Sněmovní Ústavně právní výbor ve středu jednal o novele insolvenčního zákona sestavené bývalým ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO). Ta se snaží mimo jiné nabízet cestu z dluhových pastí skrze možnost oddlužení po sedmi letech, kdy dlužník sice nesplatil jasně stanovený podíl dluhu, ale choval se odpovědně.

Poslanci přišli s řadou pozměňovacích návrhů, z nichž některé mají z novely tuto možnost odstranit. Aby je mohli dostatečně prostudovat, odložili další jednání na polovinu září.

Novela pracuje se třemi variantami, jak může člověk dosáhnout oddlužení. První chce po dlužnících, aby během tří let splatili polovinu dluhu. Druhá vytyčuje třicetiprocentní hranici na pět let a poslední, vyvolávající mezi poslanci kontroverzi, s konkrétní hranicí nepočítá, ale umožňuje oddlužení až po sedmi letech.

Jeden z hlavních pozměňovacích návrhů na zpřísnění podmínek oddlužení podal Patrik Nacher (ANO). Podle něj by dlužník na začátku insolvenčního řízení prokázal, že je schopen splácet stejnou sumu, jako dostává insolvenční správce, současně i věřiteli. Ten by tak dostával 1080 korun měsíčně, což by během celého procesu, jenž by Nacher omezil na pět let, dalo dohromady zhruba 65 tisíc korun.

O tom, zda takové splácení pro oddlužení stačí, by následně rozhodl soud. Ten by hodnotil především to, zda dlužník pro splacení udělal vše, co je v jeho silách.

Někteří členové výboru předem avizovali, že proti oddlužení nepodmíněnému splacením části dluhu vystoupí. „Dlužník musí udělat všechno pro to, aby splatil alespoň 30 procent dluhů. Samozřejmě bude prostor i pro výjimky, ale vše musí být ošetřeno tak, aby se nový systém nezneužíval,“ uvedl například v tiskové zprávě předseda podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení Marek Výborný (KDU-ČSL).

Na jednání výboru se proti odstranění hranice pro oddlužení vymezoval především Pavel Blažek (ODS). „Nedělejme z dlužníků nějakou Annu Proletářku,“ prohlásil. Blažkova manželka působí jako exekutorka v Brně.

Podle ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (nestr. za ANO) by ale navržená varianta pomohla. „Ukazuje se, že dlužníků, co jsou schopni na institut oddlužení dosáhnout, je v praxi velmi málo. To se zlepší jenom tím, že se sníží hranice, která je pro oddlužení nezbytná,“ prohlásil ministr na začátku jednání s tím, že ministerstvo spravedlnosti uvítá i případná kompromisní řešení, kdy by se případy části dlužníků zkoumaly individuálně.

Zdůraznil ale, že snížení či odstranění hranice neznamená bezmeznou podporu dlužníků na úkor věřitelů. Oddlužení by podle něj mělo být podmíněno aktivním přístupem dlužníka a tím, že se dotyčný v případě nezaměstnanosti bude snažit co nejrychleji sehnat práci a podrobí se sociálnímu poradenství. „Slabá finanční gramotnost obyvatelstva nám vychází jako hlavní příčina dluhových pastí,“ dodal Kněžínek.

Během středečního jednání se podařilo absolvovat pouze obecnou rozpravu. Rozprava podrobná, při níž se bude jednat o konkrétních pozměňovacích návrzích, se prozatím nekonala kvůli velkému množství předložených úprav. Některé dorazily dokonce i během středečního dopoledne, takže se s nimi většina poslanců neměla příležitost předem seznámit. Zpravodaj výboru Jan Chvojka (ČSSD) proto navrhl odložit podrobnou rozpravu výboru alespoň o týden. To poslanci jednomyslně odsouhlasili.

Diskuse probíhá, počet lidí v exekuci roste

Pro podporu Pelikánovy novely v původním znění se na jaře vyslovilo politické hnutí ANO spolu s Piráty a ČSSD. Opatření by tedy Sněmovnou v případném hlasování prošlo. Ostatní strany a politická hnutí mají výtky především k možnosti, že by se oddlužení již nepodmiňovalo splacením pevně dané části dluhu. Během debaty Ústavně právního výboru takový koncept odmítali především poslanci za ODS. Připojila se k nim ale i Helena Válková z ANO.

„Do institutu oddlužení se dnes nedostane řada lidí, kteří by si to zasloužili, jako jsou důchodci či matky-samoživitelky,“ upozorňoval naopak Chvojka podporovaný svou stranickou kolegyní Kateřinou Valachovou. Doplnil je Mikuláš Ferjenčík (Piráti): „Existují dlužníci, kteří nebyli nezodpovědní, ale byli to třeba i velmi úspěšní podnikatelé, kterým objednatel nezaplatil. To jsou potom dluhy, které vznikly v podstatě z toho, že dotyční platili svým zaměstnancům.“

Ze strany věřitelů na závěr promluvil Jan Slanina z České leasingové a finanční asociace. „Naši členové nikdy neměli radost z toho honit dlužníka dlouhé roky k bezvýsledné exekuci. To se mnohdy dělo jen proto, aby zde byla možnost ty pohledávky odepsat a věc ukončit. Nebudeme zahánět dlužníky do nějaké dluhové spirály,“ tvrdil poslancům.

Požádal je nicméně, aby podpořili pozměňovací návrhy ve prospěch tvrdších podmínek pro oddlužení. Mimo jiné poždoval, aby odstranili z novely pasáž chránící před exekucemi bydliště dlužníků.

Počet dlužníků a lidí v exekuci v České republice dlouhodobě roste. Podle dat organizace Otevřená společnost se nachází v nějakém druhu exekučního řízení 863 tisíc lidí. 151 tisíc z nich čelí deseti a více exekucím současně. Převážná většina takových dluhů je přitom fakticky nevymahatelná, nesplatitelná a vede k sociální i další deprivaci dlužníků.

„Většina lidí alespoň část svých dluhů pravidelně splácela či se o to aktivně pokoušela... Důvody k zadlužení a přijímání dalších půjček připadaly někomu jako logické, zatímco pro jiného člověka — často i v rámci manželského páru — byly tyto důvody neobhajitelné,“ shrnuje chování lidí v dluhových pastích výzkum Otevřené společnosti z minulého roku.