Ústavní soud odmítl zrušit část vyhlášky prosazené někdejším ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO), která snížila odměnu exekutorům ze tří na dva tisíce korun v případě, že vymáhaná částka nepřesáhla deset tisíc korun. Vyhlášku u Ústavního soudu napadla skupina senátorů v čele s Jiřím Oberfalzerem (ODS) s tím, že ohrožuje vymahatelnost práva i samé podnikání exekutorů. Soudce zpravodaj David Uhlíř ale uvedl, že vyhláška sleduje legitimní cíl a neznemožňuje exekutorům výkon jejich činnosti.

„Zákonná úprava sleduje legitimní cíl, není svévolným zásadním snížením celkového standardu základních práv a zákonný prostředek použitý k jeho dosažení je rozumný, byť nikoliv nutně z hlediska soudních exekutorů nejlepší. Napadená ustanovení sledovala cíl snížení nákladů v exekučním řízení, tedy cíl, jenž nelze z hlediska uvedených základních práv považovat za nelegitimní,“ konstatoval nález Ústavního soudu.

Senátoři dále napadli i ta ustanovení vyhlášky, která upravují výši náhrady pro exekutory v situaci, kdy dlužník pohledávku zaplatí ve stanovené lhůtě třiceti dní. V tomto případě ministerstvo spravedlnosti snížilo náhrady o polovinu. Exekutorovi tak nově náleží sedmnáct set padesát, nikoliv dřívějších tři a půl tisíce korun. Ústavní soud ovšem i tuto stížnost odmítl.

„Vítám, že Ústavní soud potvrdil ústavnost úpravy, která snižuje odměny exekutorů,“ řekl ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (nestr. ANO). „Praxe ukázala, že systém vymáhání pohledávek nekolabuje a je schopný fungovat i za těchto podmínek. Za vše hovoří čísla — k 1. srpnu 2017 jsme měli sto čtyřiapadesát exekutorů, dnes jich je sto pětapadesát. K žádnému exodu ani ke ztížení vymahatelnosti práva tedy nedošlo“, dodal s tím, že snížení nákladů exekucí pomáhá jak dlužníkům, tak věřitelům.

Každý desátý člověk je v exekuci

Počet lidí v exekuci se v loňském roce znovu zvýšil o téměř tři a půl procenta na osm set třiašedesát tisíc lidí. V dluhové pasti se tak dnes nachází bezmála každý desátý obyvatel České republiky. Stále více lidí má rovněž problém s vícečetnými exekucemi. Se třemi a více exekucemi se potýká přes čtyři sta devadesát tisíc lidí.

Právě nárůst vícečetných exekucí považují odborníci za největší problém v dluhové oblasti. „Jen meziroční nárůst počtu osob s deseti a více exekucemi je téměř čtyři procenta. To je dalších šest tisíc lidí, kteří se v minulém roce dostali do prakticky neřešitelné životní situace. Když má člověk na krku pět exekucí, tak rezignuje, protože nemá naději se z dluhů vymanit,“ řekl spoluautor projektu Mapa exekucí Radek Hábl a podotkl, že v případě ekonomické recese se daný problém ještě výrazněji prohloubí.

Nepřibývá však jen vícečetných exekucí, do dluhové pasti se propadá také větší množství seniorů a mladistvých. Proti osobám starším pětašedesáti let je vedeno přes šedesát tisíc exekucí. Roste i počet exekucí proti nejmladším dlužníkům, který atakuje hranici šesti tisíc s tím, že zhruba čtvrtina z nich je koncentrována v Ústeckém kraji, kde byl spolu s Karlovarským zaznamenán nejvyšší meziroční nárůst počtu exekucí. Odbornici se shodují, že jedním z řešení je urychlení přijetí novely insolvenčního zákona, která zpřístupní institut oddlužení.