Počet lidí v exekuci se opět zvýšil. V roce 2016 bylo evidováno 832 tisíc osob v exekuci, v roce 2017 jejich počet vzrostl o dalších třicet jedna tisíc, tedy téměř o tři a půl procenta. V dluhové pasti se tak dnes nachází bezmála každý desátý obyvatel České republiky. Stále více lidí má rovněž problém s vícečetnými exekucemi. Se třemi a více exekucemi se potýká přes 490 tisíc lidí. Nové údaje o exekucích a zadlužení představil aktualizovaný projekt Otevřené společnosti a Ekumenické akademie Mapa exekucí.

„Počet exekucí v České republice strmě narůstá. Když s tím něco neuděláme, tak za to v budoucnu draze zaplatíme,“ řekl jeden z autorů projektu Radek Hábl z Otevřené společnosti. „Ekonomika šlape, máme vysokou zaměstnanost, rekordně nízkou nezaměstnanost a rostou i mzdy, ale počty exekucí neklesají. Je zřejmé, že tyto faktory lidem z dluhů nepomáhají,“ pokračoval s tím, že v České republice pro stále více lidí neexistuje cesta ven z dluhové pasti.

Největší problém pak Hábl spatřuje ve skutečnosti, že téměř půl milionu obyvatel země je postiženo vícečetnými exekucemi. „Jen meziroční nárůst počtu osob s deseti a více exekucemi je téměř čtyři procenta. To je dalších šest tisíc lidí, kteří se v minulém roce dostali do prakticky neřešitelné životní situace. Když má člověk na krku pět exekucí, tak rezignuje, protože nemá naději se z dluhů vymanit,“ vysvětlil. A dodal, že v případě ekonomické recese se daný problém ještě výrazněji prohloubí.

Vzrůstá riziko radikalizace společnosti

Nepřibývá však jen vícečetných exekucí, do dluhové pasti se propadá také větší množství seniorů a mladistvých. Proti osobám starším pětašedesáti let je dnes vedeno přes šedesát tisíc exekucí. Podle Hábla je alarmující i vysoký počet exekucí proti nejmladším dlužníkům, který atakuje hranici šesti tisíc s tím, že zhruba čtvrtina z nich je koncentrována v Ústeckém kraji, kde byl spolu s Karlovarským zaznamenán nejvyšší meziroční nárůst počtu exekucí.

Podle autorů Mapy exekucí je dnes téměř devadesát procent exekucí prakticky nevymahatelných, neboť jsou vedeny proti osobám, které mají ve čtyřiceti procentech případů více než tři, respektive v padesáti procentech případů více než deset exekucí. Z prezentovaných statistik dále vyplývá, že více než polovina exekucí se týká částek nižších než deset tisíc korun, přičemž medián se pohybuje těsně nad touto hranicí.

„Nárůst exekucí, který můžeme meziročně sledovat ve dvanácti ze čtrnácti krajů a v sedmdesáti ze sedmasedmdesáti okresů, otřásá důvěrou lidí v politický systém. Roste riziko radikalizace společnosti. Lidé přestávají rozlišovat, kdo způsobil, že se dostali do bezvýchodné situace, kdo za to může. Liberální demokracie se znenadání může otřást v základech a zhroutit se,“ varoval pracovník Člověka v tísni Daniel Hůle.

Potřebujeme více dluhových poradců

Řešení, která by lidem v dluhové pasti pomohla, je podle pracovníků Otevřené společnosti a Ekumenické akademie vícero. Za nejdůležitější považují urychlení přijetí novely insolvenčního zákona, jež výrazně zpřístupní institut oddlužení. Sněmovna by se měla návrhem v prvním čtení zabývat na své nadcházející schůzi.

Jako druhé vhodné opatření autoři projektu zmiňují zavedení místní příslušnosti exekutorů, po kterém již dlouho volá i Exekutorská komora České republiky. Shodují se rovněž, že je třeba změnit stávající systém srážek ze mzdy, neboť člověku v exekuci dnes na konci měsíce — téměř bez ohledu na výdělek — zbude na účtu vždy stejná částka.

Ve shodě s exekutory pak prosazují zavedení soudního poplatku za exekuci, což by mělo přimět věřitele, aby se nepokoušeli dobývat bagatelní pohledávky. Zástupce Exekutorské komory Petr Polanský dále navrhoval, aby věřitel v případech, kdy je exekuce několik let bez výsledku, musel složit jistý finanční obnos pro její pokračování. „Devadesát procent exekucí vedou institucionální věřitelé. Pokud budou nuceni něco zaplatit, tak si rozmyslí, zda je rozumné ji vést nadále,“ vysvětlil s tím, že exekuce dnes často fungují jako ukládání pohledávek.

Všechna výše uvedená opatření se však podle autorů Mapy exekucí ale i zástupců Exekutorské komory neobejdou bez výrazného posílení dluhového poradenství, které je nejen podfinancováno, ale nedostává se mu ani dostatku pracovníků. „Potřebujeme více dluhových poradců. Pelikánova novela insolvenčního zákona není sama o sobě řešením. Lidé v exekuci potřebují odbornou pomoc se sepsáním oddlužení,“ dodal Hůle.

„Je prokázáno, že lidé v dluhové pasti nerealizují svůj plný ekonomický potenciál. To nemluvím o negativních dopadech na jejich fyzické i duševní zdraví a enormní zátěži pro sociální systém. Odhadem až dva miliony exekucemi paralyzovaných Čechů — pokud započteme i jejich rodinné příslušníky — není to, co by Česká republiky potřebovala,“ uzavřel ekonom z University of New York in Prague Tanweer Ali s tím, že prohlubující se předlužení negativně ovlivňuje rozvoj podnikání a má nepříznivé dopady na hospodářský rozvoj celé země.