Lidem, kteří se nacházejí v exekuci, by mohlo z výplaty zůstat až o šest tisíc korun více než doposud. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády o nezabavitelných částkách, jež v minulých dnech předložil do mezirezortního připomínkového řízení ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (nestr. ANO). Hranice, nad kterou dlužník přijde o veškeré příjmy, se má s účinností od července tohoto roku zdvojnásobit. Vláda návrh projedná v nadcházejících týdnech.

„Cílem nařízení je optimalizovat částku, která povinnému nebo dlužníkovi zůstane k dispozici po provedení srážek a motivovat je k dosahování vyššího příjmu, na němž by participovali i věřitelé, jejichž pohledávky jsou prostřednictvím srážek uspokojovány. Stávající částka je totiž nastavena příliš nízko a má za následek nepřiznávání části příjmů a vytlačování dlužníků do šedé ekonomiky,“ zdůvodnilo záměr ministerstvo spravedlnosti.

Hranice, nad níž lze srážet bez omezení a která odpovídá součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, je dnes stanovena na 9 643 korun. Novela nařízení věcně spočívá ve změně výpočtu této hranice, ta by měla činit dvojnásobek součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení, tedy 19 286 korun. Rezort spravedlnosti současně navrhuje, aby se nově stanovená částka, nad níž se zbytek čisté mzdy srazí bez dalšího, použila již v zahájených exekučních a insolvenčních řízeních.

„Jedná se o krok správným směrem, respektive krůček, který ale pomůže jen malé skupině lidí — především s vyššími příjmy,“ řekl Deníku Referendum Radek Hábl, spoluautor projektu Mapa exekucí, s tím, že nařízení by mělo pracovat s progresí. „Člověk by měl být motivován, aby mu z každého dodatečného příjmu část peněz zbylo. Aby z každé koruny, co vydělá navíc, dostal třeba padesát halířů. Ideální by proto bylo strop, který ministerstvo navyšuje, rovnou zrušit,“ dodal.

Je třeba výraznějších změn, říká zmocněnkyně pro lidská práva

V rámci mezirezortního připomínkového řízení, které skončilo v úterý, se proti Kněžíkovu záměru postavila pouze ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO), ostatní členové vlády jej nijak nerozporovali. Schillerová se domnívá, že navrhované zvýšení horní hranice, od které je možné provádět srážky bez omezení, je příliš vysoké a bude mít negativní dopad na věřitele. „Pokud se nenaplní předpoklady, tedy dlužníci nebudou vykazovat vyšší příjmy, tak navýšená hranice připraví věřitele o část pohledávek,“ uvedla.

Podle zmocněnkyně vlády pro lidská práva Martiny Štěpánkové (nestr.) je naopak předložené nařízení nedostatečně ambiciózní, neboť nijak nepomáhá nízkopříjmovým skupinám — důchodcům, invalidům nebo samoživitelům. Těm totiž příjem po exekučních a insolvenčních srážkách prakticky nevzroste. Štěpánková proto navrhuje upravit konstrukci nezabavitelné částky tak, aby nově odpovídala nikoliv součtu dvou třetin životního minima a normativních nákladů na bydlení, ale jejich prostému součtu.

Její další připomínky směřovaly ke stanovení částky pro vyživování dalších osob. „Člověku v exekuci nebo insolvenci zůstává na vyživovanou osobu pouze 1 607 korun měsíčně, tedy dvaapadesát korun denně na stravu, ošacení a další náklady spojené s výchovou dítěte. Dlužník má sice žít skromně, ale na druhé straně také důstojně,“ vysvětlila vládní zmocněnkyně pro lidská práva a doporučila tuto částku alespoň zdvojnásobit.

Několik připomínkových míst se dále pozastavilo u plánu ministerstva spravedlnosti využívat nově stanovenou hranici i pro již probíhající insolvenční a exekuční řízení. „Přestože jde o pozitivní návrh, tak může přispět k tomu, že ve stávajících řízeních dlužníci odvedou méně peněz než doposud, což může způsobit, že část lidí v insolvenci nedosáhne na stanovenou hranici splácení pohledávek. Jelikož jde o faktory, které dlužník nemůže ovlivnit, nelze považovat za spravedlivé, aby mu kvůli tomu nebylo splnění oddlužení uznáno,“ upozornila Unie zaměstnavatelských svazů.

Nezabavitelné minimum v letošním roce činí 6 428 korun. Pokud má člověk k některému z členů rodiny vyživovací povinnost, nezabavitelné minimum se za každou takovou osobu zvyšuje o jednu čtvrtinu, tedy o 1 607 korun. Hranice, nad kterou lze srážet bez omezení, je stanovena na 9 643 korun. Výpočet konečných disponibilních prostředků dlužníka je rozdílem čisté mzdy a nezabavitelného minima. Pokud je částka vyšší než rozdíl, vše nad něj připadne exekutorovi. Zbytek se rozdělí na tři části. První zůstane povinnému, druhá jde na umoření dluhů a třetí na předností pohledávky. Pokud neexistují, ponechá si ji dlužník.