osob v exekuci. V dluhové pasti se tak nacházel bezmála každý desátý obyvatel České republiky. Přibývá rovněž vícečetných exekucí, se třemi a více exekucemi se potýká téměř půl milionu lidí. Do dluhů se také propadá stále více seniorů a mladistvých.

Podle odborníků je téměř devadesát procent exekucí prakticky nevymahatelných, neboť jsou vedeny proti osobám, které mají ve čtyřiceti procentech případů více než tři, respektive v padesáti procentech případů více než deset exekucí. Za pozornost stojí i to, že téměř polovina exekucí se týká částek nižších než deset tisíc korun.

Nejvyšší podíl lidí v exekuci žije v Ústeckém (18,1 procent) a Karlovarském kraji (17,4 procent). S exekucemi se naopak nejméně potýkají ve Zlínském kraji (5,7 procent) a na Vysočině (5,8 procent). Z pohledu okresů jsou na tom nejlépe ve Žďáru nad Sázavou (4,9 procent) a Havlíčkově Brodě (5,3 procent), nejhůře pak na Ústecku (21,9 %procent) a Mostecku (21,0 procent).