Exekutorská komora si stěžuje na problémy s obsazováním úřadů po celé České republice. O nově uvolněné místo Exekutorského úřadu v Sokolově se nepřihlásil jediný zájemce. Podle Exekutorské komory České republiky je na vině přístup Ministerstva spravedlnosti.

Komora dlouhodobě protestovala proti snížení odměn, které jsou podle ní hlavní příčinou nezájmu o uvolněné exekutorské úřady. Vyhláška, která vejde v platnost od 1. dubna 2017, snižuje minimální odměnu soudních exekutorů o jednu třetinu, tedy ze současných tří tisíc na dva tisíce korun. Snížení se týká pohledávek, které tvoří více než šedesát procent portfolia exekutorských úřadů. Vyhláška také zavádí poloviční snížení paušálu náhrad hotových výdajů, z 3500 Kč na 1750 Kč, při dobrovolné úhradě u všech pohledávek.

Odborník na problematiku zadlužení a exekucí Daniel Hůle, který se tématu věnuje v rámci spolku Člověk v tísni, ale považuje za klíčový problém to, že v České republice není ustanovena místní příslušnost exekutorů, tak zvaná teritorialita. Nový exekutor tak podle něj jen velmi obtížně získává zakázky, tedy dluhy k vymáhání. A pokud nějaké zakázky získá, pak většinou ty méně lukrativní.

„Mezi jednotlivými exekutory existují propastné rozdíly v počtu nových pohledávek. Zatímco přerovský úřad ročně získá desetitisíce pohledávek k vymáhání, více než třetina všech úřadů z celkových 154 získá za rok jen několik set pohledávek,” uvedl Hůle. Takto nastavený systém vede podle něj k extrémní konkurenci mezi úřady.

Exekutoři si proto také neříkají věřitelům o zálohy. „V situaci, kdy je úspěšně vymoženo necelých třicet procent pohledávek nastává téměř neřešitelná situace. Necelá třetina exekucí živí zbylých sedmdesát procent, což je nespravedlivé k platícím dlužníkům. Za předpokladu, že exekutoři budou požadovat zálohy po věřitelích, je možné stávající odměnu snížit ještě výrazněji. To by mělo příznivý dopad i na odpovědnější přístup věřitelů k pohledávkám,” dodává Hůle.

Přijetí legislativy o místní příslušnosti považuje přitom za nezbytné i Exekutorská komora. „Místní příslušnost by přinesla systém, podle kterého budou exekutorům přidělovány případy náhodným výběrem, tedy bez ovlivnění zadavatelem exekuce,“ komentuje člen Exekutorské komory České republiky Petr Polanský.

Doplňuje, že místní příslušnost je základem právní úpravy exekučního řízení již takřka v celé Evropě. „Posledním mohykánem, kde si exekutory k vydobývání svých nároků najímají a podmínky jejich práce diktují velkododavatelé exekucí, tedy správci či majitelé portfolií pohledávek, je naše Česká republika, a pak už jen Albánie“ podotýká Petr Polanský.

Ministerstvo spravedlnosti se pokouší prosadit legislativní změny, které by zavedly povinné zálohy věřitelů. Ministr Pelikán tvrdí, že dobrovolný věřitel je tím, kdo má nést riziko nesolventnosti dlužníka. „Bude to mít výhodu, že ta řízení z větší části zmizí zcela, bude to motivovat věřitele, aby se nepouštěli do marných pokusů, které vytváří jenom externality, aniž by cokoli světu přinášely,“ uvedl Pelikán.

Ministr počítá s tím, že po zavedení záloh se věřitel nejprve podívá do rejstříku exekucí a když zjistí, že už jsou tam na dotyčného tři exekuce, svou už ani nezahájí. Podle statistik totiž ví, že se u ní vymahatelnost blíží nule. Zákon je od října 2016 v připomínkovém meziresortním řízení. Podle informací Deníku Referendum se ale novelu nepodaří už v tomto volebním období schválit.

Mezi odpůrce novely patří především věřitelé a Exekutorská komora. Věřitelům vadí především zavedení povinných záloh a nově zaváděná koncentrace exekučních řízení na jednoho exekutora. Ta by měla zamezit tomu, aby jednotlivé pohledávky vymáhalo vícero exekutorů.